Bavorští rozhlasoví symfonici s Danielem Hardingem přivezli na letošní Pražské jaro Sedmou symfonii Gustava Mahlera a korunovali tím tento ročník. Slovem strhující, oslňující, brilantní provedení, v celku i v detailu, bylo názorným dokladem toho, co znamená tradice. Přesněji, co může znamenat, je-li tato tradice cílevědomě pěstována, rozvíjena a po dlouhá léta naplňována konkrétním obsahem.

V polovině října 2018 proběhly v Mnichovské Philharmonie im Gasteig tři abonentní koncerty Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu (Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks) pod vedením Jakuba Hrůši, na programu byla Smuteční symfonie c moll Asrael Josefa Suka. Po dvou letech nyní vychází live snímek u německého vydavatelství BR Klassik. 

Troufnu si tvrdit, že nahrávek tak překrásné kompozice, jakou je bezesporu Mahlerova Píseň o Zemi, nebude nikdy dostatek. Britský dirigent Simon Rattle by tuto myšlenku jistě potvrdil, vždyť nový snímek tohoto díla, který právě vydává mnichovské vydavatelství BR KLASSIK, je již v pořadí druhým, jenž realizoval. Návrat a touha k záznamu již jednou uskutečněných projektů je přirozenou součástí uměleckého vývoje a dozajista souvisí i s interprety. Měl-li v roce 1995 Rattle v Birminghamu k dispozici tak ikonická jména, jakými dodnes jsou tenorista Peter Seiffert a barytonista Thomas Hampson, nutně již tenkrát musel vzniknout počin, který dodnes sice patří k těm nejvýznamnějším, ale na který je též možno navázat.

Tento snímek pořídil ve svých třiaosmdesáti letech dirigent a skladatel Carl Schuricht (1880-1967), žák Maxe Regera a Engelberta Humperdincka. Od jedenatřiceti let byl hudebním ředitelem ve...

Fotografie mírně afektované ženy v bohatém smyslném divadelním kostýmu, na pozadí jakési plameny a ohně, nejspíš hořící Walhalla. Samotný booklet nás nenechává na pochybách, o jaké CD se jedná....