Symfonický orchestr Českého rozhlasu

Leila Josefowicz v Praze provede Bergův koncert Památce anděla

Symfonický orchestr Českého rozhlasu v Praze přivítá Leilu Josefowicz, houslistkou obdivovanou po celém světě. Na prémiovém večeru 10. března společně v Rudolfinu uvedou Koncert Albana Berga s podtitulem „Památce anděla“. Dále zahraje orchestr pod taktovkou Alexandra Liebreicha skladby Viktora Ullmanna a Johannesa Brahmse. Přímý přenos z pondělního večera vysílá ČRo Vltava.

SOČR ukáže nové možnosti propojení hudby a filmu v „symfonickém kině“

Ve čtvrtek 19. března 2020 zažijí návštěvníci Fora Karlín unikátní koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Pod taktovkou dirigenta Marka Šedivého zazní koncertní provedení slavných baletů Dafnis a Chloé Maurice Ravela a Pták Ohnivák Igora Stravinského za doprovodu projekce stejnojmenných tanečních filmů z let 2014–2017. osobitým sólistou bude i holandský režisér Lucas van Woerkum.

Skandální Extase, nejlepší restaurovaný film loňského roku, se vrací do českých kin

Snímek Extase Gustava Machatého z roku 1933, který na Benátském filmovém festivalu získal ocenění za nejlepší restaurovaný film roku 2019, bude českým divákům poprvé představen 17. ledna na premiéře v kině Lucerna. Slavnostní večer otevře pro tuto příležitost složená skladba Jany Vöröšové v provedení Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Výsledek digitálního restaurování, které probíhalo v loňském roce pod dohledem Národního filmového archivu, vstoupí do české distribuce 23. ledna 2020.

Adámkova Polednice dorazila live do Prahy

20. listopad 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Adámkova Polednice dorazila live do Prahy

Zařazení kantáty Polednice od Ondřeje Adámka na program abonentní řady Rozhlasových symfoniků bylo odvážným, záslužným a hlavně výborným dramaturgickým počinem. Skladatel dílo psal, respektive dokončil na objednávku Varšavského podzimu (v čase objednávky už je měl rozpracované jako záměr). Nikoliv náhodou českou premiéru skladby dirigoval v pondělí 18. listopadu současný šéfdirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu Alexander Liebreich – dílo totiž před šesti lety nastudoval ke světové premiéře ve Varšavě právě on.

25. Dny Bohuslava Martinů probádají přesahy skladatelova pestrého díla

25. ročník hudebního festivalu Dny Bohuslava Martinů pořádaný ve dnech 24. 11. – 17. 12. nabídne dvanáct koncertů předních českých i zahraničních interpretů. Festival pořádaný Nadací Bohuslava Martinů si klade za cíl pečovat o odkaz významného českého skladatele a letos připomíná 60 let od jeho úmrtí. V programu se představí houslista Josef Špaček ve spolupráci s americkou klavíristkou Pallavi Mahidhara, sopranistka Marie Fajtová, hobojista Vladislav Borovka, houslista Leoš Čepický, klarinetista Jan Mach nebo klavírista Martin Kasík. Koncerty komorní hudby představí České noneto, Trio Bergerettes, či Trio Incendio, výherce loňské Soutěže Nadace Bohuslava Martinů, která jako integrální součást festivalu probíhá i letos. Posluchači se také mohou těšit na symfonickou tvorbu na koncertech Symfonického orchestru Českého rozhlasu, Janáčkovy filharmonie Ostrava, Filharmonického komorního orchestru a Hudby Hradní stráže.

85. sezona zavede Pražský filharmonický sbor do Hongkongu

Pražský filharmonický sbor zahájí sezonu 2019/2020 koncertem k 85. výročí svého založení. V sobotu 7. prosince 2019 zazní v pražském Rudolfinu oratorium Arthura Honeggera Král David se sólisty Kateřinou Kněžíkovou, Markétou Cukrovou a Ondřejem Koplíkem. Jako host se pražskému publiku představí Vlámský symfonický orchestr z belgického Gentu. V prosinci proběhnou ještě dva další koncerty sborového cyklu, tentokrát s vánoční tematikou, tedy tradiční Česká mše vánoční od Jakuba Jana Ryby s doprovodem Filharmonie Hradec Králové. Posledním z koncertů této řady bude májový koncert 29. května 2020 v kostele sv. Šimona a Judy s díly Antonína Dvořáka, Bohuslava Martinů a Ivana Božičeviće. Na koncertě zazní také světová premiéra díla Alchymista, příběh pro smíšený sbor, harfu a tři violoncella českého soudobého skladatele a kytaristy Lukáše Sommera.

Pane Feldmane, já nemám rád operu: Ostravské dny vyvrcholily s Neither

Završením letošních Ostravských dnů byla dvojice koncertů v posledních dvou dnech: páteční večer již podruhé patřil Ostravské bandě, sobotní Večer v opeře pak zakončil festival provedením Feldmanovy jediné opery v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu.

Spolehlivé orchestry pod dobrým vedením na Pražském jaru

Dva koncerty českých orchestrů 31. 5. a 2. 6. na Pražském jaru měly společného jmenovatele ve výrazných osobnostech hostujících sólistů a dirigentů. Nešlo přitom o jména z nejznámějších, takže výsledek nebyl dopředu zaručen. Českou filharmonii dirigoval v pátek Louis Langrée a Symfonický orchestr Českého rozhlasu v neděli Jessica Cottis. V obou případech to byla převědčivá volba.

SOČR pod širým nebem opět rozezní Stalin

30. květen 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Aktuality
SOČR pod širým nebem opět rozezní Stalin

Ve středu 12. června po sedmé hodině večerní rozezní pražský letenský Stalin Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Těleso opustí koncertní sál a po dvou letech opět zahraje na netradičním místě pro netradiční publikum. Taktovky se ujme hlavní hostující dirigent SOČRu Marek Šedivý. Živý koncert přímo pod metronomem je pro všechny návštěvníky zdarma.

Vize i monument na Pražském jaru

17. květen 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Vize i monument na Pražském jaru

Symfonie s violovým sólem, jak bývá také Harold nazýván, vznikla 1834 na popud Nicolo Paganiniho, který chtěl od skladatele, již proslulého svým nekonvenčním přístupem k hudbě, skladbu, v níž by mohl uplatnit své mistrovství a zvuk nedávno získané Guarneriho violy.  Berlioz souhlasil, ale skladbu pojal po svém. Ne jako příležitost blýsknout se sólistickými kvalitami, nýbrž jako zpověď své romantické duše, rezonující s romantickou poemou Lorda Byrona o putování jinocha spanilou zemí, v níž přesto nenachází splnění svých představ o citovém životě dozrávající osobnosti. (Anglický název Child Harold znamená jinocha v období, než dospěje do mužné zralosti.) Žádný div, že Paganini tuto ideu odmítl. Navzdory jeho gestu se Harold stal žádanou součástí violového repertoáru a každý, kdo ve violovém světě něco znamená, cítí povinnost zanechat po sobě svědectví, jak Haroldovi rozumí právě on. (Po tomtéž zatouží zhusta i proslulí houslisté, beroucí možnost violové produkce jako vítané zpestření „jednotvárného“ houslového života…)

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.