Symfonie s violovým sólem, jak bývá také Harold nazýván, vznikla 1834 na popud Nicolo Paganiniho, který chtěl od skladatele, již proslulého svým nekonvenčním přístupem k hudbě, skladbu, v níž by mohl uplatnit své mistrovství a zvuk nedávno získané Guarneriho violy.  Berlioz souhlasil, ale skladbu pojal po svém. Ne jako příležitost blýsknout se sólistickými kvalitami, nýbrž jako zpověď své romantické duše, rezonující s romantickou poemou Lorda Byrona o putování jinocha spanilou zemí, v níž přesto nenachází splnění svých představ o citovém životě dozrávající osobnosti. (Anglický název Child Harold znamená jinocha v období, než dospěje do mužné zralosti.) Žádný div, že Paganini tuto ideu odmítl. Navzdory jeho gestu se Harold stal žádanou součástí violového repertoáru a každý, kdo ve violovém světě něco znamená, cítí povinnost zanechat po sobě svědectví, jak Haroldovi rozumí právě on. (Po tomtéž zatouží zhusta i proslulí houslisté, beroucí možnost violové produkce jako vítané zpestření „jednotvárného“ houslového života…)

V pondělí 6. 5. 2019 nabídl Symfonický orchestr Českého rozhlasu (SOČR) svým abonentům a rozhlasovým posluchačům v České republice i na evropském kontinentu poslední abonentní koncert končící rozhlasové sezony 2018/2019. K velkolepému finále přivzal svého německého šéfdirigenta Alexandera Liebreicha a klavíristu Lukáše Vondráčka, letos rezidenčního sólistu SOČR. Koncertní večer, který se proměnil v triumfální závěr sezony, započal programovou lstí – místo původně ohlášeného Brahmsova klavírního koncertu zazněla úvodem večera Symfonie Malíř Mathis Paula Hindemitha a teprve po pauze Brahmsův První klavírní koncert d-moll op. 15. Publiku ve Dvořákově síni a u rozhlasových přijímačů se za dramaturgickou lest omluvil ředitel orchestru Jakub Čížek, byla to však omluva „zbytečná“ – Hindemithova třívětá symfonie by mohla být snadno označena za programní svitu, Brahmsovy symfonické ambice klavírní koncert d-moll nezapře a doby, kdy program symfonického koncertu nutně musel začínat koncertantním dílem a vrcholit symfonií, jsou naštěstí tytam.

Symfonický orchestr Českého rozhlasu vstupuje do sezony 2019/2020 s několika novinkami. Nabídne novou prémiovou koncertní řadu, přivítá světové sólisty v čele se Sergejem Chačatrjanem coby rezidenčním umělcem, svůj komorní cyklus pro velký zájem přesouvá do Anežského kláštera a zakládá Čestnou radu uměleckých osobností, které budou orchestru poskytovat reflexi a inspiraci k jeho činnosti. Vedle mnoha známých děl provede jednu světovou a dvě české premiéry soudobých autorů. V čele orchestru stojí od loňské sezony šéfdirigent a umělecký ředitel Alexander Liebreich a hlavní hostující dirigent Marek Šedivý.

Benefiční koncert pro obnovu pařížské katedrály Notre-Dame se bude konat ve stejný čas, avšak na jiném místě, tedy v úterý 23. dubna od 21.10 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina. Přes nasazení zúčastněných institucí nebylo nakonec možné v extrémně krátkém čase uspořádat takto technicky a organizačně náročnou akci ve svatovítské katedrále, jak bylo původně plánováno.

Česká filharmonie ve spolupráci se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy – FOK, PKF – Prague Philharmonia a všemi kolektivními tělesy Národního divadla a Státní opery uspořádá v úterý 23. dubna 2019 ve 21.10 hodin benefiční koncert na obnovu katedrály Notre-Dame v Paříži. Na programu bude Stabat Mater Antonína Dvořáka pod taktovkou hlavního hostujícího dirigenta České filharmonie Tomáše Netopila.

Osmnáctého března zazněl v Dvořákově síni Rudolfina pod taktovkou Petra Altrichtera koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu. První polovina večera byla věnována hudbě nejvýznamnějšího arménského skladatele 20. století Arama Chačaturjana, jehož originální tvorba nesporně je srovnatelná významem i jazykem se špičkou tehdejší evropské hudební moderny. Ač žil a tvořil v rámci Sovětského svazu, jenž projevy vymykající se doktríně socialistického realismu tvrdě kritizoval i postihoval, na rozdíl od Prokofjeva či Šostakoviče své harmonické, rytmické a melodické „šišatosti“  úspěšně uhájil s odkazem na tradice arménské lidové hudby.

Jubilejní 10. bienále festivalu nové a experimentální hudby Ostravské dny má na programu celkem dvanáct koncertů a jeden osmnáctihodinový maraton. Jako v minulých ročnících i letos přinese výběr světové avantgardní a experimentální tvorby současnosti, premiéry nových kompozic psaných přímo pro festival, návraty k začátkům hudební avantgardy i celou řadu zvukových happeningů v podání špičkových interpretů. Součástí festivalu je také vzdělávací Institut, který je mezinárodním pracovním prostředím pro skladatele a interprety pod vedením hudebních osobností z celého světa. Ostravské dny 2019 navštíví 22. až 31. srpna prostory Trojhalí Karolina, Dolní oblasti Vítkovice, Divadla Jiřího Myrona, ostravské katedrály i Dolu Michal.

Symfonický orchestr Českého rozhlasu připravil na 16. února koncertní provedení Gershwinovy opery Porgy & Bess. Ve Dvořákově síni Rudolfina se vedle orchestru představí čtveřice zahraničních sólistů (Angela Renée Simpson, Indira Mahajan, Ronald Samm a Kevin Short) a členové Pražského filharmonického sboru. V čele interpretů vystoupí britský dirigent, klavírista a varhaník Wayne Marshall.

Ve Smetanově síni Obecního domu v Praze v neděli 6.1.2019 proběhl závěrečný koncert MHF České doteky hudby. Symfonický orchestr Českého rozhlasu provedl za řízení svého hlavního hostujícího dirigenta, Marka Šedivého Symfonický prolog Jiřího Pauera, Koncert h moll pro violoncello a orchestr op. 104 Antonína Dvořáka a Sinfoniettu Leoše Janáčka. V rámci večera se také poprvé v Praze představila mladá talentovaná francouzská violoncellistka, Camille Thomas.

74. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro se uskuteční 12. května až 4. června 2019. Tradiční zahajovací program festivalu, tedy Smetanovu Mou vlast, zahrají Bamberští symfonikové pod taktovkou svého šéfdirigenta Jakuba Hrůši. Orchestr, který se dodnes hlásí k českým kořenům, založili v roce 1946 odsunutí němečtí hráči Pražské německé filharmonie.