Svět opery - časopis harmonie

Pařížská Pastorální show pro planetu: Beethoven a Rejcha pod nánosem vjemů

Když uvedl skvělý francouzský soubor Insula Orchestra letos v předjaří v Paříži svou novou multimediální kreaci Le Pastoral, nikdo nemohl tušit, nakolik bude prorocká, a to hned z několika hledisek.  Jak soubor oznámil předem na svých webových stránkách, jádrem první části inscenace, která zkoumala vztah člověka k přírodě, jsou přírodní katastrofy.

Dvojitá Kouzelná flétna podle Romea Castellucciho

Bruselská královská opera zahájila sezónu 2018/19 novou inscenací Mozartovy Kouzelné flétny. To by nebylo nic zvláštního, tato opera ostatně patří k nejvíce uváděným vůbec, kdyby se ovšem režie neujala známá osobnost divadelního světa, Ital Romeo Castellucci. A jak se dalo čekat, z původního Mozartova singspielu nezůstalo skoro nic. Jeho vize se zásadně lišila od starších bruselských inscenací Karla-Ernesta Herrmanna (1991) nebo Williama Kentridge (2005).

Kouzelná flétna ve znamení sexu a sebevražd na jevišti Theater an der Wien

Inscenovat Mozartovu Kouzelnou flétnu není vůbec jednoduché. Na první pohled pohádka, jednoduchá hra se zpěvy pro pobavení lidu, která je na druhou stranu plná šifer a symbolů s hlubšími významy. Mozart sám v jednom z posledních dopisů zmiňuje svou radost nad tím, že opera na jednu stranu baví tradiční singspielové publikum a současně osloví i ty, kteří v ní najdou její skrytý obsah. Ostatně Mozart i Schikaneder byli svobodní zednáři, kterým hudební forma singspielu posloužila jako zástěrka. Premiéra proběhla 30. září 1791 pod Mozartovou taktovkou v Theater auf der Wieden (nezaměňovat s Theater an der Wien!), kde se dočkala 268 repríz. Do jakých kulis zasadit dílo zabývající se nadčasovými tématy lásky, zasvěcení, moudrosti, lidskosti? 

Moderní divadlo ve staré úpravě aneb Bruselský Händel

Na první pohled se nedá uhádnout co vedlo Pierra Audiho, francouzsko-libanonského režiséra pracujícího v Holandsku k myšlence, aby uvedl dvě opery Georga Friedricha Händela dohromady, tedy lépe řečeno jeden večer Tamerlana a druhý večer Alcinu a pak opět Tamerlana, atd. Pokud by chtěl mít jistou dějovou spojitost mezi dvěma operami tohoto barokního mistra, tak by měl zvolit Alcinu a Orlanda, ale nikoliv Tamerlana, k tomu by se lépe hodil například Giulio Cesare. Důvodem patrně byla finanční úspora. Audi totiž dostal

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.