V druhé polovině července padne v Itálii první klapka česko-italsko-slovenského filmu o Josefu Myslivečkovi. Historický velkofilm Petra Václava dnes na tiskové konferenci v pražském Italském institutu představili tvůrci spolu Václavem Luksem, který se svým Collegiem 1704 nahraje hudbu k filmu, zpěváky Simonou Šaturovou a Krystianem Adamem a také s představitelem hlavní role, ruským hercem Egorem Koreshkovem.

Z celého provedení Stabat Mater v úterý 23. dubna v Rudolfinu je asi nejlepší si zapamatovat slova Marka Ebena, která řekl v úvodu, budu parafrázovat: „katedrály bývaly kdysi nejvyššími body ve městě, dnes se krčí vedle bank a televizních věží - těmto dvěma novodobým božstvům jsme v posledním století obětovali opravdu hodně…“ Každá záminka vnést do veřejného prostoru něco opravdu duchovního je dobrá, podstatné ale je, aby vyznění ve výsledku opravdu duchovní bylo. A je moc dobře, že se to tentokrát celkem povedlo. A nepřispěl k tomu jen Marek Eben, který v úvodu důstojně a elegantně představil ad hoc sestavený orchestr z hudebníků všech pražských orchestrů, kteří ten večer měli čas.

Aktuálně soutěžíme o vstupenky na hned dva prosincové koncerty České filharmonie: Tři z vás mohou získat po dvou vstupenkách na koncert 13. prosince a tři z vás mohou získat po dvou vstupenkách na koncert 22. prosince tamtéž.

Pětapadesátý ročník festivalu Zlatá Praha startuje ve středu 19. září, a kromě tradiční přehlídky toho nejlepšího, co se ve světě natočilo o hudbě, tanci a divadle, nabídne večer Štefana Margity či hudebně-divadelní inscenaci Amerika od skupiny Kafka Band. Legendární Rusalka v podání Magdy Vašáryové s hlasem Gabriely Beňačkové uctí památku režiséra Petra Weigla. Návštěvníci mohou zažít také Den s hvězdami StarDance nebo protančit večery v Klubu Lávka.

Ačkoliv byla premiéra Festivalového orchestru Dvořákovy Prahy (Dvořák Prague Festival Orchestra) 21. 9. prezentována jako vrchol Komorní řady, byl to plnohodnotný orchestrální koncert. Večer by se dal označit za tradiční obraz v netradičním rámu.

Začátkem června 2016 zazněla ve Vídni – vůbec poprvé ve více než stoletých dějinách Koncertního domu – kantáta Antonína Dvořáka na slova Karla Jaromíra Erbena Svatební košile op. 69, B 135 (1884). Slyšet ji na českých koncertních pódiích je vždy svátkem, v zahraničí pak zcela mimořádnou událostí, kterou si ve dvou vyprodaných koncertech nenechalo ujít ani vídeňské publikum, ani dramaturgové veřejnoprávní rozhlasové stanice ORF 1, která v koprodukci s rakouskou nahrávací firmou Capriccio vydala ani ne po roce živý záznam, vzešlý ze sestřihu dvou vídeňských koncertů. Autor hudebního nastudování a šéfdirigent Rozhlasového 

Ansámbl L'armonia terrena se svým uměleckým vedoucím Zdeňkem Klaudou vydal na konci loňského roku nahrávku se Stabat mater Jakuba Jan Ryby. „Znalci Rybova díla mluví o této Stabat Mater  jako o nejzávažnějším skladatelově díle, a pokud si nahrávku poslechnete bez předsudků, zjistíte, že společné rysy s vánoční Rybovkou tu samozřejmě jsou, ale zároveň budete překvapeni vyzrálostí oratoria, které rozhodně stojí kvalitativně na stejné úrovni jako například o patnáct let starší Requiem Václava Jana Tomáška, jehož dílo sice není tak masově známé, ale který je rozhodně považován za vyspělejšího autora než Ryba," píše Michaela Vostřelová v

Collegium 1704 absolvovalo na počátku prosince dva koncerty - 5. 12. v drážďanské Annenkirche, v cyklu Hudební most Praha-Drážďany; 7.12. v kostele sv. Šimona a Judy - mimořádný koncert. Oba večery pojila společná, mimořádně pozoruhodná dramaturgie. Název “La Virtuosissima” mířil především k sólistce večera – Raffaelle Milanesi, která vládne nejen obdivuhodnou pěveckou technikou, nýbrž i schopností vcítit se dokonale do obsahu textu a detailně vyjádřit každý významový odstín slov i jejich zhudebnění. Přívlastek “virtuosissimo” bylo ovšem možné vztáhnout i ke Collegiu 1704, které tentokrát vystoupilo v komorním

„Je pravda, že mé skladby nejsou tak dokonalé, aby unikly přísné kri­tice. Nebojím se ryzí a důkladné kritiky, neboť ji považuji za nejlepší učitelku, jež vede k nejvyšší dokonalosti. Ale na neštěstí moje hudba byla posuzována mnohými, kteří rádi mluvili o věci, aniž by jí vůbec rozuměli, jako onen o obru na měsíci. Jejich snaha kárati, nebo spíše závist, předsudek a touha, abych byl sesměšněn, nebyly s to mi vyvrátit dobře uvážené zásady a poučit mě o něčem lepším...“ Přečte-li si čtenář paměti Jana Jakuba Ryby, zůstane v něm kus pachuti z překážek a z bojů s malostí, kterým musel český kantor během svého života čelit. Ryba si byl

Svatováclavský hudební festival je neodmyslitelnou konstantou kultury na Ostravsku a dávno už není regionální. Je vpravdě svátkem, slavností, posvícením. Letos se koná mezi 1. až 28. zářím potřinácté a nabídne 35 projektů. Na moje otázky odpovídal ředitel festivalu a zároveň znamenitý muzikant Igor Františák.