Recenze - časopis harmonie

Claude Debussy: Pelléas et Mélisande, hudba žijící v pohybech vody

Vídeňská Státní opera uvedla po jednadvaceti letech na sklonku právě uplynulé sezóny nové nastudování Debussyho opery Pelléas a Mélisande v premiéře dne 18. června 2017. Vůbec první provedení ve Vídni na jevišti dvorní opery následovalo devět let po její premiéře v Opéra-Comique v Paříži v roce 1902.

Keenlyside vs. Kocán -  drzý  vypravěč s majestátem za zády

Nevytáhnout paty z Prahy a shlédnout většinu nejzajímavějších operních inscenací z českých, moravských a slovenských divadel za poslední měsíce. Takový luxus si může užít v těchto dnech pražské publikum díky festivalu Opera 2015. I moje hudebně-dramatické já se nechalo touto nabídkou zmlsat natolik, že když jsem včera mířila na mozartovsko-verdiovský koncert britského barytonisty Simona Keenlysida do Obecního domu, hlodaly mnou pochyby a znepokojení nad tím, že neuvidím giocosní drama Dona Giovanniho nebo politický thriller Simona

Rigoletto ve Vídni - dvě výjimečné tváře dvorního šaška

Adventní období před Vánoci vyvrcholilo ve Vídeňské státní opeře premiérou opery Rigoletto, kterou romantický italský skladatel Giuseppe Verdi slavil již v roce 1851 úspěch na scéně Teatro La Fenice v Benátkách. Melodramatické dílo se záhy rozšířilo po světě a stalo se jedním ze stěžejních klenotů hudebních dějin opery. V historii světoznámého rakouského divadla se hrála na jevišti dokonce sedmisetkrát. Po třiceti letech od poslední premiéry stejného díla se zrodila v letošní sezoně její nová inscenace, kterou hudebně nastudoval jihokorejský dirigent

Christoph Willibald Gluck: Iphigénie en Tauride

Skutečně obtížné rozhodování. Průkopnická léta interpretace staré hudby už patří historii. Na první odvážlivce, kteří hudbu před rokem 1800 nepovažovali za dávno mrtvou záležitost a pokoušeli se ji...

Richard Strauss: Favourite Lieder

14. květen 2005 Napsal(a)
Zveřejněno v Recenze
Richard  Strauss: Favourite Lieder

Mistři romantické písně Schubert a Schumann dali vztahu hudby a slova nový obsah a jejich pokračovatelé proměnili v hudbu samo básnické slovo. Nebudu zastírat, že mám pro písně Richarda Strausse...

Překvapivé nahlédnutí za linie Anny Prohasky

Nemohu se již po léta zbavit dojmu, že hudební produkce druhé světové války a následujících let, válkou stále poznamenaných, všechny ty Leningradské, Památníky LidicímPřeživší Varšavu, zastínila přes Ravelův La Valse, Sukovu Republikánskou trilogii a kompozice pro levorukého klavíristu Paula Wittgensteina hudební reflexe první světové války, Velké války, která ukončila dlouhé devatenácté století a zatřásla dějinami století dvacátého, které pro další velké válečné hrůzy téměř zapomnělo na štiplavý zápach yperitu a zákopovou zkušenost

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.