Květnou nedělí 14. dubna 2019 začal nejen Svatý týden, ale také 28. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně. Ve dvoutýdenním rozpětí nabídne celkem jedenáct koncertů ve čtyřech brněnských chrámech a Besedním domě. Zahajovací koncert festivalu byl očekávanou událostí zejména z toho důvodu, že pro něj byla objednána velká vokálně-instrumentální kompozice estonského skladatele Toivo Tuleva.

Velikonoční tématika v hudbě od 7. století po současnost, od Byzance po moravský venkov. Gregoriánský chorál, zhudebněná Kniha nářků z 10. století, renesanční Řím, pravoslavný repertoár, obřady moravského venkova v 18. století, varhanní sklady i současná tvorba. Během Svatého a Velikonočního týdne se v Brně potkají všechny končiny země a jejich liturgie. Téma 28. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby zní Ceremonie / Je dobré slavit Pána.

V Palachově týdnu věnovala Česká filharmonie svým posluchačům dramaturgicky ojedinělý dárek. Bylo jím nastudování Mozartova Requiem d-moll KV 626 ve společnosti mluveného slova, gregoriánského chorálu a kompozic Mozartových i jeho následovníků mezi skladateli z 19. a 20. století. Nastudovaná díla spojila tematika rozpomínání se na krátkost či věčnost lidského života. O další ze svých překvapivých pražských nastudování, které budilo souhlasný zájem a rozpaky současně, se postaral rakouský světoobčan Manfred Honeck. Ke spolupráci přizval herce Mariana Rodena, vokální soubor Schola gregoriana pragensis sbormistra Davida Ebena, Pražský filharmonický sbor dirigenta a sbormistra Lukáše Vasilka a čtveřici mladých sólistů, z nichž vokálními kvalitami zaujal především mladý lipský tenorista Patrick Grahl, o němž snad brzy opět uslyšíme.

Po 49 letech uvede Pedagogická a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy jednu z mála skladeb, které reagují na čin Jana Palacha. 22.1. 2019 zazní v Rudolfinu Poselství: svědectví o smrti Jana Palacha. Dílo Jana Hanuše bylo poprvé a naposledy uvedeno v roce 1970, poté bylo režimem zakázáno.

Jsou mezi námi umělci, kteří si kladou za cíl sbližovat posluchače i interprety mezi sebou hudbou v našich končinách ne tak známou a ukázat krásu jiných kultur. Ta „Starobylá krása“ je každoroční slezinou příznivců pravoslavné hudby. Řeč je o festivalu Archaion Kallos, který letos po osmé představil cyklus koncertů, tentokrát se vážící k tématu „Osvícený východ aneb hudba doby osvícenství na křesťanském východě“, hesychasmu a vnitřního ticha. Osvícenství se v evropském kontextu vztahuje především na rozum, kladení důrazu na logiku, člověka a vědu, na to, co je měřitelné a viditelné. Festivalová „idée fixe“ pracovala s osvícenstvím a osvícením jako se zdánlivými protipóly, které však spolu synergicky dokáží spolupracovat. Vnímáme z historie, že různé epochy jsou reakcemi na ty předešlé, navzájem se vyvažují a neustále oscilují s lidskou potřebou dosáhnout oné harmonie, osvícení, samádhi, smíření se sebou a s Bohem. Spolek Philokallia a jeho aktivity v čele s Mariosem Christou nabízí ponoření se do těchto hodnot a zakusit je pomocí hudby východního křesťanství.

V brzké době na území Moravskoslezského kraje proběhne II. ročník Mezinárodního festivalu slovanské hudby (MFSH), tentokrát ve dnech 5. – 15. listopadu 2018. Dovolte mi za náš realizační tým, abych v krátkosti festival představil společně s koncerty, na které byste mohli v letošním roce zavítat. Jakožto organizátoři festivalu si klademe za cíl poskytnout posluchačům vystoupení interpretačně pestrých a prvotřídních sólistů i seskupení nejen v sálech krajových institucí, ale i v uměleckých školách a v církevních prostorách. Nedílnou součástí festivalu je též Mezinárodní soutěž interpretace slovanské hudby dětí a mládeže ve věku 8–26 let, která vrcholí koncertem vítězů. V letošním roce jsme pro diváky a posluchače připravili celkem deset koncertních a jednu soutěžní událost.

V říjnu se odehraje 9. ročník festivalu varhanní a komorní hudby Bachův varhanní podzim. Letos je na programu celkem devět koncertů předních protagonistů varhanního světa, z nichž čtyři se odehrají v Brně. Festival letos tematicky odkazuje ke 100. výročí založení Československa.

26. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov nezačal právě nejšťastněji, přestože vysoká úroveň mezinárodního pěveckého obsazení úvodního koncertu 14. 7. – Angela Gheorghiu a Ramón Vargas – slibovala mnohé. Kolik dešťových kapek musí spadnout – nebo jinak – kolik notiček je nutno odehrát, aby bylo možno koncert ukončit pro nepřízeň počasí? Nevím, nepočítal jsem prvé ani druhé. Ale v druhé půli se spustila průtrž, která, ač předpovězena meteorology, pořadatele naprosto zaskočila. Ve Wimbledonu se i při malé přeháňce zatáhne střecha. To samozřejmě v Českém Krumlově není možné, a tak se publikum prostě pošle domů. Byl odehrán dostatečný počet notiček. Byly doby, kdy se v případě nepřízně počasí koncert přesunul do zámecké jízdárny či jinam pod střechu. Tak, jak to dělají na velkých evropských festivalech od Edinburku až po Salcburk: pokud vůbec pořádají open air, jsou dobře připraveni na deštivou variantu. V Českém Krumlově rozdají pláštěnky a pak už se jen modlí.

Současná dramaturgie souborů, které se věnují interpretaci starší hudby, se neomezuje pouze na tvorbu, která vznikla před pomyslnou hranicí roku 1850 a dříve. V souladu s tvrzením “staré je všechno, co vzniklo včera”, se jejich umělečtí vedoucí ohlížejí i po repertoáru podstatně mladším. Dokážou ho uchopit stejně zajímavě, jako šéfové těles, která nestřídají historické a moderní nástroje. Dokonce i zajímavěji – zřetelné to bylo jak u provedení Requiem Alfreda Schnittkeho, které v rámci svého desátého Festivalového cyklu připravil ke svátku zesnulých Ensemble Inégal (2. 11., kostel U Salvátora), tak Dvořákovy Symfonie č. 2 B dur, již ve svém

Jubilejní 15. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica  se uskuteční v termínu od 14. září do 10. listopadu s dvěma prology  20. května a 8. července a nabídne řadu 23 koncertů na 18 místech Libereckého, Ústeckého kraje a v saském pohraničí.  Výroční dramaturgie akcentuje vokálně-duchovní základ festivalu, který se rozvinul z původního Festivalu