Jaké projekty vás v Roce české hudby 2014 nejvíce zaujaly? Co vás překvapilo, potěšilo, nebo naopak zklamalo? Má Rok české hudby v této podobě význam? Rádi bychom znali váš názor. Podělte se s námi o něj v komentářích pod textem, nebo pište na adresu michaela@muzikus.cz. Deseti vylosovaným respondentům zašleme zajímavé album nejen s českou hudbou.

Rok české hudby je program na podporu české hudební kultury se státní pobídkou v roce, v němž má česká hudba a kultura přirozeně v zahraničí větší šanci být vnímána vzhledem k výročí světoznámých českých skladatelů (Smetana, Dvořák, Janáček). Název byl po diskusi zvolen tradiční. Vzhledem k našemu teritoriu: Mnohokrát, i na tiskové konferenci v úvodu, bylo řečeno, že se jedná o příležitost, "prostor" k sebereflexi v rámci hudební kultury, úhel pohledu; že každá hudební organizace...

Hudba je reprezentativní součástí české kulturní identity. Jména Antonín Dvořák, Bedřich Smetana, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů, Josef Suk, Jan Dismas Zelenka a další, jsou spolehlivými markanty, které lidé rozpoznávají ve světě jako „české“. Tenhle slogan o dvou větách ze záhlaví velkorysého projektu Roku české hudby 2014 je stejně tak sebevědomě nadnesený, jako v jistém smyslu povážlivě prázdný. S jeho první větou jsem ještě ochoten se iden­tifikovat, ale co s tou druhou? O čem je vlastně řeč: o jménech...

Rok české hudby připravil svým příznivcům sérii koncertů. Hudbymilovné české ucho si tak přijde na své ještě víc než obvykle. Jak ale reflektují pořadatelé hudebních událostí tvorbu nejmladší...

Už jen pár týdnů a rok se přehoupne do dalšího. Začneme psát 2014. Léta se čtyřkou na konci jsou u nás tradičně „roky české hudby“. Však už se taky na internetových stránkách akce odpočítávají jen dny...

V rozhovoru, který jsme natáčeli k „Roku české hudby 2014“ s šéfdirigentem České filharmonie a čestným prezidentem „Roku“ Jiřím Bělohlávkem, zmínil pan dirigent...

Máme Rok české hudby. Není to, či přesněji neměla by to být, jen povinná splátka vyprázdněné úcty k velikánům, jejichž roky narození mají na konci čtyřku. „Česká hudební kultura je pátou nejvýznamnější na světě po hudbě italské, francouzské, hudbě německých zemí a hudbě ruské, takže v tomto kontextu je bezesporu zajímavé, že tolik hudebních podnětů pro světovou hudbu přichází z poměrně malého českomoravského prostoru,“ míní divadelní intendant a režisér (namnoze operní) Jiří Nekvasil.