Čtyřiatřicetiletý šéfdirigent Skotského komorního orchestru a žádaný host světových těles Maxim Jemeljanyčev měl tento týden debutově předstoupit před Českou filharmonii. Z osobních důvodů ovšem musel své vystoupení v pondělí zrušit. Místo něj se v nezměněném programu představí dvaatřicetiletý český dirigent Robert Kružík. S prvním českým orchestrem provede Mozartovu Pražskou symfonii a Beethovenův Čtvrtý klavírní koncert, v němž ho jako sólista doplní teprve dvaadvacetiletý pianista izraelského původu Tom Borrow. Koncerty, které se budou konat ve Dvořákově síni Rudolfina od 8. do 10. března 2023, otevře raně romantická předehra Hebridy od Felixe Mendelssohna Bartholdyho.

Muzika, kam jen oko dohlédne, či spíš kam jen ucho doslechne, tak by se dalo charakterizovat rodinné prostředí, do něhož se roku 1990 Robert Kružík narodil. Oba rodiče houslisté – otec skoro třicet let hrál v Brněnském rozhlasovém orchestru lidových nástrojů, pak v Janáčkově opeře, kde kdysi začínala u houslového pultu i Robertova maminka, která pak přešla na celých 40 sezon do brněnské filharmonie. Jeho bratr je pedagogem na konzervatoři, vede Moravský komorní orchestr a je členem legendárního Janáčkova kvarteta, sestra se věnuje hudební pedagogice.

Do Pardubic zavítá uznávaný německý trumpetista Reinhold Friedrich, který vystoupí jako host Komorní filharmonie Pardubice při koncertech Trubka světově ve dnech 7. a 9. listopadu. Při této příležitosti provede nejznámější tituly světového repertoáru – Telemannův Koncert pro trubku, smyčce a basso continuo D dur a pak ještě také Haydnův Koncert pro trubku a orchestr Es dur. Pod taktovkou Roberta Kružíka dále zazní Mozartova Pařížská symfonie a Leporelo Ilji Hurníka, čímž bude připomenuto nadcházející sté výročí narození tohoto skladatele. Koncerty Trubka světově se uskuteční v Sukově síni Domu hudby v Pardubicích vždy od 19 hodin.

Nové brněnské inscenaci Verdiho Otella není co vytknout, jistě vydrží na jevišti dlouho a obecenstvo mu nebude chybět. Režisér Martin Glaser šel po divadelní stopě spíše zaměřené na monumentalitu vojenského a mocenského prostředí s jedinou kontrastní bytostí, jíž je čistá a milující Desdemona. Scénografie Pavla Boráka vsadila na technické danosti jeviště Janáčkova divadla, na možnost zanořovat scénografické objekty do bočního jeviště nebo horizontálně pohybovat jevištními stoly. Základním scénografickým objektem je monumentální do dáli se táhnoucí kovově patinovaná hradba, od níž se mohou dotvářet další menší prostory i drobné kóje se schody uzavřenými stěnou, která nepustí Otella ani o krok dál. Otellova a Desdemonina ložnice se nápaditě vynoří z podjevištního zázemí. Lůžko potažené rudou textilií s mnoha polštáři se odráží od zlaté stěny. Je to uzavřený intimní prostor určený pouze pro Desdemonu a Otella. Před ním je na ploše jeviště po celé jeho šířce osvětlovací rošt, který dramatizuje dění. Na něm umírá Desdemona, ložnice se ponořuje a prostor kovové pevnosti propouští svými spárami paprsky světla. Velmi působivý konec.

Dvě páté symfonie, dvě velká „románová dramata“ vypovídající o pohnuté době. Dva existenciální symfonické monumenty, které patří k vůbec nejzdařilejším příkladům tohoto žánru v české a ruské hudbě 20. století. To je koncert, který Filharmonie Brno uvádí tento čtvrtek a pátek pod názvem Kabeláč & Šostakovič: #5. Uskuteční se ve čtvrtek a pátek v Janáčkově divadle, začíná v 19 hodin.

Ptáci – Takový je název jedné ze skladeb a hlavní motiv koncertu, které zazní ve čtvrtek 9. a v pátek 10. prosince v Besedním domě. Filharmonie Brno připravila program, ve kterém hlavní role náleží právě okřídleným pěvcům. Ti totiž fascinují člověka odnepaměti – konstruktéry prvních leteckých strojů stejně jako spisovatele, básníky a malíře. „Je to ale právě hudba, která z nich ze všech uměleckých oborů čerpá inspiraci nejčastěji. Vzpomeňme třeba Vivaldiho Jaro nebo Exotické ptáky Oliviera Messiaena. Špačka měl v kleci doma například i Mozart, který zapsal jednu z jeho melodií. A říší ptactva jsme se tedy nechali inspirovat i my při sestavování tohoto programu,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

Symfonický orchestr hl m. Prahy FOK odehraje v Den vzniku samostatného československého státu Koncert pro Republiku. Jako každý rok zazní v tento státní svátek kompletní Má vlast Bedřicha Smetany. Tentokrát se taktovky ujme mladý dirigent Robert Kružík. Koncert proběhne 28. října 2021 od 18:00 ve Smetanově síni Obecního domu.

První z řady komorních koncertů, které rozhlasoví symfonikové pořádají ve své jubilejní 95. sezoně, se ponese ve znamení mladých kumštýřů. 6. září v prostorách Anežského kláštera vystoupí laureáti soutěže Concertino Praga 2020. Šestnáctiletý houslista Daniel Matejča provede díla Eugèna Ysaÿe a Bohuslava Martinů, Patnáctiletý klavírista Vsevolod Zavidov se představí ve Druhém koncertu Ludwiga van Beethovena. Dirigovat bude Robert Kružík. Přímý přenos z Anežského kláštera nabízí stanice ČRo Vltava.

Česká filharmonie ve spolupráci s Národním památkovým ústavem završí 23. června ve 20.15 hodin svou 125. sezonu tradičním Open Air koncertem, který se stejně jako loni bude konat v areálu Státního zámku Sychrov. Orchestr pod vedením dirigentů Petra Altrichtera a Roberta Kružíka přednese program složený ze slavných operních árií a melodií.

Na pondělí 8. února připravují rozhlasoví symfonikové živě vysílaný koncert ze Studia 1. Pod taktovkou Roberta Kružíka uvedou předehru Preciosa od Carla Marii von Webera, Velkou charakteristickou symfonii c moll Pavla Vranického a společně se sólistou Ivo Kahánkem také Burlesku pro klavír a orchestr d moll od Richarda Strausse. Přímý přenos začíná na stanici ČRo Vltava ve 20.00 hodin, záznam vysílá stanice ČRo D-dur ve středu 10. února od 20 hodin.