Letošní Podzimní festival duchovní hudby zřejmě de facto skončil koncertem 10. října, nedlouho po zákazu „převážně vokálních koncertů“. Na tuto formulaci ve svém úvodním slovu odkázal i dramaturg Petr Daněk – tvrdící, že dle výkladu Ústavu pro jazyk český se opatření vztahuje na koncerty obsahující zpěv pře-vážně neboli více než vážně. Původní program souboru Ensemble Inégal, Mariánské nešpory Claudia Monteverdiho, tedy musel byl nahrazen výběrem vokální a instrumentální hudby Monteverdiho i jeho současníků a dalších stylově spřízněných skladatelů. I tak ale byly provedeny tři části ze zmíněných nešpor. Sbor, tedy „pře-vážný“ element, v kostele Panny Marie Sněžné v Olomouci ovšem absentoval.

Ensemble Inégal měl v pátek 9. října zahájit svou letošní koncertní sezonu úctyhodným projektem – uvedením Mariánských nešpor Claudia Monteverdiho. Díky schopnosti promptně reagovat na vládní nařízení nakonec publikum v kostele Panny Marie pod řetězem v Praze vyslechlo skvělý náhradní program z instrumentálních děl Monteverdiho současníků. Z Mariánských nešpor zazněly pouze tři vybrané části, a to ve vynikajícím provedení pěvců Gabriely Eibenové, Pavly Radostové, Hasana El Dunii, Jakuba Kubína a Jana Mikušky.

Roku 1610 vydal Claudio Monteverdi v Benátkách tiskem sbírku duchovních skladeb dedikovanou papežovi Pavlu V. Sledoval tím jisté osobní cíle, které se sice nepodařilo naplnit, zato ale obohatil evropskou hudbu o tzv. Mariánské nešpory, skvost, který byl po zhruba 350 letech znovuobjeven a který navzdory všem změnám, jež lidstvo mezitím zažilo, promlouvá ke svým posluchačům stále překvapující silou. Tento impozantní, monumentální aspekt díla se stal také jedním z hlavních rysů interpretace Collegia 1704, které se téměř po roce s touto skladbou vrátilo do Prahy a pod vedením Václava Lukse ji provedlo 24. a 25. října 2016 v pražském Rudolfinu.

Letní slavnosti staré hudby mají svůj dětský prequel - Piccoli. Celodenní běh hudebně-výtvarných dílen se konal již potřetí (22. 5.) a pod názvem O létajícím lvu mu v souladu s festivalem „pro dospělé“ vévodilo téma Benátky. S barokní hudbou souznějící prostory Clam-Gallasova paláce zaplnil tanec, hra na nejrůznější hudební nástroje, divadlo a výtvarné tvoření. Vzduchem se linuly nejen krásné tóny, vůně dřeva,

Letní slavnosti staré hudby budou mít letos opět svůj dětský protějšek v podobě minifestivalu Piccoli. V neděli 22. května v Clam-Gallasově paláci zažije dětské publikum atmosféru karnevalu a tance v rytmu benátského přístavu.

Mohlo by se zdát, že barokní opera patří v České republice již k běžné hudební nabídce, zvláště čtete-li příliš důvěřivě reklamní upoutávky na internetu anebo nějakým nedopatřením ztotožňujete celé 18. století s barokem. Nenechte se však mýlit, inscenovat typickou italskou barokní operu (či francouzsku tragédie en musique) v plné kráse, s dekoracemi, stroji, kostýmy a skutečně prvotřídním obsazením stále je (a nepochybně i bude) věc velmi nákladná a tudíž i vzácná. Z toho důvodu i slavní umělci sahají k různým adaptacím a moderním