Antonín Dvořák patří mezi nejuznávanější a nejpopulárnější světové skladatele. Není proto divu, že se v kulturním světě jeho životním výročím vždy věnovala a věnuje velká pozornost – ať již to byl rok 1901 – rok skladatelových šedesátých narozenin, rok 1929, tedy rok 25. výročí Dvořákovy smrti, či rok 1934, kdy se připomínalo 30. výročí úmrtí. Ze všech těchto oslav však byly oslavy stého výročí narození skladatele, tedy Dvořákův jubilejní rok v roce 1941, ty nejmonumentálnější. Celkem se tehdy konalo přes 3500 hudebních podniků po...

Skladatel Leoš Janáček měl ve svém životě jenom málo opravdových přátel z řad soudobých skladatelů. O to více si snad cenil přátelství Antonína Dvořáka, kterého přijímal téměř bez výhrad. Dával Dvořákovi k posouzení své skladby, v Brně prováděl jeho díla a byl autorem prvních teoretických rozborů Dvořákových skladeb. Oba skladatele pak spojovala láska k lidové hudbě, slovanství a podobný náhled na kompoziční práci. Janáčkův poměr k Dvořákovi byl nejprve obdivný, teprve později se vyvinul v srdečné oboustranné přátelství. Dvořák byl...

Dvořákův americký pobyt je poměrně známou kapitolou skladatelova života. Na druhou stranu nás detailní pohled na jednotlivé předměty a dokumenty z tohoto období přivádí k novým myšlenkám a pohledům na Dvořákovu neuvěřitelnou americkou odyseu.V roce 1892 odjíždí „proslulý evropský skladatel“ Antonín Dvořák do Spojených států amerických, aby se zde stal ředitelem Národní konzervatoře v New Yorku. Mecenáška a prezidentka konzervatoře Jeannette Thurber mu za to nabídla štědrý roční plat 15 000 dolarů (o třetinu vyšší než plat...

Antonín Dvořák je jedním z nejhranějších a nejpopulárnějších skladatelů světa. Ačkoliv on sám si na své popularitě nijak nezakládal, jak to dokládá jeho slavný výrok: „Vzdor tomu, že jsem se ve velkém hudebním světě dosti pohyboval, zůstanu přec jen tím, čím jsem byl – prostým českým muzikantem“, světovou slávu a věhlas získal již během svého plodného hudebního života. Svůj vztah k Dvořákovi jako vůdčí umělecké osobnosti české hudební kultury vyjadřovaly rozmanité hudební instituce (od pěveckých spolků po akademické instituce)

Tichými svědky Dvořákova interpretačního umění jsou jeho vlastní hudební nástroje, které se dochovaly v Muzeu Antonína Dvořáka. Jedná se o dvě violy a klavír značky Bösendorfer. Jednu z Dvořákových viol a klavír mohou návštěvníci obdivovat ve stálé expozici Muzea Antonína Dvořáka v Praze; druhá viola je vystavena v Památníku Antonína Dvořáka v Nelahozevsi. O tom, jakým byl Antonín Dvořák muzikantem, nám svědčí již jen několik vzpomínek jeho přátel a současníků, kteří byli přímými svědky skladatelových hudebních vystoupení.

Životní styl čili „lifestyle“ je dnes poměrně oblíbeným tématem ve spojitosti s dnešními celebritami, kdy se v časopisech dočítáme, jak která osobnost jí, spí, bydlí, jak se obléká a co má ráda. Vzhledem k tomu, že ve své době byl právě takovou celebritou Antonín Dvořák, můžeme se i na něj podívat z tohoto pohledu. „Všude, kde se objevím, ať je to na ulici nebo doma, anebo i když někam vejdu do krámu nakupovat, lidé se ke mně hrnou a chtějí můj podpis. Podobizny mé jsou ve všech kněhkupectvích a lidi je kupujou, jen aby ňákou památku měli.“ (Dvořákův dopis manželce z Anglie, 1885).