Už potřetí měl v Praze recitál basbarytonista Bryn Terfel, velšský bard a dnes už opravdu světová hvězda, pěvec loni padesátiletý. Posunul se za uplynulé desetiletí k dramatičtějším a hrdinnějším polohám, viděli jsme ho v přenosech z Metropolitní opery jako Wotana v tetralogii Prsten Nibelungův, letos na jaře pak v záznamu z Covent Garden v debutu v úloze Borise Godunova. Koncert v pražském Obecním domě (22. 11.) získal oproti mnoha jiným podobným programům bonus díky přítomnosti sboru. Pomohlo to zcela zásadně obohatit obvyklý výběr árií a obvyklý okruh předeher a meziher o větší operní scény, především o závěr prvního dějství

Na den přesně po šesti letech a jen dva týdny před 130. výročím prvního uvedení v Leeds se do Ostravy v programu Svatováclavského hudebního festivalu vrátilo Dvořákovo celovečerní vokálně-orchestrální dílo Svatá Ludmila op. 71, B 144 (1885–1886), oratorium händelovských rozměrů a inspirací, Dvořákova archaizující poklona anglickým oratorním tradicím a fanouškům Händela, Haydna a Mendelssohna. Svátek svatého Václava mohl být festivalem příhodněji oslaven snad jen Foersterovým oratoriem Svatý Václav op. 140 (1928), na něž si však budeme muset (podobně jako na skladatelovu tvorbu na festivalu a vůbec v českých zemích) ještě

Originálně uzavřel svou letošní sezonu orchestr PKF – Prague Philharmonia. Uvedl Lobgesang (Chvalozpěv) Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Tedy autora, od nějž posluchač v běžném koncertním provozu slýchá spíše jiné skladby než tuto. Lobgesang si objednalo město Lipsko na oslavu 400.výročí vynálezu knihtisku Johannem Gutenbergem. A protože mezi díly, která slavný vynálezce vytiskl, nechyběla bible, Lobgesang symbolicky zdůrazňuje obrácení lidstva od tmy ke světlu. Poprvé zazněl roku 1840 v lipském kostele sv. Tomáše.

Pražský filharmonický sbor naučil během uplynulých let svoje publikum navštěvovat a capellové koncerty a přesvědčil veřejnost o tom, že samostatný sborový večer s vyváženou a nápaditou dramaturgií může nadchnout. A ačkoli 5. května, kdy cyklus sborových koncertů PFS vyvrcholil v pražském kostele sv. Šimona a Judy, nabízela metropole další lákadla včetně premiéry Andrey Chéniera v Národním divadle nebo hostování „čaroděje perkusí“ Martina Grubingera u České filharmonie, chrámový prostor v Dušní ulici byl celkem uspokojivě zaplněn.

Vážení a milí čtenáři, náš portál přináší novou literární formu – cyklickou glosu či  esej. Prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc., (* 31. srpna 1930 Praha, český lékař, chirurg, někdejší děkan 2. lékařské fakulty UK a prorektor UK, zakladatel dětské onkologie v Československu,  nositel hlavní Národní ceny projektu Česká hlava za celoživotní dílo a výzkum v oboru dětské onkologie z roku  2010), vyslyšel moji nabídku, aby

Sekvence Stabat Mater. Jestliže pohledem  21. století je pro barokní dobu typické Pergolesiho Stabat Mater, pro 19. století nejgeniálnější hudební projekcí Stabat Mater op. 58 Antonína Dvořáka. Od doby premiéry v roce 1880 na pražském Žofíně  bylo uvedeno nesčíslněkrát, od amatérských, nadšeneckých či spolkových provedení až po profesionální kreace, které dokonale prezentovaly genialitu partitury. Dlužno dodat, že takových kupodivu bylo méně, než by se dalo čekat. K tomu je

Pražský Filharmonický sbor vystoupí v pondělí 21. a v neděli 27. března 2016 v německém Baden-Badenu. Prestižní koncertní síň Festspielhausu bude hostit Pražský filharmonický sbor spolu s proslulou Berlínskou filharmonií a jejím šéfdirigentem sirem Simonem Rattlem. Společně provedou Symfonii č. 9 d moll „S Ódou na radost“ Ludwiga van Beethovena.

Česká filharmonie v sezoně 2015/2016 nenabízí mnoho soudobé hudby, ba ani hudby druhé poloviny minulého století. Nevím, jestli je to dlouhodobou koncepcí, opatrností dramaturgie, obavou z ohrožení úctyhodně naplňované Dvořákovy síně nebo nechutí orchestru hrát hudbu, na kterou nejsou zvyklí, ale zástupci novější hudby (Dřízal v říjnu 2015, Eötvös v květnu 2016) jsou výjimkou. Přesto si Česká filharmonie dopřála luxus, že na třech březnových večerech (9. – 11. 3.) uvedla

Vrcholem adventní série České filharmonie byla trojice koncertů (16., 17., 18. 12. 2015), jež dramaturgicky a umělecky připravil hlavní hostující dirigent Manfred Honeck, toho času hudební ředitel Pittsburského symfonického orchestru. Byla to pestrá procházka hudební tradicí slavení druhého hlavního svátku křesťanské civilizace. Bouřlivý aplaus si všichni účinkující zasloužili!

Oslava sto pětadvacátého výročí narození Bohuslava Martinů proběhla v pražském Rudolfinu v režii Lukáše Vasilka a jeho Pražského filharmonického sboru. Na den přesně, 8. prosince, uvedl čtvero kantát na náměty milostného, lidového a duchovního folkloru, nikoli však ustálenou čtveřici kantát z Vysočiny (Otvírání studánek, Legenda z dýmu bramborové nati, Romance z pampelišek, Mikeš z hor).