Pražský filharmonický sbor (PFS) zahájil svoji 84. koncertní sezónu. Letos se představí společně s Českou filharmonií, Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK či Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Vystoupí na festivalech jako Dvořákova Praha, Pražské jaro nebo Smetanova Litomyšl, ale několikrát zavítá i do zahraničí, včetně mimořádného debutu v New Yorku.

Premiéra kantáty Český poutník na Smetanově Litomyšli potvrdila, že je možné i v současné době komponovat přístupnou, konzervativní, tradiční hudbu a udržet se při tom se ctí v mantinelech, za nimiž už by hrozilo vzbuzení dojmu nepůvodnosti nebo kýčovitosti. Jedinečný projekt, v němž na objednávku festivalu verše českých básníků zhudebnili ve čtyřech větách závažného díla čtyři různí autoři, svedl dohromady skladatele, z nichž ani jeden neholduje v hudbě čisté abstrakci, racionálním konstrukcím, přílišnému nebo samoúčelnému novátorství či provokacím. I při různosti tvůrčích rukopisů spojuje Sylvii Bodorovou, Jiřího Gemrota, Jana Ryanta Dřízala a Jana Kučeru stálý a trvalý nepodbízivý ohled na posluchače, snaha oslovit je a předat nějaký vzkaz, návaznost na předchůdce, umělecká odpovědnost a hlavně ochota ponechat hudbě její nezastupitelné působení, do něhož patří především komunikativnost, parametry krásna a emoce. 

Normálně se dostane Mendelssohnův Koncert e moll, milovaný klenot houslové literatury, na program tak, že si jej vybere sólista, který se chce představit vším, co toto slunné dílo nabízí: radostnou, jásavou kantilénou, i oslnivými pasážemi vděčné virtuozity. Tentokrát byl Mendelssohn vybrán z ideově dramaturgických důvodů, jako jeden z velkých židovských skladatelů, k poctě Izraele, který slaví 70 let od svého vzniku. Jeden z předních houslistů dneška, 

Také v Hradci Králové se připomnělo 100 let od narození amerického skladatele Leonarda Bernsteina. V pondělí 16.dubna zavítal do východočeské metropole Pražský filharmonický sbor s dirigentem Lukášem Vasílkem, aby zde provedl mimo jiné Chichesterské žalmy. A to v sále Filharmonie Hradec Králové, tělesa, jež letos slaví 40 let existence. Koncert byl tak zároveň součástí projektu Gratulanti pro Filharmonii.

V předvelikonočním týdnu provede Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK Dvořákovo oratorium Stabat mater pod taktovkou Tomáše Braunera. Sólových partů se ujmou Alžběta Poláčková, Ester Pavlů, Peter Berger a Martin Gurbaľ a spolu s nimi vystoupí Pražský filharmonický sbor pod vedením Lukáše Vasilka. Tři z vás mohou získat po dvou vstupenkách na koncert 28. 3. Své odpovědi na soutěžní otázku zasílejte do 26. 3. na adresu michaela@muzikus.cz

Prestižní označení Editor´s Choice v britských hudebních časopisech Gramophone a BBC Music Magazine a nominace na BBC Music Magazine Awards činí z kompletní nahrávky čtyř komorních kantát z Vysočiny od Bohuslava Martinů mezinárodní událost. Otvírání studánek, Legendu z dýmu bramborové nati, Romanci z pampelišek a Mikeše z hor sjednocují poetické texty Miloslava Bureše do volného cyklu, evokujícího vzpomínky na dětství a pro skladatele v exilu znamenajícího významné spojení s domovinou. Pražský filharmonický sbor se sbormistrem Lukášem Vasilkem, jejichž diskografii projekt zdobí, k tomu 12. února přidají zcela ojedinělé uvedení kantát v Petrohradu. Na zájezdě do Ruska se budou také podílet na uvedení Janáčkovy Glagolské mše a Dvořákovy kantáty Stabat mater.

S předstihem nabídl Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK poctu srpnovému stoletému výročí narození  Leonarda Bernsteina.  Asi kvůli autenticitě si pozval dirigenta Elli Jaffeho, někdejšího žáka Bernsteina, z jehož černé jarmulky na hlavě jsem měl pocit, že vzdal i poctu výročí proměny Jišuvu ve Stát Izrael (14. května 1948).  U nás to není neznámé jméno a často už prokázal svoje kvality. Program byl vskutku „starozákonní“, jak napsal v programu dramaturg FOK Martin Rudovský. Nejdříve Bernsteinovy Chichersterské žalmy a poté Mendelssohnova Druhá symfonie B dur „Lobgesang“.

Šestého a sedmého prosince jsem zažil dva koncerty, které se sice koncepcí lišily, ale byly si svou úrovní natolik blízké, že jsem se rozhodl zastřešit je společným titulkem. Praha byla opět místem, kde mohl posluchač slyšet světové umění.

O historii sekvence Stabat Mater psát nebudu, protože vše podstatné lze najít na internetu. „Obraz matky, která ztrácí své dítě a s bolestí, avšak v pevné víře v Boha se vyrovnává se svým těžkým údělem“, byl vždy vnímán nejen v pašijovém období hodně intenzivně. A býval poměrně často inspirací pro skladatele. Text sekvence zpracovali Giovanni Pierluigi da Palestrina, Giovanni Battista Pergolesi, Gioacchino Rossini, Karol Szymanowsky, Giuseppe Verdi, Ferenc Liszt i Krzysztof Penderecki… Bez patriotismu a meritorně musím konstatovat, že nejen nejrozsáhlejší, ale hlavně nejkvalitnější je zpracování Antonína Dvořáka. Jestliže nahrávek jeho Deváté symfonie jsou desítky, záznamů neméně geniální Stabat Mater jsem napočítal jedenáct. U nás byl dosud nejznámějším snímek z roku 1987, kdy Českou filharmonii, Pražský filharmonický sbor a pozoruhodný sólo­vý kvartet (Běňačková-Čápová, Wenkel, Dvorský, Rootering) řídil v Rudolfinu Wolfgang Sawallisch. Dodnes tato nahrávka patří mezi nejhodnotnější tituly Supraphonu.

4. a 5. října 2017 představí Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK v pražském Obecním domě světovou premiéru skladby Josého Cury s názvem Modus, která je inspirovaná motivy středověké Prahy. Během tohoto večera se José Cura bude prezentovat jako sólista, dirigent i skladatel. K těmto rolím by se dala přičíst ještě jedna, a to role instrumentátora, která je velmi blízká té skladatelské. José Cura totiž dostal výsostné pověření od skladatele Ariela Ramíreze k upravení jeho dvou nejslavnějších skladeb. Zazní tak hned dvě další světové premiéry.