V pátek 2. 6. 2023 dozněly poslední takty letošního ročníku mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Mnohé nasvědčuje tomu, že rok 2023 se zařadí mezi úspěšné, když ne rovnou mezi nejúspěšnější ročníky mladší historie nejstaršího českého hudebního festivalu. Debut finského mladíka Klause Mäkelä, hostování Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu s britskou hvězdou Danielem Hardingem nebo aplaudovaná vystoupení ansámblů staré hudby (Les Talens Lyriques) i tvorby nejsoudobější (Klangforum Wien) zaujaly publikum i obec hudebních kritiků. O to více jsem byl zvědavý na závěrečný koncert, který měl opět jednou na programu Beethovenovu Devátou symfonii s jejím závěrečným sborově extatickým apelem na humanitu, bratrství a úctu k vesmírné harmonii. Vzácným hostem festivalového finále byl německý dirigent, klavírista a vždy vítaný host českých podií Christoph Eschenbach, který se narodil před třiaosmdesáti lety v časech a v podmínkách, jež připomínají dnešní východ Evropy s jeho dětskými sirotky a válečnými uprchlíky. Málokterý z žijících německých dirigentů prožil již jako dítě na vlastní kůži, co znamenají slova „Wem der grosse Wurf gelungen, eines Freundes Freund zu sein“.

V průběhu závěrečné části inaugurace nového prezidenta Petra Pavla, která proběhne 9. března od 18 hodin v katedrále sv. Víta, vystoupí Česká filharmonie a Pražský filharmonický sbor za řízení světově uznávaného českého dirigenta Jakuba Hrůši. Společně provedou vedle státní hymny tři symbolická díla – Meditaci na staročeský chorál Svatý Václave od Josefa Suka, část z oratoria Svatá Ludmila od Antonína Dvořáka a Te Deum téhož skladatele. Sólových pěveckých partů se ujmou sopranistka Kateřina Kněžíková a basbarytonista Adam Plachetka. Pražský filharmonický sbor připraví jeho hlavní sbormistr Lukáš Vasilek. Pražský hrad bude v den inaugurace otevřený pro veřejnost, která bude moci slavnost sledovat na velkoplošných obrazovkách na Hradčanském náměstí a na třetím hradním nádvoří. Od 17.30 hodin bude přístupná i katedrála. Živý přenos bude možné sledovat i na ČT 24.

V úterý 21. února provedl Pražský filharmonický sbor ve Dvořákově síni pražského Rudolfina Válečné requiem Benjamina Brittena, součást koruny duchovních kompozic 20. století (Martinů: Polní mše, Honegger: Jana z Arku na hranici, Messiaen: Offrandes oubliées, Pärt: Pašije pode sv. Jana, Penderecki: Polské requiem, Schönberg: De profundis, Stravinskij: Requiem Canticles). Známý je jeho příběh, kdy premiéra zazněla v roce 1962 v částečně obnovené katedrále sv. Michaela v Coventry, zničené za války leteckým úderem Luftwaffe. U nás je však málo známý obsah díla, protože se uvádí jen výjimečně. Je těžké důstojně naplnit požadavky a představy skladatele. Brittenův 66. opus vyžaduje mimořádné nasazení.

V předvečer výročí ruské invaze na Ukrajinu nastuduje Pražský filharmonický sbor pod taktovkou dirigenta Lukáše Vasilka Válečné rekviem britského skladatele Benjamina Brittena. Pod Vasilkovým vedením vystoupí také orchestr PKF – Prague Philharmonia posílený o členy Kyjevského symfonického orchestru a České filharmonie. Sólových partů se ujmou sopranistka Susanne Bernhard, tenorista Kyle van Schoonhoven a barytonista Arvid Fagerfjäll. Part chlapeckého sboru nastudují členové Dětského pěveckého sboru Radost Praha. Koncert za konec války na Ukrajině se uskuteční ve Dvořákově síni Rudolfina v úterý 21. února 2023 od 19.30 hodin. V přímém přenosu jej odvysílá Český rozhlas Vltava a ukrajinské rádio Suspilne.

Pod názvem Hudba tajuplných příběhů nabídl FOK 11. ledna 2023 ve Smetanově síni Obecního domu svým posluchačům program tak lákavý a tak rafinovaně sestavený, že musel nadchnout i ty nejnáročnější fajnšmekry. Nutno ale hned dodat, že čtyři hudební „příběhy“ čtyř slovanských skladatelů – českého, polského a dvou ruských –, které toho večera zazněly, byly nejen tajuplné, ale také značně potemnělé, ba nezřídka až depresivní (ostatně – mnohé napovídá už i to, že v úvodních taktech všech čtyř děl převládaly temné basové tóny). Tři skladby – ruské a polská – vznikly na počátku 20. století a odrážejí dekadentní nálady fin de siècle, český autor reagoval ve svém díle na tíživou situaci v období padesátých let.

Po úvodu letošního festivalu Janáček Brno, který se nesl ve znamení nevšedního až mimořádného spojení Janáčkovy poslední opery Z mrtvého domu a scénického provedení jeho Glagolské mše v ambiciózním ztvárnění, se pozornost přesunula ke koncertní části této takřka tři týdny trvající události. Ve čtvrtek 4. listopadu se proto příznivci festivalu sešli v sále Stadionu na brněnské Kounicově ulici, místě spojeném nejen se Sokolem, ale právě i s osobou Leoše Janáčka. Jeho Šumařovo dítě, které zahájilo program večera, bylo doplněno díly Antona Rubinsteina a Vladimíra Sommera. Pod taktovkou Marka Ivanoviće se kromě později jmenovaných sólistů a Pražského filharmonického sboru představil Symfonický orchestr Českého rozhlasu.

Mezi dramaturgicky nejprogresivnější projekty mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha náleží jeho volná operní řada. V roce 2014 ji zahájila obnovená premiéra operní prvotiny Antonína Dvořáka Alfred na německé libreto Theodora Körnera. O pět let později vůbec poprvé zazněla první verze skladatelovy komické opery Král a uhlíř. Operní projekty jsou pro festival náročným počinem, proto jsme si museli počkat další tři roky na nový festivalový operní večer. Letos jím bylo koncertní, chvílemi takřka poloscénické nastudování Dvořákova předposledního operního díla Rusalka. Před koncertem i po něm si bylo možno klást otázku, zda je koncertní nastudování Rusalky legitimní, když jde o jediné Dvořákovo operní dílo, které od premiéry v roce 1901 v podstatě nikdy neopustilo česká operní jeviště a dnes je nejhranější českou romantickou operou za hranicemi, navzdory pověsti o „neoperním Dvořákovi“. Skladatelova symfonická opera s významnou rolí orchestru ovšem unese i nastudování bez vizuální složky, o čemž se přesvědčilo hluboce koncentrované a bouřlivě aplaudující publikum prvního z trojice plánovaných provedení v pondělí 19. 9. 2022 (další 21. a 23. 9. 2022).

Festival Prague Sounds vstoupil do nadcházející koncertní sezony originálním způsobem: nechal vybudovat na Vltavě mezi Žofínem a mostem Legií plovoucí scénu a v pátek 2. září večer na ní uvedl koncert České filharmonie. Hudební produkce nesla název Koncert pro Evropu a byla vnímána jako významná společenská událost – konala se totiž u příležitosti českého předsednictví v Radě evropské unie a festival Prague Sounds ji pořádal ve spolupráci s Úřadem vlády. Koncert byl mj. vysílán v přímém přenosu na ČT1, ČT art a na evropském kulturním kanále Arte Concert.

Sympatická je celosvětová záplava benefičních hudební projektů na podporu Ukrajiny. Svým dílem přispěli například Daniel Hope, Paavo Järvi, Janine Jansen, Semjon Byčkov, Vladimir Jurowski, Kirill Petrenko Radek Baborák a skoro všechny české orchestry. V sobotu 26. března přispěl svou hřivnou i Pražský filharmonický sbor.

Druhý z řady abonentních koncertů 87. sezony Pražského filharmonického sboru bude věnován Ukrajině v symbolické i finanční rovině. V publiku zasednou vedle českých posluchačů i posluchači z řad ukrajinských uprchlíků a během koncertu bude možné přispět na transparentní účet, který s podporou české vlády zřídilo Velvyslanectví Ukrajiny v ČR na nákup věcí potřebných pro Ukrajinu od českých výrobců. Na začátku koncertu zazní ukrajinská hymna a hned po ní Říkadla Leoše Janáčka a Romance z pampelišek Bohuslava Martinů se sopranistkou Pavlou Vykopalovou. V druhé polovině koncertu provede Pražský filharmonický sbor a PKF – Prague Philharmonia za řízení Lukáše Vasilka a se sopranistkou Méllissou Petit Stabat Mater Francise Poulenca. Jarní koncert se koná 26. března 2022 od 19.30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina. V přímém přenosu, který umožní společnost CETIN, ho bude možné zhlédnout i na sociálních sítích Pražského filharmonického sboru a dalších partnerů.