Skladatel Pravoslav Kohout získal ocenění Ville de Tournai – cenu posluchačů na letošním ročníku Mezinárodní kompoziční soutěže smyčcových kvartetů Proquartetto. Prosadil se v konkurenci 76 děl skladatelů z 31 zemí světa, která posuzovala odborná porota i panel poučené veřejnosti.

Vedle velkých výročí typu Leoše Janáčka, připomněl rok 2018 i kulatá výročí řady žijících českých skladatelů. Za všechny uvedu Luboše Sluku, Petra Fialu, Petra Wajsara, Jana Málka, Emila Viklického, Vlastislava Matouška, Josefa Marka či Petra Řezníčka. Ti a další mají za sebou více či méně zajímavé životní dílo. Já se však chci letmo zastavit u jiného tvůrce, jenž stojí skromně stranou a jenž je navíc autodidakt,  Pravoslava Kohouta (nar. 27. 11. 1943). Desátého prosince zaštítila Společnost českých skladatelů (člen Asociace hudebních umělců a vědců) autorský koncert k jeho narozeninám, jenž se konal v hlavním sále Kaiserštejnského paláce v Praze. Nemá sice ideální akustiku, ale protože zněla jen komorní hudba, tak to nevadilo. Z reprezentativního vzorku šesti kompozic Pravoslava Kohouta jsem byl nejvíce okouzlen vtipným dechovým kvintetem Obrázky z pohádky, houslovým duem Fragmenty a především smyčcovým kvartetem Reflexe, jenž dle mého mínění patří mezi nejzajímavější díla české kvartetní literatury tohoto století a zasloužilo by si profesionální nahrávku od špičkového ansámblu.

Původně jsem se chtěl podělit o dojmy z udílení prezidentských státních vyznamenání 28. října a z letošních cen ministerstva kultury. Jistě by se dalo dlouze psát o radosti nad cenou pro Jiřího Černého,...