Tak jako v předchozích deseti ročnících, i letos nabídl Klavírní festival R. Firkušného svým posluchačům atraktivní listopadovou přehlídku pianistů a pestrý výběr skladeb.

V sobotu 4. listopadu se již po jedenácté otevřou brány Dvořákovy síně Rudolfina a do své druhé dekády vstoupí Klavírní festival Rudolfa Firkušného – svátek hudby, jenž vznikl v roce 2013 pod hlavičkou festivalu Pražské jaro. V jednom týdnu nabídne pět hudebních setkání s mimořádnými klavíristy dneška. V pražském debutu se představí hvězdné duo bratrů Jussenových a Anna Geniušene, laureátka posledního ročníku Van Cliburnovy klavírní soutěže v Texasu. Po pěti letech se na festival vrátí polský klavírista Piotr Anderszewski a na svém prvním českém recitálu se představí laureát Soutěže královny Alžběty v Bruselu Denis Kožuchin. Českým zástupcem na festivalu bude Ivan Klánský, který se svým synem Lukášem rozezní Dvořákovu síň druhou řadou Slovanských tanců.

Janáčkova filharmonie v září vstoupí do své již 67. koncertní sezony. Představí se v čele s novým šéfdirigentem Vassilym Sinaiským. Spolu s ním přicházejí další dvě klíčové osobnosti, které budou mít zásadní vliv na umělecký profil orchestru. Post hlavního hostujícího dirigenta zaujme Petr Popelka. Rezidenčním sólistou se pak stane klavírista Lukáš Vondráček. Ze světoznámých umělců do Ostravy zavítají Danjulo Ishizaka, Nikolai Lugansky, Christian Arming, Leticia Moreno, Elina Vähäla, Grigorij Sokolov či Piotr Anderszewski. Posluchači se mohou těšit na unikátní projekty ve spolupráci s Cirkem La Putyka, tribute kapelou Queenie či skupinou Tata Bojs. Zahajovací koncert nové sezóny se uskuteční 10. září 2020 v Domě kultury města Ostravy.

Se zájmem sledujeme světovou kariéru Jakuba Hrůši a přejeme mu úspěchy. Právě obraz sebevědomého hudebníka, který má každou partituru pevně v rukou, byl možná nejcharakterističtějším rysem abonentních koncertů České filharmonie v posledním lednovém týdnu. I v pátek 31. ledna odcházelo publikum nadšeno.

Jubilejní 50. ročník festivalu Moravský podzim, který se uskuteční od 29. září do 16. října, nabídne posluchačům během tří týdnů devatenáct pestrých hudebních představení prezentujících hudbu od 17. století až po současnost. Zahájení bude velkolepé – s Glassovou minimalistickou operou Einstein on the Beach, ve které se role vypravěčky ujme Suzanne Vega. „Jedná se o přibližně čtyřhodinové dílo, při němž zůstanou dveře sálu otevřené, aby mohli posluchači volně vcházet a vycházet,“ dodává Marie Kučerová, ředitelka Filharmonie Brno a muzikolog Matěj Kratochvíl upřesňuje: „Je to také záměr autorů, kteří tímto chtějí zdůraznit, že se nejedná o konvenční dramatickou strukturu mířící k finálnímu bodu, ale spíše o rituál či specifické prostředí, v němž si divák sám vybírá, co bude vnímat.“

Česká filharmonie pod vedením šéfdirigenta a hudebního ředitele Semjona Byčkova v nadcházející sezoně završí Čajkovského projekt vydáním souborného CD boxu a rezidencemi v Praze, Tokiu, Vídni a Paříži. Orchestr s šéfdirigentem dále vystoupí na BBC Proms v Londýně a s Jakubem Hrůšou uvede v Praze i Hamburku Janáčkovu Káťu Kabanovou. V české premiéře zazní skladby Detleva Glanerta či Luciana Beria, ve světové premiéře díla Jiřího Temla, Jaroslava Krčka a dalších autorů. Beethovenovo výročí si Česká filharmonie připomene uvedením všech skladatelových symfonií a klavírních koncertů. Novými uměleckými partnery prvního českého orchestru se stanou londýnská Royal Academy of Music a čínský Nanking.

Od pondělka jsou v prodeji vstupenky na šestici vybraných koncertů Moravského podzimu 2019. „Jubilejní ročník festivalu se koná sice až příští rok v říjnu, ale tímto jsme zareagovali na množící se přání posluchačů, kteří se nás už od léta ptali, kdy začneme prodávat vstupenky,“ uvedla ředitelka pořádající Filharmonie Brno Marie Kučerová. Podle předpokladu je zatím největší zájem o závěrečný koncert, tedy symbolickou oslavu 75. narozenin šéfdirigenta Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese a maďarského dirigenta a skladatele Petera Eötvöse. Při společném vystoupení s Filharmonií Brno bude Eötvös dirigovat díla, která jej ovlivnila, a Davies skladby Eötvösovy.

Klavírista Piotr Anderszewski je výjimečně osobitý umělec, který od začátku své kariéry hledá poctivě a všemi směry pravdivost. V Praze debutoval již v roce 2005, naposledy jsme ho slyšeli před třemi lety s Českou filharmonií, letos se představil na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného (ve spolupráci s Koncertním jednatelstvím FOK), a to 24. listopadu, jen dva dny po svátku patronky všech hudebníků sv. Cecílie. K Anderszewského doménám patří dílo Johanna Sebastiana Bacha a Ludwiga van Beethovena, z nichž pro festival sestavil myšlenkově sepjatý, interpretačně dosti náročný program.

Jedno páteční podzimní odpoledne ve Varšavě čekám na klavíristu Piotra Ander­szewského ve vestibulu Chopinovy hudební univerzity. Když přijde, vypadá začátek naší konverzace na chodbě asi takto. (Nemám jej nahraný, ale snažím se o co nejpřesnější reprodukci.)P. A. Dobrý den, mám na vás patnáct minut. Nemám čas.M. N. To snad ne. Potřebuji víc času. Přiletěla jsem kvůli vám až z Prahy.P. A. Kvůli mně? Měla jste si naplánovat nějaký lepší program.M. N. Prostě mně patnáct minut nestačí.P. A. Dobře, dám vám čas do šesti. (Je právě 17.37) Nakonec to naštěstí dopadlo jinak. Piotr Anderszewski mi věnoval celou hodinu. Ze začátku to vypadalo, že si postavil řadu obranných valů proti mým otázkám, ale nakonec valy roztály a rozhovor přirozeně plynul. Přesto v tomto introvertovi cítím silný vnitřní neklid a netrpělivost. S tímto nepokojem koexistuje zvláštní osobní kouzlo. Tahle originální směs nepředvídatelnosti, zadumání a charismatu však působí jednoznačně. Prostě máte chuť přijít tomuhle člověku na kloub, a samozřejmě si také poslechnout, jak hraje.

Program pátého večera festivalu Dvořákova Praha (Rudolfinum, 12. 9. 2015) rozhodně nelze označit za „tuctový“. Česká filharmonie totiž nabídla festivalovému publiku dvě orchestrální díla, která se na koncertních pódiích objevují jen zcela výjimečně: Koncertantní symfonii pro klavír a orchestr, op. 60 Karola Szymanowského a Symfonii č. 4 d moll, op. 13 (B. 41) Antonína Dvořáka.