Výborné výkony představitelů hlavních rolí, mezi nimiž byla i Štěpánka Pučálková, vynahradily v drážďanské Semperově opeře nepovedený pokus Petera Konwitschneho o ironizující režijní výklad Belliniho Normy.

Tannhäuser v drážďanské Semperově opeře? Sen operního fanouška. Lazebník sevillský tamtéž? No dobře, když je čas… Takhle odhadovat předem však není radno. Divadlo umí být nevyzpytatelné.

Režiséra Petera Konwitschneho mohlo bratislavské publikum klidně vybučet. Halévyho operu Židovka sice inscenoval s naléhavým aktuálním apelem, ale místy opravdu zbytečně křečovitě a kontroverzně, v divné nadsázce.

Jako únorovou premiéru přichystalo Divadlo Na Vídeňce kontroverzní dílo německého skladatele Wernera Egka vycházející z Ibsenova Peer Gynta (1938, libreto W. Egk). Kontroverzní proto, že se jedná o operu autora spjatého s nacistickým režimem. Příběh rozporuplné postavy Peer Gynta lze tak vidět jako jeho sebereflexi souboje s vlastními démony – touze po moci, uznání a financích, která značí kolaboraci s nacisty, ale přitom odmítnutí tohoto režimu jako umělec. Režie představení se ujal neméně kontroverzní Peter Konwitschny. Navýsost aktuální téma zvířecích a lidských podob téže bytosti, ovládnutí vlastních temných stránek, ega a nalezení sama sebe, klidu, spokojenosti a čisté lásky, zpracoval výtečně.

Příprava inscenace Janáčkovy opery Věc Makropulos na sebe poutala pozornost zájemců o operní dění už od svého počátku. Dirigent Tomáš Hanus s režisérem Peterem Konwitschnym, v hlavní roli Linda Ballová- už jenom tato holá fakta vzbuzovala značná očekávání a kladla mnoho otázek. Když těsně před premiérou dirigent Hanus z inscenace odstoupil, otazníky se ještě zmnohonásobily. Slovenské národné divadlo

Kdo zavítá na každoročně pořádaný letní operní festival do Mnichova, těžko může být zklamán. Orchestr Bavorské státní opery nejeví známky jakýchkoliv slabin v jakémkoliv repertoáru a očekávání jsou rok co rok veliká. Rok co rok jsou též splněná a mohou-li se opřít o událost, jakou bylo poslední životní vystoupení Waltraud Meier v roli Isoldy, težko se smiřujeme se skutečností, že poslední skutečně bylo. Úspěch to byl obrovský, ohlas u publika ještě mimořádnější. Výkon plný herecké inteligence a vokální perfekce gradoval až do závěrečného

Návštěvníci opery Židovka, francouzského židovského skladatele Fromentala Halévyho, byli při premiéře v belgickém Gentu nemile překvapeni. Mnoho z nich si určitě kladlo otázku v jakém světě žijeme. Už reklamní šot v belgickém rozhlase upozorňoval na nedávné tragické nepokoje v Paříži, ulice před operou byla z větší části uzavřena, před vchodem stáli po zuby ozbrojení policisté, v opeře se mezi publikem pohybovali urostlí mladíci s vysílačkami a během představení a přestávky byly vchody a východy operní budovy uzamčeny. Jaký

Opera Štátneho národného divadla Bratislava hostovala ve Státní opeře jako účastník festivalu Opera 2015. To, že se letos Jednotě hudebního divadla, jež je hlavním pořadatelem festivalu, podařilo pozvat kromě všech českých, moravských a slezských operních souborů i všechny tři operní soubory slovenské, má zásadní význam. Člověka vždycky velmi potěší, když se ujistí, že jsme si v současnosti se slovenskými kolegy v jistém ohledu blíž než kdykoli před tím. Slováci se potřebovali emancipovat možná i proto, abychom všichni pochopili...

V lednu začne další, již dvanáctý ročník Festivalu hudebního divadla Opera 2015. Nalaďme se na něj nejen pohledem do aktuálního programu, ale též vzpomínkou na festivalová léta minulá. Myslíte si, že jste typickým návštěvníkem festivalu Opera? V letech 2001 a 2005 připravil Martin Cikánek, tehdejší produkční festivalu, dotazníkovou akci, ve které jsme se snažili dozvědět, jaké publikum se na festivalových představeních schází. Nepochybuji, že čtenáři Harmonie festival Opera znají, a tak místo vysvětlo­vání, čím je tato přehlídka inscenací všech

Mezinárodní hudební a divadelní festival Janáček Brno letos probíhal v jedenácti listopadových dnech (20.–30. 11. 2014) v Janáčkově a Mahenově divadle, Památníku Leoše Janáčka, v KC Stadion, SONO music clubu, Vile Tugendhat, Nové radnici i na prknech HF JAMU a jejího Divadla na Orlí. S největším zájmem publika se setkalo uvedení opery Příhody lišky Bystroušky v režii Ondřeje Havelky (26. 11.). Jeho „prvorepublikové“ pojetí bylo dovedeno k promyšlené dokonalosti, která přesně a zároveň přirozeně reflektovala text libreta i každý, byť