Soustředěnost, introverze, pokora a vnitřní klid. To jsou čtyři první klíčová slova, která mne napadají při neobratném pokusu o charakteristiku skladatele Pavla Zemka Nováka (1957). Žák Miloslava Ištvana a Gérarda Griseyho, pedagog konzervatoře Brno by mohl být dobrým reprezentantem současné duchovní hudby, kdyby tato kategorie byla transparentní a nenesla na sobě historickou zátěž skladatelů pracujících ve službách církve. Vrcholem jeho díla, kam spadají symfonie, komorní i sólové skladby, je pro mne cyklus 24 preludií a fug (1989–2006) premiérovaný v Londýně v roce 2007. Ve stejném roce byl autor pozván k přednáškám, seminářům a provedení svých skladeb na Trinity College v Londýně, na univerzitě v Cardiffu a na Music College v Birminghamu. Skladatelovým padesátinám byl věnován koncert v South Bank Centre v provedení The Schubert Ensemble.

Trojice interpretů Tereza Horáková (housle), Ondřej Štochl (viola) a Egli Prifti (klavír) připravila pro večer, který proběhl 22. listopadu v rámci brněnského festivalu Expozice nové hudby, velmi homogenní a konzistentní program ze skladeb současných českých, německých a rakouských skladatelů různých generací. Českou hudbu zastupoval například Peter Graham (vlastním jménem Jaroslav Šťastný) či Pavel Zemek Novák.

Zatímco většina českých hudebních těles oslavuje stoleté výročí založení republiky monumentálními díly národních skladatelů, ansámbl Brno Contemporary Orchestra se k přebujelému nacionálnímu patosu postavil zády. Místo toho oslovili hudebníci brněnského orchestru současné české a slovenské skladatele s prosbou o přenesení Smetanovy Mé vlasti do současnosti. Na vzniklém díle se podíleli Petr Kofroň (Vyšehrad/Hrad), Marek Piaček (Vltava/Aqua Mater), Miloš Štědroň (Šárka), Pavel Zemek-Novák (Z českých luhů a hájů/Kratší dopis Bedřichu Smetanovi), Miroslav Tóth (Tábor/Stratený v Tábore) a Daniel Forró (Blaník). Provedení v Konventu milosrdných bratří v pondělí 5. listopadu řídil umělecký vedoucí souboru Pavel Šnajdr.

Po úspěšném koncertu expresivních kompozic Fausta Romitelliho v Káznici bude soubor Brno Contemporary Orchestra „pozitivně parazitovat“ na ikoně české hudební kultury, tedy cyklu symfonických básní Má vlast. Šest českých a slovenských soudobých autorů dostalo úkol zpracovat ze svého úhlu pohledu témata obsažená ve Smetanově cyklu a vytvořit kompozice ušité na míru BCO. Nová verze Mé vlasti zazní 5. listopadu v konventu Milosrdných bratří.

Na objednávku SOČRu zkomponoval Pavel Zemek Novák svou 6. symfonii „Chvála stvoření“ na text Františka z Assisi. Jeho vokální složku dramaturgie svěřila dámám z Pražského filharmonického sboru. Uslyšíme je i v další skladbě večera, zřídka uváděné kantátě La Damoiselle élue teprve šestadvacetiletého Clauda Debussyho, a to společně se sólistkami Lucií Silkenovou a Kateřinou Jalovcovou. Na závěr pak provede SOČR se svým hlavním hostujícím dirigentem Tomášem Braunerem hudbu Stravinského baletu Petruška. Koncert se uskuteční ve Dvořákově síni Rudolfina v pondělí 6. února od 19.30 hodin. Přímý přenos vysílá ČRo Vltava.

Koncert ansámblu Konvergence 6. prosince v Kostele sv. Vavřince bude zaměřen pouze na českou scénu a přináší zajímavé propojení kompozic studentů a profesorů – renomovaných skladatelů. Na koncertě tak vedle sebe zazní např. světová premiéra Michala Rataje Running fo Breath, skladba známého brněnského autora Pavla Zemka Nováka a díla dvou studentů kompozice.

Symfonický orchestr Českého rozhlasu slaví v koncertní sezoně 2016/2017 devadesátiny. Chce bořit zdi, budovat nové cesty k posluchačům  a mosty mezi žánry. Je také jedním z mála tuzemských orchestrů, které mají pozici dramaturga. V HARMONII 9/2016 jsme uveřejnili rozhovor se šéfdirigentem SOČRu Ondrejem Lenárdem, před zahajovacím koncertem v pondělí 26. září nabízíme názory Josefa Třeštíka, jenž je dramaturgem  nejen rozhlasového tělesa, ale do roku 2015 i festivalu soudobé hudby  Contempuls. Nejdříve ale krátké curriculum vitae.

Symfonický orchestr českého rozhlasu představil program jubilejní 90. sezony. Bude pokračovat v mezižánrovém cyklu Nové horizonty, novinkou bude komorní řada a velký prostor dostane česká hudba, ať už často opomíjená klasika 20. století, nebo soudobá tvorba.