Svět opery - časopis harmonie

Smetanovský víkend na oslavu sta let od založení Československa

Ach, ta Smetanova Libuše… Severočeskému divadlu v Ústí nad Labem nechyběla odvaha k  uvedení slavnostního národního tableau, ač má jeho operní soubor v dramaturgickém plánu této sezóny pouze dvě operní premiéry (následovat bude Bizetova Carmen). Libuši pečlivě nastudoval Milan Kaňák (řídil premiéru 12. října) a za dirigentským pultem se bude střídat s Milošem Formáčkem. Sbormistrem byl Jan Snítil, který velmi dobře připravil nepříliš početný sbor. Titulní roli ztvárnila Eva Urbanová, její alternantka Eliška Weissová ji vystřídá až 27. října. Libuše bývala jednou z parádních rolí Evy Urbanové, dnes je už spíše odleskem jejích tehdejších úspěchů. Pěvkyně modeluje každý tón svého partu, takže její výkon je jakousi mozaikou různých přístupů pěvecko-technických. Potíže jí dělají souvislejší celky, s námahou a bez patřičně pružné hladkosti pracuje s dynamikou. Závěrečné proroctví jí naštěstí vyšlo bez větších problémů, takže vlastně uspěla. Divadla ji obsazují do rolí, které jsou v této chvíli už na hranici jejích pěveckých možností a ona se tomu nebrání.

V Plzni vzkřísili Nevěstu messinskou

Operní soubor plzeňského Divadla J. K. Tyla uvedl 7. dubna premiéru Nevěsty messinské, třetí ze osmi oper Zdeňka Fibicha na libreto Otakara Hostinského podle stejnojmenné tragédie Friedricha Schillera. V Českých zemích byla opera naposledy uvedena v Ostravě roku 1984, na plzeňském jevišti ještě o osm let dříve. K dosud poslednímu nastudování však došlo poměrně nedávno, v roce 2015 a to zahraničním souborem v Theater Magdeburg. Je to snad důsledek vzrůstajícího zájmu o Fibichovo dílo, jemuž je opakovaně a často s překvapením přiznávána osobitá kvalita.

Koncert zvaný Pražské premiéry W. A. Mozarta ve Stavovském divadle

Byla jsem na koncertu složeném z částí dvou Mozartových oper Tita a Dona Giovanniho, součásti to nového mozartovského festivalu Vladimíra Darjanina. Zpívali a hráli mladí pěvci a vybraní členové orchestru Národního divadla, dirigoval Zdeněk Klauda. Večer mě velmi potěšil svou mladistvou tvůrčí atmosférou, zjevným napojením všech účinkujících na sebe navzájem, dodržováním základních stylových zákonitostí při interpretaci Mozartovy hudby, okamžitým reagováním na dirigentova

Liberec - Kouzelná flétna v pohybu

26. září 2015 Napsal(a)
Zveřejněno v Svět opery
Liberec - Kouzelná flétna v pohybu

Wolfgang Amadeus Mozart nám Kouzelnou flétnou věnoval dílo, které je náročné a jednoduché zároveň. Svůj úhel pohledu na tuto překrásnou operu plnou hlubokých myšlenek a nekonečně krásné hudby nám v Liberci premiérově předložil režisér Luděk Golat a mně jím udělal radost, o kterou je vhodné se podělit. K několika dílčím okamžikům, odehrávajícím se na scéně, bych snad výhrady měl, scény, přinášející v průběhu děje výborné nápady a chytrý nepodbízivý humor však drtivou většinou převažovaly a já jsem se jednoduše příjemně bavil. Tříhodinový večer utekl rychlostí nevídanou. Napomohly tomu i velmi pěkně provedené kostýmy Heleny Anýžové a přehledná a pro Golatovy myšlenky vhodně provedená scéna Jaroslava Maliny

Kouzelná flétna otevře sezonu v Liberci

18. září 2015 Napsal(a)
Zveřejněno v Aktuality
Kouzelná flétna otevře sezonu v Liberci

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy vykročí do sezony 2015/2016 hudbou W. A. Mozarta. Prvním titulem, který operní soubor nastudoval, bude Kouzelná flétna v režii Luďka Golata. „Mozartův přesah, jeho neutuchající optimismus a nekonečně dobré rozpoložení jsou tou nejdokonalejší zprávou a inspirací, jakou může skladatel režisérovi předat“, uvedl Golat. Ke společné práci přizval scénografa Jaroslava Malinu a výtvarnici kostýmu Helenu Anýžovou.

Liberecký Don Pasquale přinese vášeň mafiánské Itálie v podání mladého inscenačního týmu

V závěru divadelní sezóny 2014/2015 si soubor liberecké opery Divadla F. X. Šaldy připravil operní „bonbónek“, kdy svým divákům představí italskou operní buffu Don Pasquale, skladatele Gaetana Donizettiho (1797 – 1848). Tzv. „buffou“ nazýváme kategorii oper, které si kladou za cíl diváka pobavit, potěšit, odlehčit stíny dramatické operní literatury. Tomu odpovídá i samotné libreto a hudební zpracování, které bývá postaveno na základech hudebního vtipu s méně či více překvapivou pointou, za pomocí přirozené nadsázky. Nejinak je tomu i u Dona

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.