V květnu ožije Ústí nad Orlicí Kocianovou houslovou soutěží. Ta se v rodišti Jaroslava Kociana letos koná již pošedesáté. Sjedou se na ní mladí houslisté ze všech koutů České republiky a dalších dvaadvaceti zemí světa. Patronem soutěže je houslista Pavel Šporcl, který je zároveň uměleckým ředitelem takřka souběžně probíhajícího XIII. ročníku hudebního festivalu Kocianovo Ústí. Jeho dramaturgickou linku spojuje jubileum soutěže s letošním výročím vzniku republiky. Festival uvede sedm koncertů, na kterých ve dnech 26. dubna – 20. května vystoupí kromě Pavla Šporcla například Pražská komorní filharmonie a Kühnův smíšený sbor uvedením Slavnostní mše Jaroslava Kociana.

Jako bývalý houslista, v 70. letech neúspěšně bojující s profesní nemocí, přiznávám, že jsem coby milovník tohoto nástroje zaujatý. Dokonce si myslím, že emoce dokáže vyjádřit přesvědčivěji než lidský hlas, čímž nezpochybňuji úsloví, že jakýkoli nástroj má zpívat, a metaforu, že melodie má působit jako lidský hlas. Přesto srovnám-li vedení melodie u největších mistrů houslí a slavných pěvců, často dávám přednost subtilním houslím. Čtvrtý dubnový týden se uskutečnily v Praze dva koncerty, které by se daly označit jako „chvála houslí“.

Zcela zaplněný sál Galerie HAMU v Lichtenštejnském paláci 15. prosince 2016. Světlo v sále zhasíná. V hluboké tmě se objevují blikající plamínky svíček, které přinášejí muzikanti usedající k připraveným pultům. Do zšeřelého ticha se ozývá dvanáct úderů zvonů. Půlnoc. Začínají první tóny Concertu da Requiem pro violu a orchestr českého soudobého skladatele Michala Müllera. Dnešní uvedení tohoto díla má připomenout desáté výročí úmrtí jeho otce, houslisty a pedagoga PhDr. Miloše Müllera. Také závěrečná skladba koncertu Karneval života a smrti zazní k uctění památky skladatelovy matky PhDr. Evy Müllerové, která zemřela v tomto roce.

Země, která oplývá mlékem a strdím je i kolébkou mnoha komorních souborů. Musíme obdivovat, vznikají-li nové ansámbly, a ještě víc, pokud ty dosavadní stále existují. Doba hudbě příliš nepřeje a...

Nikolaj Rimskij-Korsakov proslul především svými operami a orchestrálními skladbami, v nichž uplatnil oslnivě barevnou instrumentaci. Je příznačné, že z jeho nepříliš rozsáhlého komorního odkazu...

J. V. H. Voříšek patřil k nejúspěšnějším vídeňským Čechům a jako jeden z mála skladatelů může být srovnáván s Beethovenem. O mimořádnosti jeho díla nás přesvědčuje i toto CD se čtyřmi komorními...

Žádné z děl na nové nahrávce souboru Praga Camerata není původní, v tomto případě, a to je mé přesvědčení, však je volba úprav naprosto legitimní. Zvyšuje atraktivnost snímku, ovšem nikoli jako laciná kuriozita, naopak...

Beethovenova smyčcová tria nejsou v centru pozornosti nahrávacích firem jako jiné komorní skladby. Upřímně řečeno nevím, proč tomu tak je. Přitom se jedná o hudbu, která je kompozičně silná...

Primárius Kocianova kvarteta, majitel houslí Jaroslava Kociana od Mathiase Albaniho z roku 1696, předseda poroty Kocianovy houslové soutěže – to všechno spojuje jméno houslisty Pavla Hůly (1952).

Přestože Mozart uplatňoval ve svých skladbách velmi rád dechové nástroje, zachovala se v jeho korespondenci zmínka o tom, že právě pro sólovou flétnu nekomponoval s příliš velkým nadšením. Za vznik Mozartova...