Město Brno se v roce 2015 marně ucházelo o statut Kreativního města UNESCO. (Mezi držiteli pro oblast hudby jsou mimo jiné Glasgow, Gent, Bologna, Mannheim, Kinshasa, Hamamatsu, Varanasi, Sevilla, Hannover - celá síť čítá 119 měst z 54 zemí, unesco.org/creative-cities) To jej neodradilo a v červnu 2017 přihlášku zopakovalo. Doufám, že jej získá. Určitě by si to za mnohotvárný kulturní život města a ambiciózní plány zasloužilo, přinejmenším pro oblast hudby to platí určitě; pozoruhodný je vývoj kolem Filharmonie Brno, v Národním divadle Brno, JazzFestuBrno, klubových aktivitách a v hudebním neprofesionálním světě.

První březnový týden mě obdaroval dvěma čekaně nečekanými hudebními zážitky. Nebo-li od obou koncertů, které se vám pokusím přiblížit, jsem čekal zajímavá setkání s hudbou 17. a 18. století, ale realita byla lepší.

Třetí největší rakouský hudební festival ‚Innsbrucker Festwochen‘ si dal tentokrát do vínku ‚Stylus Phantasticus‘. Pod pojmem umění hudební improvizace se uspořádalo asi 40 koncertů a také dvě operní inscenace. „Armide“ největšího francouzského barokního skladatele Jean-Baptiste Lullyho je relativně známá opera. To se ale určitě nedá říct o opeře Itala Nicoli Porpory „Il Germanico“. Poprvé od premiéry v roce 1732 v Římě byla tato ‚opera seria‘ v kompletní podobě a scénicky uvedena v rámci Innsbruckého festivalu.