Rozhovory - časopis Harmonie

Estonian Festival Orchestra: Vycházející hvězda orchestrálního světa

Stoleté výročí založení Estonské republiky připadlo na 24. února 2018. Dějiny této malé pobaltské země jsou v mnohém podobné dějinám a postavení zemí Koruny české: strategicky důležitá poloha obou zemí v sousedství větších a mocnějších států a různé historické okolnosti vedly k častým invazím, okupaci a anexi území. Naštěstí sdílíme s Estonskem v rámci evropských dějin i obnovení nezávislosti po první světové válce a nekrvavé revoluce spolu s návratem demokracie koncem 20. století. Avšak ihned po vyhlášení nezávislosti v únoru 1918 bylo Estonsko znovu obsazeno nejdříve Německem a po ukončení 1. světové války i Sovětským svazem, a nový stát si musel, na rozdíl od nás, svou existenci vybojovat. V roce 1919 však porazilo malé Estonsko jak Rudou armádu, tak landeswehr, a v únoru 1920 byl konečně uzavřen mezi Sovětským svazem a Estonskem mír, v jehož rámci se SSSR vzdal svých nároků. Oslavy jak stoletého výročí založení svobodného estonského státu, tak stoletého výročí jeho skutečné existence proto potrvají – pod hlavičkou Estonia 100 – až do února 2020.

Sto padesát let Brahmsova lidského rekviem v Brémách

Je až překvapivé, kolik událostí ze starých i nových německých dějin se vztahuje k severoněmeckým Brémám: toto hanzovní město, 128 km na jih od Hamburku, zůstává například dodnes - i když počet obyvatel je jen okolo 671 000 - jedním ze tří existujících městských států v Německu (další freie Städte jsou mnohem větší Hamburk a Berlín), a má i svůj vlastní senát. Ochráncem Brém je legendární Roland, jehož 5,5 metrů vysoká socha - symbol svobody a nejstarší dochovaná socha tohoto hrdiny na území někdejší římské říše - stojí na Rathausplatzu od roku 1404. Podle staré legendy zůstanou Brémy svobodné a nezávislé jen pokud nad nimi bude Roland držet ochrannou ruku; tvrdí se proto, že v podzemí městské radnice je pro všechny případy ukryta jeho náhradní socha.

Järvi si s Mou vlastí ví rady

13. květen 2016 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Järvi si s Mou vlastí ví rady

Bez přestávky a skvěle. Tak předestřel Mou vlast na úvodním koncertě Pražského jara za pultem České filharmonie Paavo Järvi. Ve Smetanově síni zněla 12. května Smetanova hudba v rámci tradic, a přece nově. Dostatečně inovativně a zároveň ukotveně. Zajímavě a uspokojivě. Bohatě. A hlavně bez rutiny.

Pražské jaro na šestnácti pódiích, v parku, kinech i mobilech

Praha nestrádá zrovna nedostatkem hudby a festivalů zvlášť. Nicméně jen čtyři počítají své rozpočty v milionech – Pražské jaro, Prague Proms, Dvořákova Praha a Struny podzimu. Zatímco Struny podzimu se překvapivě ke škodě stovek příznivců tohoto originálního festivalu letos konat nebudou, první z nich má už za sebou prolog Seong-Jin Choa, korejského vítěze loňské Mezinárodní klavírní soutěže Fryderyka

Festival zahajuje už druhý Järvi

12. květen 2016 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Festival zahajuje už druhý Järvi

Mou vlast dirigoval v roce 1994 na festivalu Pražské jaro Neeme Järvi. Letos je stejný úkol svěřen jeho staršímu synovi. Paavo Järvi se postaví se Smetanovou partiturou 12. a 13. května před Českou filharmonii.

Díky za Järviho

2. červen 2004 Napsal(a)
Zveřejněno v Rozhovory

V jedné věci je Paavo Järvi dokonalým protipólem svého otce Neeme Järviho - neusiluje o romantický výraz, ale o to víc nechá vyniknout strukturu skladby. 8. dubna v Rudolfinu řídil program...

Hector Berlioz: Fantastická symfonie op. 14,  Milostná scéna z Romea a Julie

Snímek nepřináší sice nic dramaturgicky překvapivého, nahrávek Berliozovy Fantastické symfonie je bezpočet a Milostná scéna z Romea a Julie patří téměř k "vyššímu populáru". Mám za...

Jean Sibelius: The Maiden in the tower, Pelléas et Mélisande, Valse Triste

Slavný Valse triste a První houslový koncert jsou u nás patrně jedinými obecně známými díly z tvorby finského národního skladatele Jeana Sibelia, z dalších skladeb (především sedmi...

Jean Sibelius / Eduard Tubin: Symfonie č. 2 D dur op. 43 / Symfonie č. 5 h moll

Bezpochyby nejsem sám, kterého zaujme každá nahrávka, na níž figuruje jméno Paavo Järviho. Tato významná dirigentská osobnost je do značné míry zárukou velmi kultivované, a proto působivé...

Antonín Dvořák: Symfonie č. 9 e moll op. 95 Z Nového světa; Bohuslav Martinů: Symfonie č. 2

Dvořákova Novosvětská se co do počtu nahrávek pohybuje na předních místech pomyslného světového žebříčku. Od každého nového snímku tudíž právem očekáváme určitou mimořádnost...

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.