Rozhovory - časopis Harmonie

Järviovský festival u Baltu

16. září 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Reportáže
Järviovský festival u Baltu

Cesta na festival v estonském Pärnu vznikla náhodou. Rozhovor s Neemem Järvim, o který jsem od jara usilovala, bylo možné osobně uskutečnit buď v Japonsku, nebo v USA, nebo v Estonsku. Nezaváhala jsem. A neprohloupila jsem. Vedle setkání s hlavou muzikantské rodiny jsem v Pärnu strávila týden, během něhož jsem hodně uvažovala o poslání a náplni hudebních festivalů.

Estonian Festival Orchestra: Vycházející hvězda orchestrálního světa

Stoleté výročí založení Estonské republiky připadlo na 24. února 2018. Dějiny této malé pobaltské země jsou v mnohém podobné dějinám a postavení zemí Koruny české: strategicky důležitá poloha obou zemí v sousedství větších a mocnějších států a různé historické okolnosti vedly k častým invazím, okupaci a anexi území. Naštěstí sdílíme s Estonskem v rámci evropských dějin i obnovení nezávislosti po první světové válce a nekrvavé revoluce spolu s návratem demokracie koncem 20. století. Avšak ihned po vyhlášení nezávislosti v únoru 1918 bylo Estonsko znovu obsazeno nejdříve Německem a po ukončení 1. světové války i Sovětským svazem, a nový stát si musel, na rozdíl od nás, svou existenci vybojovat. V roce 1919 však porazilo malé Estonsko jak Rudou armádu, tak landeswehr, a v únoru 1920 byl konečně uzavřen mezi Sovětským svazem a Estonskem mír, v jehož rámci se SSSR vzdal svých nároků. Oslavy jak stoletého výročí založení svobodného estonského státu, tak stoletého výročí jeho skutečné existence proto potrvají – pod hlavičkou Estonia 100 – až do února 2020.

Sto padesát let Brahmsova lidského rekviem v Brémách

Je až překvapivé, kolik událostí ze starých i nových německých dějin se vztahuje k severoněmeckým Brémám: toto hanzovní město, 128 km na jih od Hamburku, zůstává například dodnes - i když počet obyvatel je jen okolo 671 000 - jedním ze tří existujících městských států v Německu (další freie Städte jsou mnohem větší Hamburk a Berlín), a má i svůj vlastní senát. Ochráncem Brém je legendární Roland, jehož 5,5 metrů vysoká socha - symbol svobody a nejstarší dochovaná socha tohoto hrdiny na území někdejší římské říše - stojí na Rathausplatzu od roku 1404. Podle staré legendy zůstanou Brémy svobodné a nezávislé jen pokud nad nimi bude Roland držet ochrannou ruku; tvrdí se proto, že v podzemí městské radnice je pro všechny případy ukryta jeho náhradní socha.

Järvi si s Mou vlastí ví rady

13. květen 2016 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Järvi si s Mou vlastí ví rady

Bez přestávky a skvěle. Tak předestřel Mou vlast na úvodním koncertě Pražského jara za pultem České filharmonie Paavo Järvi. Ve Smetanově síni zněla 12. května Smetanova hudba v rámci tradic, a přece nově. Dostatečně inovativně a zároveň ukotveně. Zajímavě a uspokojivě. Bohatě. A hlavně bez rutiny.

Pražské jaro na šestnácti pódiích, v parku, kinech i mobilech

Praha nestrádá zrovna nedostatkem hudby a festivalů zvlášť. Nicméně jen čtyři počítají své rozpočty v milionech – Pražské jaro, Prague Proms, Dvořákova Praha a Struny podzimu. Zatímco Struny podzimu se překvapivě ke škodě stovek příznivců tohoto originálního festivalu letos konat nebudou, první z nich má už za sebou prolog Seong-Jin Choa, korejského vítěze loňské Mezinárodní klavírní soutěže Fryderyka

Festival zahajuje už druhý Järvi

12. květen 2016 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Festival zahajuje už druhý Järvi

Mou vlast dirigoval v roce 1994 na festivalu Pražské jaro Neeme Järvi. Letos je stejný úkol svěřen jeho staršímu synovi. Paavo Järvi se postaví se Smetanovou partiturou 12. a 13. května před Českou filharmonii.

Díky za Järviho

2. červen 2004 Napsal(a)
Zveřejněno v Rozhovory

V jedné věci je Paavo Järvi dokonalým protipólem svého otce Neeme Järviho - neusiluje o romantický výraz, ale o to víc nechá vyniknout strukturu skladby. 8. dubna v Rudolfinu řídil program...

Hector Berlioz: Fantastická symfonie op. 14,  Milostná scéna z Romea a Julie

Snímek nepřináší sice nic dramaturgicky překvapivého, nahrávek Berliozovy Fantastické symfonie je bezpočet a Milostná scéna z Romea a Julie patří téměř k "vyššímu populáru". Mám za...

Jean Sibelius: The Maiden in the tower, Pelléas et Mélisande, Valse Triste

Slavný Valse triste a První houslový koncert jsou u nás patrně jedinými obecně známými díly z tvorby finského národního skladatele Jeana Sibelia, z dalších skladeb (především sedmi...

Jean Sibelius / Eduard Tubin: Symfonie č. 2 D dur op. 43 / Symfonie č. 5 h moll

Bezpochyby nejsem sám, kterého zaujme každá nahrávka, na níž figuruje jméno Paavo Järviho. Tato významná dirigentská osobnost je do značné míry zárukou velmi kultivované, a proto působivé...

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.