Premiéru baletu Proces choreografa Maura Bigonzettiho podle stejnojmenného románu Franze Kafky uvedl v červnu baletní soubor Národního divadla jako třetí premiéru letošní sezony. Ačkoliv by se mohl někdo obávat, že Kafkův románový příběh Josefa K. bude pro taneční uchopení málo poutavý, opak je pravdou. Nová inscenace promlouvá k divákům svébytnou osobitou poetikou tanečně filmových obrazů umocněných černobíle laděným designem.

Závěrečná červnová premiéra baletního souboru Národního divadla patřila komponovanému večeru tří mladých choreografů se společným názvem Slovanský temperament. Samostatná díla odrážejí nejen temperament tvůrců, ale i místo jejich původu, taneční (choreografové jsou zároveň tanečníci) a životní zkušenosti, emoce i osobnostní postoje.

Sedmnáct nehnutě stojících do světlemodrých šatů oděných tanečnic vztahujících ruku před sluncem za zvuku lahodných smyčců Čajkovského hudby. Tak začal komponovaný večer tří choreografií nazvaný Timeless, který ve dnech 20. a 21. října 2017 uvedl balet Národního divadla jako první premiéru sezony, do níž soubor nastoupil pod vedením nového uměleckého šéfa Filipa Barankiewicze. V rámci šéfovské koncepce ponechal Barankiewicz na repertoáru devět stávajících titulů, k nimž vedle Timeless hodlá připojit Vàmosovo „oprášené“ nastudování Louskáčka (z dob šéfování Vlastimila Harapese), nově pak Marnou opatrnost v nastudování Fredericka Ashtona a Slovanský temperament v nastudování současných mladých choreografů. Celovečerní inscenace Timeless nabízí volné propojení tří osobitých tanečních stylů - od neoklasiky, přes pohybový tanec až po moderní pojetí s prvky klasiky a rituálu. Unikátní je i výběr choreografů, jejichž osobnostní předpoklady umožňují inscenovat bohaté spektrum tanečních a pohybových kreací, pocitů, dynamiky, nálad a síly projevu. Oslovují tak diváka napříč generacemi i tanečními preferencemi – každý si zde může najít to své, eventuálně se obohatit něčím novým.

V Pražském komorním baletu v těchto dnech vrcholí zkoušky nového komponovaného večera s názvem Mysterium času. Autory choreografií jsou Ondřej Vinklát, Marek Svobodník a Hana Polanská Turečková. Jejich pohledy na fenomén času se střetnou na jevišti pražského Divadla na Vinohradech už příští neděli. V divadle, v němž je Pražský komorní balet od stávající sezóny stálým hostem, si představení 18. prosince 2016 od 19 hodin odbyde svou světovou premiéru.

Pohádkový příběh Malé mořské víly na motivy stejnojmenné pohádky dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena ožil ve světové premiéře 10. listopadu 2016 na jevišti Stavovského divadla. Inscenace v podání baletního souboru Národního divadla Praha nabízí uchvacující výpravné nastudování se sdělným tanečním jazykem a nádhernou hudbou.

Tak jako kostým titulní postavy zdobí třicet tisíc drahokamů, tak nádherné je celé baletní nastudování Sněhové královny, jehož první premiérase uskutečnila 3. března 2016 ve Státní opeře Praha.

Jaké vlastně byly inscenace Carského ruského baletu 19. století, dnes nazývané klasickými? Po více než sto letech se odpověď na tuto otázku hledá obtížně. Pod souhrnný název „zlatý fond klasického baletního odkazu“ si každý z nás vkládá vlastní představy, a to podle svého naturelu a dosaženého všeobecného vzdělání v oblasti historie, literatury, hudby, výtvarného umění, divadla a tance. Činí tak nejen laici - diváci, ale i samotní baletní tvůrci - autoři jevištních realizací baletní klasiky.

Závěr jarní sezony pražského Národního divadla patřil baletnímu souboru. Na scéně Stavovského divadla uvedl Valmonta v režii a choreografii Libora Vaculíka (premiéry 26. 6 a 1. 7. 2014). Autor inscenace vytvořil libreto spolu se Zdeňkem Prokešem na hudbu Franze Schuberta a Pēterise Vaskse za spolupráce Petra Maláska. Předlohou baletního ztvárnění se staly postavy z  epistolárního románu Les Liaisons dangereuses – Nebezpečné vztahy, které uvedl v literární život jejich autor Pierre Choderlos de Laclos v roce 1782.