Svět opery - časopis harmonie

Lohengrin a nacisté v Bruselu

2. květen 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Svět opery
Lohengrin a nacisté v Bruselu

Belgičtí příznivci Richarda Wagnera si určitě nemohou stěžovat na malou nabídku jeho oper. Nejdříve uvedla Opera Flandry v Antverpách Parsifala a aby Brusel nezůstal pozadu představila královská opera téměř současně Lohengrina. Ten byl sice plánován na mnohem dřívější dobu, ale vzhledem k velkému skluzu při renovaci opery se dostal na program až teď. Tím také došlo k nechtěné situaci, Opera Flandry otevírá novou sezonu v září právě Lohengrinem.

Úchvatný Poulenc v Bruselu

15. prosinec 2017 Napsal(a)
Zveřejněno v Svět opery
Úchvatný Poulenc v Bruselu

Bruselská opera se po dvou létech vyhnanství v obrovském stanu opět vrátila do své původní renovované budovy, jen před vchodem přibyla jakási maringotka, která kvůli bezpečnosti kontroluje všechny návštěvníky. Její třetí inscenací v sezóně je opera Francise Poulenca Dialogy karmelitek. Poulenc není považován za typického operního skladatele, vlastně se programují jen dvě jeho opery a to jen zřídka, Lidský hlas a Dialogy karmelitek. Bruselská opera uvedla Dialogy karmelitek již v roce 1959, tedy jen dva roky po světových premiérách v milánské Scale (italská verze) a v pařížské opeře (původní francouzská verze). Antverpská opera uvedla ‚Dialogy‘ v režii Roberta Carsena před deseti léty a úspěch byl tak velký, že výrazně přispěl k jeho světové kariéře. Tentokrát se ujal režie Francouz Olivier Py a jeho vize je téměř stejně úspěšná. Jedná se o produkci z roku 2013 v pařížském Théâtre des Champs-Élysées.

Berlínský Prorok se samopaly a maskáči

Nová inscenace Meyerbeerova Proroka, kterou uvedla berlínská Deutsche Oper, je přehlídkou všech možných klišé současného režisérismu. K vidění jsou například samopaly nebo auto. Opery Giacoma Meyerbeera svého času ovládaly evropská jeviště, kult tohoto autora vydržel ještě začátkem 20. století, pak ale začal ustupovat. Za příčinu bývá někdy vydáván rostoucí antisemitismus, nedostatek pěvců schopných se vyrovnat s obtížnými party a vůbec problém s architekturou velké francouzské opery, kterou tento berlínský rodák dovedl k dokonalosti.

Vídeňský Holanďan ve stínu pařížských událostí

Bludný Holanďan Richarda Wagnera, který si na zařazení do bayreuthského kánonu skladatelových hudebních dramat uváděných na Zeleném vršku musel počkat téměř jednu lidskou generaci po autorově smrti, je podobně jako mladší Tannhäuser a Lohengrin dokladem Wagnerova úporného hledání ideálního výsledného tvaru. Současně i autorovy ochoty vycházet vstříc dobovým provozním podmínkám a provozovacím možnostem, jen aby dílo ožilo na operní scéně

Štrasburk - Hugenoti

11. červenec 2012 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky

Inscenaci Meyerbeerových Hugenotů bruselského Théâtre royal de la monnaie převzalo letos ve Štrasburku divadlo Opéra national du Rhin. Když Robert Schumann proti Hugenotům brojil, že v nich není nic než „hýření, modlení a vraždění“, jistě nemohl tušit, že za jedno a tři čtvrti století...

Brusel: Hamlet v jevištním soumraku

27. únor 2014 Napsal(a)
Zveřejněno v Svět opery
Brusel: Hamlet v jevištním soumraku

Bruselská královská opera se pomalu stává reprezentační scénou francouzské Grand-Opéra. Po inscenaci Les Huguenots, která byla vyhlášena nejlepší operou roku, Cedrillon a Don Quichotte, nastudoval Brusel a před ním i Vídeň opět typickou 'velkou operu', Hamleta Ambroise Thomase a to se stejným týmem jako před dvěma roky Meyerbeerovi Hugenoty.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.