Včerejší slavnostní vyhlášení vítězů letošních ocenění časopisu Gramophone proběhlo formou on-line streamu (záznam lze zhlédnout zde). Cenu v kategorii sólové vokální tvorby získala nahrávka Janáčkova Zápisníku zmizelého, Říkadel a Moravských lidových písní s tenoristou Nicky Spencem, klavíristou Juliusem Drakem a mezzosopranistkou Václavou Krejčí Houskovou.

Je časné, krásné a teplé sobotní ráno na konci května. Včera odehrál německo-francouzský violoncellista Nicolas Altstaedt, již pevně etablovaný ve světové špičce svého nástroje, koncert s klavíristou Alexanderem Lonquichem a houslistkou Vilde Frang v rámci Víkendu komorní hudby festivalu Pražské jaro. Před svým odjezdem z Prahy si udělal čas na rozhovor. Z plánované půlhodiny však bylo třikrát tolik. Sedíme v kavárně hotelu Buddha-Bar uprostřed Starého Města. Oba jsme unavení, ale brzy to z nás spadne. Alespoň pro mne nastal jeden z nejkrásnějších rozhovorů o hudbě a její podstatě, jež jsem v životě zažila.

Dodnes mám v sobě milou vzpomínku na záskok německého klavíristy (a též dirigenta) Alexandra Lonquiche na Pražském jaru 2013, kdy pohotově nahradil Leiva Oveho Andsnese a s Mahler Chamber Orchestra a s bravurou a docela osobitě provedl druhý a čtvrtý Beethovenův klavírní koncert. Nejspíš to byl zásadní důvod,  proč mu učinilo Pražské jaro nabídku být rezidenčním umělcem letošního festivalu.

Když jsme v prosinci připravovali přílohu jednoho celostátního deníku věnovanou právě zveřejněnému programu 72. ročníku, jistý čas jsme s kolegy diskutovali o vhodnosti nadpisu úvodního slova ředitele festivalu Romana Bělora, nadpis článku totiž vymyslel šéfredaktor: „Pražské jaro bude mít něco pro každého“. V některých z nás možná vznikla obava, že to bude vykládáno jako snaha příliš se vlichotit publiku, že dramaturgie je málo vyprofilovaná, chybí jí jednotící téma.

Mezinárodní hudební festival Lípa Musica je již čtrnáctým rokem výrazným zjevem na severočeské kulturní scéně, kde ve své podstatě nemá rovnocenné souputníky. Z původních skromnějších duchovních počátků vyrostl tento hudební svátek v jeden ze skutečně mezinárodních festivalů, který se tímto nadužívaným titulem nehonosí zbůhdarma, ale naplňuje jej