Nicola Benedetti
62. Grammy: klasika a jazz očima americké akademie
28. leden 2020 Napsal(a) Redakce62. ročník hudebních cen Grammy jednoznačně ovládla zpěvačka Billie Eilish, která za své debutové album získala celkem pět gramofonků včetně všech hlavních kategorií – jako první žena a navíc dosud vůbec nejmladší interpretka. Podívejme se však i na méně exponované vítěze kategorií klasické hudby, jazzu a world music.
V pondělí 23. 9. 2019 skončil závěrečným symfonickým koncertem XII. ročník mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha. Festivalovými hosty byli tentokrát dvaaosmdesátiletý estonský světoobčan, dirigent Neeme Järvi a Estonský národní symfonický orchestr s britskou sólistkou Nicolou Benedetti. První estonské symfonické těleso zavítalo do Prahy v rámci svého středoevropského miniturné po Rakousku, Česku a Německu. Odpovídala tomu i dramaturgie večera, která bohužel postrádala jakýkoliv vztah k dominantním festivalovým tématům a hlavnímu festivalovému idolu, jímž je Antonín Dvořák. Seznámení s estonským národním skladatelem Heino Ellerem prostřednictvím symfonické básně Úsvit (1920) bylo záslužné, místo této eklektické skladby bych ale raději slyšel některé z reprezentativních děl Dvořákových žáků a Sibeliových vrstevníků Suka či Nováka (o Nedbalovi si zatím můžeme nechat zdát). Srovnání Sibelia s jeho českými vrstevníky by bylo dramaturgicky více než žádoucí, protože obě verze Sibeliova Houslového koncertu d-moll op. 47 (1905), který zazněl v první polovině večera, nastudovali čeští houslisté – Viktor Nováček a Karel Halíř. Ale to už je úděl pořadatelů – sloučit neslučitelné, spojit nespojitelné a dovést dramaturgii do posledního možného detailu. Proto byl koncert více než dramaturgickou lahůdkou jedním velkým pražským comebackem – dirigentské legendy Järvi, ale i britské houslistky Benedetti, která před přídavkem v krátké promluvě k publiku zmínila své předcházející vystoupení na podiu Rudolfina.
Spadané listí místo rozkvetlých rododendronů v parcích, ani mlhavé podzimní počasí v údolí řeky Oos mezi kopci Schwarzwaldu - Černého lesa neodradí návštěvníky nejstaršího německého Kasina, ani Festpielhausu. Baden-Baden přitahuje hosty v každou roční dobu. Ve slavném Kasinu prohrával nejen Napoleon III, ale i slavní umělci – Berlioz, Turgeněv, Dostojevskij i Brahms. Hudební hvězdy dneška neprohrávají v Kasinu, ale vyhrávají na pódiu Festpielhausu. Lázeňské město Baden-Baden neláká jen slavnou hernou a termálními prameny,