Svět opery - časopis harmonie

Festival Janáček Brno zahájil: Příliš mnoho Živných na jeden Osud

Jedním z nejsympatičtějších projevů zdravého sebevědomí je schopnost s klidem přiznat slabou stránku nebo ukázat, co se nepovedlo. I Osud je vedle Janáčkových pozdějších geniálních dramat tím, co se spíše nepovedlo. Vedení jednoho z nejlepších festivalů u nás jej přesto postavilo do centra pozornosti a zahájilo s ním letošní ročník – Janáček Brno 2020. Jistě, Janáček napsal omezený počet oper a s Jenůfou a dalšími osvedčenými kusy si dramaturgie věčně nevystačí, na druhou stranu Dvořákova Praha letos zahajovala Novosvětskou a Violoncellovým koncertem h moll. Ocenění a velký dík pořadatelům za odvahu riskovat je tedy na místě – a s ohledem na současnou dobu smekám i za to, že vydrželi s nervy a celou inscenaci se zapojením zahraničního týmu dovedli do úspěšného konce.

Vídeňská Rusalka kouzel zbavená

29. září 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Vídeňská Rusalka kouzel zbavená

Obnovená premiéra chronologicky druhé opery Antonína Dvořáka (1841–1904) Král a uhlíř B. 21 (1871) v rámci festivalu Dvořákova Praha (19. 9. 2019) oživila desetiletí trvající diskuse o životnosti a kvalitách skladatelova hudebně-dramatického díla. Připomeňme si, že žádnému oboru své tvorby Dvořák nevěnoval v letech 1870–1904 tolik pozornosti jako právě opeře, respektive jedenácti operám v několika verzích, které po sobě zanechal. Počínaje německou operou Alfred a konče fantastickým hudebním dramatem Armida myslel Dvořák neustále nejen na české publikum, ale ambiciózně pošilhával i po zahraničí, kde se mu však za života na operních jevištích s výjimkou nastudování Šelmy sedláka v Drážďanech (1882) a Hamburku (1883) dostalo jen zneuznání.

Skutečně žít znamená ovládnout temnotu

Jako únorovou premiéru přichystalo Divadlo Na Vídeňce kontroverzní dílo německého skladatele Wernera Egka vycházející z Ibsenova Peer Gynta (1938, libreto W. Egk). Kontroverzní proto, že se jedná o operu autora spjatého s nacistickým režimem. Příběh rozporuplné postavy Peer Gynta lze tak vidět jako jeho sebereflexi souboje s vlastními démony – touze po moci, uznání a financích, která značí kolaboraci s nacisty, ale přitom odmítnutí tohoto režimu jako umělec. Režie představení se ujal neméně kontroverzní Peter Konwitschny. Navýsost aktuální téma zvířecích a lidských podob téže bytosti, ovládnutí vlastních temných stránek, ega a nalezení sama sebe, klidu, spokojenosti a čisté lásky, zpracoval výtečně.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.