Ospalé sobotní ráno, 16. září 2017. Navzdory chladu, který nepotvrzoval babí léto, vyrostly před Rudolfinem bílé stany: „Hlavně, že neprší jako loni,“ komentovala to produkce festivalu Dvořákova Praha, který na opět nabídl svůj Rodinný den, plný akcí pro rodiče s dětmi anebo prarodiče s vnoučaty. Souběžně se však uvnitř chystalo dopolední Matiné s cílem připomenout, jak zřejmě mohlo znít podání skladeb Antonína Dvořáka v době, kdy je komponoval. 

Mezinárodní letní škola staré hudby ve Valticích letos už po devětadvacáté nabídne svým účastníkům setkání s gregoriánským chorálem, renesančními motety, barokní operou či dobovými tanci, hudbou sólovou, komorní, sborovou nebo orchestrální.

Ve dvoraně Lichtenštejnského paláce v Praze opět po roce vyroste Florea Theatrum: unikátní mobilní divadlo využívající principů barokní divadelní architektury. 29. června se tam uskuteční premiéra projektu Mozartiana, který společně uvedou Hartig Ensemble a Musica Florea.

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha zveřejnil program jubilejního desátého ročníku a zahájil předprodej. Festival nesoucí jméno jednoho z největších skladatelů přivítá mezi 7. a 23. zářím respektované sólisty i světové orchestry a dirigenty. Vedle známých i méně hraných děl Antonína Dvořáka zazní hudba dalších autorů napříč staletími. Vystoupí pěvecké hvězdy, které spojuje Metropolitní opera a další prestižní scény, jako Kristine Opolais, Piotr Beczala, René Pape, Michael Spyres, Adam Plachetka či Jan Martiník. Ze světových orchestrů se představí London Philharmonic Orchestra pod taktovkou šéfdirigenta Vladimira Jurowského, Essenští filharmonikové vedení Tomášem Netopilem, který se za dirigentský pult postaví i před Vídeňské symfoniky během závěrečného koncertu. Mimořádné bude setkání s dirigentem Ingo Metzmacherem a Gustav Mahler Jugendorchesterem, k nimž se připojí špičkový francouzský klavírista Jean-Yves Thibaudet. V programu nechybí rezidenční orchestr Česká filharmonie s dirigentem Jiřím Bělohlávkem či PKF - Prague Philharmonia a také přední vokální tělesa Pražský filharmonický sbor a Český filharmonický sbor Brno. Poprvé bude letos představen mezinárodní Festivalový orchestr Dvořákovy Prahy.

Marek Štryncl prokázal hledačskou odvahu už mnohokrát – z nedávné doby připomeňme aspoň stavbu převozného barokního divadla (od svého dokončení už mnohokrát velmi dobře využitého), nastudování a nahrávky symfonií Antonína Dvořáka na dobových nástrojích a v souladu s dobovými interpretačními zvyklostmi, a plán rekonstrukce slavnosti Phasma Dionysiacum, která se na Pražském hradě v prostoru Staré sněmovny odehrála před čtyřmi sty lety, 5. února 1617 (4. a 5. února se k tomuto výročí v Praze konala mezinárodní konference, za účasti obecných historiků, muzikologů, teatrologů, specialistů na dobový tanec a

Rok 2017 Musica Florea zahájí premiérovým koncertem z řady barokní improvizace. Program s názvem Improvizace - (pra)zdroj hudebního umění uvede 28. ledna v Praze a 29. ledna v Nymburku nový program, který má přesvědčit posluchače o tom, jak živým toto umění je.

Marek Štryncl se souborem Musica Florea je nerozlučné spojení. V posledních letech věnoval síly několika dlouhodobým projektům, které si zaslouží mimořádnou pozornost. Vaše všestrannost je obdivuhodná: Jan Zach, Antonín Dvořák, Ludwig van Beethoven na době odpovídajícím, přenosném jevišti... Mohl byste svoje současné projekty přiblížit? Všestrannost není podstatná: zaobírat se můžete vším možným, ale to, co z vás „vyjde“, nemusí mít potřebnou hloubku a autenticitu. Svým žákům oboru dirigování či sbormistrovství se snažím vštípit, aby v případě, že chtějí do svých aktivit zařadit různé alternativní hudební proudy zejména 20. století (jazz, folklor, popmusic, rock, a podobně), „neklouzali po povrchu“. Aby důkladně prostudovali a osvojili si interpretační styl a charakter

Šestnáctý titul volné a různorodé, cílevědomě budované supraphonské řady Hudba z Prahy 18. století (Music from Eighteenth-Century Prague) přináší poprvé hudbu Jana Zacha. Marek Štryncl nastudoval dvě skladby – uváděné a nahrávané Rekviem a v novodobé premiéře poprvé natočené Mariánské nešpory. Skladby z doby Zachova působení v Praze ještě před odchodem do Německa, tedy díla z přelomu 30. a 40. let 18. století. Napsal je ani ne třicetiletý hudebník, evidentně zručný a již plně orientovaný v dobových stylech. Requiem solemne je koncipováno náročněji a bohatěji, ve své závažnosti a květnatosti odkazuje spíše zpět k hudbě

Letos se již po 23. rozezněly olomoucké chrámy v rámci Podzimního festivalu duchovní hudby. Pořadatelé sestavili program z duchovních skladeb nejrůznějších stylových období. Na své si přišli jak milovníci staré hudby, tak hudby klasické i romantické, ba co víc velkou pochvalu si zaslouží zařazení jazzového koncertu do v zásadě konzervativního programu. Pro festival je to jistě krok kupředu.

Současná dramaturgie souborů, které se věnují interpretaci starší hudby, se neomezuje pouze na tvorbu, která vznikla před pomyslnou hranicí roku 1850 a dříve. V souladu s tvrzením “staré je všechno, co vzniklo včera”, se jejich umělečtí vedoucí ohlížejí i po repertoáru podstatně mladším. Dokážou ho uchopit stejně zajímavě, jako šéfové těles, která nestřídají historické a moderní nástroje. Dokonce i zajímavěji – zřetelné to bylo jak u provedení Requiem Alfreda Schnittkeho, které v rámci svého desátého Festivalového cyklu připravil ke svátku zesnulých Ensemble Inégal (2. 11., kostel U Salvátora), tak Dvořákovy Symfonie č. 2 B dur, již ve svém