V pátek 19. července proběhne na letní scéně Hudební a taneční fakulty AMU v Praze představení barokní opery Praga nascente da Libussa e Primislao autorské dvojice Antonio Denzi a Antonio Vivaldi. V hlavních rolích pasticcia z roku 1734 se představí Sylva Čmugrová, Michaela Šrůmová nebo Hasan El Dunia.

Na počátek léta chystá Musica Florea a taneční soubor Hartig Ensemble ve spolupráci ve Společností Zdeňka Fibicha jedno ze známých melodramat 18. století, které se bezprostředně váže k historii pražského divadelního života.

28. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov se uskuteční od 19. července do 10. srpna a již tradičně přinese žánrový mix klasiky, jazzu, muzikálu, opery i world music. Celkem 23 koncertů se uskuteční v dobových interiérech a exteriérech Státního hradu a zámku Český Krumlov i v dalších objektech města a poprvé také v kostele sv. Mikuláše ve vojenském prostoru v Boleticích.

Se jménem Jakuba Jana Ryby je neprávem spojována výhradně Česká mše vánoční. Musica Florea na svém koncertu 3. dubna v Českém muzeu hudby představí jedno z jeho nedávno muzikologicky zpracovaných duchovních děl Stabat Mater.

Uprostřed dušičkového týdne, právě v Den reformace 31. října 2018, reprízoval v pražském kostele svatých Šimona a Judy na Starém Městě pražském brněnské premiérové nastudování (30. 10. 2018) dvojice Dvořákových orchestrálních děl soubor dobových nástrojů a jejich kopií Musica Florea za řízení dirigenta Marka Štryncla. S železnou pravidelností hledá Štrynclův soubor starých nástrojů vždy na podzim cestu ke Dvořákovu orchestrálnímu a symfonickému dílu v intencích tzv. poučené interpretace staré hudby.

Zelenka festival Praha – Drážďany pořádá už pátým rokem Ensemble Inégal v čele s dirigentem Adamem Viktorou. Letos zahájil tyto malé zelenkovské „orgie“ soubor Musica Florea 16. října za přítomnosti českých i zahraničních badatelů včetně hlavního hosta páteční vědecké konference Janice Stockigt slavnými instrumentálními skladbami, jež napsal Jan Dismas Zelenka (1679-1745) v roce 1723 v Praze a jejichž určení nám doposud zůstává skryto. Jisté je, že partitury byly vypracovány dle autorova přípisu ve shonu během příprav na uvedení jeho melodramu Sub olea pacis et palma virtutis, uvedeného u příležitosti korunovace císaře Karla VI. na českého krále. Věřme, že jedním ze snů hudebních historiků je den, kdy nám byť jen nepatrná zmínka naznačí, pro koho své komplikované pražské opusy Zelenka komponoval, aby se vějíř souvislostí pootevřel o něco víc.

Projekt Janáček Ostrava 2018 vrcholí ve dnech 25.-28. října 2018 čtyřdenním festivalem, který připravila Janáčkova filharmonie Ostrava. Hudební maraton Leoše Janáčka nabídne průřez jeho tvorbou ve formě orchestrálních, pěveckých, komorních či sólových koncertů. Do projektu, který v letošním roce připomíná vedle století státnosti i 90. výročí úmrtí skladatele, se inscenací Osudu připojilo i Národní divadlo moravskoslezské.

Ve stínu velkých jmen zůstávají neprávem pozapomenuti další velikáni české hudby. Jednoho z nich na svých nových zářijových koncertech představí orchestr Musica Florea. Český skladatel Jan Křtitel Vaňhal (1739–1813) působil kromě domácí půdy i ve Vídni, kde se stal členem „hvězdného kvarteta“, v němž hrál na violoncello spolu s W. A. Mozartem, J. Haydnem a K. Dittersdorfem.

Orchestr Musica Florea, který už dávno není jen tělesem interpretujícím oblast „staré hudby“, ale třeba i romantismu, odjíždí na zájezd do Polska. Na festivalu barokní hudby a divadla ve Szczawnici uvede spolu se souborem Hartig Ensemble – Tance a balety tří století barokní operu Muzio Scevola. Premiéru měla začátkem června v Německu na händlovském festivalu a česká novodobá premiéra proběhla 2. července v Praze. Kromě toho v Polsku odehraje koncerty další barokní hudby.

Barokní opera je dnes žánr relativně známý. V širším povědomé ji reprezentují především díla Georga Friedricha Händela, která již po desetiletí plní nabídku světových labelů a zahraničních, zejména německých, britských a amerických divadel. Setkat se s barokní operou na živo v České republice je mnohem vzácnější; nejčastěji se tak děje na provizorních scénách, během letních festivalů, a to v nejrozmanitějších podobách, úpravách a interpretačních úrovních.