Krize jako šance. Může tohle motto, skloňované a probádané odborníky od vývojových psychologů přes finanční analytiky po duchovní myslitele, platit nějakým způsobem i pro dnešní situaci ve světě? A může platit i u nás v Česku, dokonce v kulturní sféře? Jsem přesvědčená, že ano. A obdivuji manažery kulturních institucí, kteří, přestože mají zodpovědnost nejen za sebe, ale i za své lidi, šanci v nějaké formě vnímají a mnohdy se jí chápou skvělým způsobem. A vlastně nemá cenu se ptát, co má větší hodnotu, jestli ušít roušku místo divadelního kostýmu, nebo si zahrát stolní hru s manželkou. Obojí se ve vynuceně zpomaleném čase dnešního zrychleného světa počítá.

Janáčkova Pastorkyňa se údajně „režíruje sama“, pokud inscenátoři nezatouží po výrazné stylizaci a vyjdou z realistického dramatu, které je spolu s Janáčkovou hudbou jaksi samonosné. Ale to bychom vše viděli opravdu velmi zjednodušeně…

Donizettiho Don Pasquale (1843) je opera buffa klasického střihu inspirovaná commedií dell'arte. Komický stařík Pasquale (bas), mladá zamilovaná dvojice Norina (soprán) a Ernesto (tenor), intrikán Dottore – Doktor Malatesta (baryton). Nestor české operní režie Václav Věžník se svou nejnovější inscenací vrátil do dob svých začátků, kdy před 63 lety, v roce 1955, režíroval tuto komickou operu v Brně a vzápětí potom v Olomouci.

Pomineme-li písemné zmínky, informující o provozování divadelních představení v různých olomouckých budovách od druhé poloviny 15....

Stává-li se česká opera v našich divadlech vzácným hostem, pak patří Smetanův Dalibor k těm nejvzácnějším. Už pro náročnost titulního tenorového partu. Moravské divadlo v Olomouci se rozhodlo...