Kritiky - časopis harmonie

Bach for all již podruhé

27. červenec 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Bach for all již podruhé

Bach for all je mezinárodní festival věnovaný hudbě Johanna Sebastiana Bacha, jehož druhý ročník proběhl 17. června - 28. července 2018 v Praze. Jak předznamenává název, celková dramaturgie je podřízena záměru přinést Bachovu hudbu (a to v podání špičkových českých i zahraničních interpretů) široké populaci diváků. Na těchto akcích tedy nepotkáme pouze typické publikum pražských barokních koncertů, ale i mnoho nových tváří; jak z řad Pražanů, tak turistů. Program festivalu je velice pestrý, jelikož zde nalezneme koncerty zaměřené na instrumentální tvorbu (zastoupeny jsou zvláště klávesové nástroje), ale i na vokální sólové a sborové kompozice. Jako ozvláštnění byly do festivalu zařazeny i dvě speciality: jednak koncert skladeb, které jsou mylně přisuzovány J. S. Bachovi, jednak uvedení bachovské tvorby v jazzovém pojetí.

Noblesní Café crème Moniky Knoblochové

Hudební salón cembalistky Moniky Knoblochové nabízí už devět let v prostorách pražského kostela sv. Vavřince komorní hudební setkání, při nichž vládne pohoda, nadhled a kvalita. Poslední letošní koncert s názvem „Vivaldi na cestách“ byl věnován slávě a šíření díla tohoto slavného skladatele, zazněla však i díla jeho současníků a předchůdců (3.12.). Hosty tohoto spontánního, svižného večera byli Jakub Kydlíček (zobcové flétny), Ján Prievoznik (violon, kontrabas) a Michaela Bieglerová (barokní fagot).

Dlouhý potlesk v Rudolfinu pro Zuzanu Růžičkovou

Odchodem prof. Zuzany Růžičkové (14. 1. 1927 – 27. 9. 2017) nás opustila výrazná osobnost, která po řadu desetiletí formovala českou hudební scénu a byla též důležitou vyslankyní naší hudební kultury ve světě. O jejím životě, práci i odkazu se rozepsali mnozí povolaní. V pondělí 16. října 2017 se pak k textům a jiným událostem připojila vzpomínka, jež dozajista patří mezi nejpřiléhavější ze všech. Během pouhých několika týdnů se podařilo uskutečnit koncert ve Dvořákově síni Rudolfina, na němž vystoupila trojice někdejších studentů paní profesorky, kteří zde reprezentovali její přímé následovníky. Zásluhu na organizaci měl především Nadační fond Viktora Kalabise za velké podpory České filharmonie, Českého spolku pro komorní hudbu, Festivalu Pražské jaro, Hudební akademie múzických umění a Nadačního fondu Bohemian Heritage Fund.

Hudební pocta Zuzaně Růžičkové v Rudolfinu. Její nástupci zahrají Bacha a Kalabise

Nadační fond Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové ve spolupráci s Českou filharmonií, MHF Pražské jaro a Akademií múzických umění uspořádá v pondělí 16. října 2017 od 19:30 ve Dvořákově síni Rudolfina Koncert k poctě Zuzany Růžičkové. Díla Johanna Sebastiana Bacha a Viktora Kalabise zahrají pokračovatelé a bývalí žáci Zuzany Růžičkové, cembalistka Monika Knoblochová, varhaník Jaroslav Tůma a cembalista Mahan Esfahani.

Soutěž Pražského jara očima předsedy

69. ročník mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro je za námi. Letos se soutěžilo v oborech cembalo a housle. Housle jsou u nás velmi tradičním oborem. Když soutěž v roce 1946 mistr Rafael Kubelík inicioval, myslel právě na housle jako na první disciplínu v této soutěži. Od té doby se u nás housle promítly, stejně jako třeba obory varhany nebo hoboj, již dvanáctkrát. Pouze violoncello mělo v průběhu sedmi desetiletí soutěží třináct.

Stará hudba v posledních týdnech roku

Collegium 1704 absolvovalo na počátku prosince dva koncerty - 5. 12. v drážďanské Annenkirche, v cyklu Hudební most Praha-Drážďany; 7.12. v kostele sv. Šimona a Judy - mimořádný koncert. Oba večery pojila společná, mimořádně pozoruhodná dramaturgie. Název “La Virtuosissima” mířil především k sólistce večera – Raffaelle Milanesi, která vládne nejen obdivuhodnou pěveckou technikou, nýbrž i schopností vcítit se dokonale do obsahu textu a detailně vyjádřit každý významový odstín slov i jejich zhudebnění. Přívlastek “virtuosissimo” bylo ovšem možné vztáhnout i ke Collegiu 1704, které tentokrát vystoupilo v komorním

Soubory staré hudby: čtyři pražské listopadové koncerty

Současná dramaturgie souborů, které se věnují interpretaci starší hudby, se neomezuje pouze na tvorbu, která vznikla před pomyslnou hranicí roku 1850 a dříve. V souladu s tvrzením “staré je všechno, co vzniklo včera”, se jejich umělečtí vedoucí ohlížejí i po repertoáru podstatně mladším. Dokážou ho uchopit stejně zajímavě, jako šéfové těles, která nestřídají historické a moderní nástroje. Dokonce i zajímavěji – zřetelné to bylo jak u provedení Requiem Alfreda Schnittkeho, které v rámci svého desátého Festivalového cyklu připravil ke svátku zesnulých Ensemble Inégal (2. 11., kostel U Salvátora), tak Dvořákovy Symfonie č. 2 B dur, již ve svém

Stará hudba v Praze na přelomu zimy a jara: “… tu všechno obecenstvo vstane, klobouky a šátky mávajíc!”

Pražská scéna staré hudby nabízí svému publiku podivuhodné delikatesy, jednu za druhou. Zatímco Monika Knoblochová připravila 7. 2.  do sv. Vavřince v cyklu Café crème spolu s Clarou Novákovou souborné provedení Bachových flétnových sonát (tento večer byl recenzován na jiném místě), Jan Ostrý představil týž program, ale jinak uspořádaný (rozdělený do dvou částí, doplněný o další Bachovy skladby s flétnou a proložený jeho skladbami pro klávesové nástroje) a v jiném obsazení

Stará hudba v Praze – přelom ledna a února

Klementinum - kostel sv. Vavřince -Juditina věž: tři místa poněkud stranou hlavního hudebního dění, kde se nicméně na přelomu ledna a února konaly akce zásadního významu. V Juditině věži předvedl 5. ledna varhaník a stavitel hudebních nástrojů Tomáš Flégr u nás poprvé nejzajímavější variantu klávesového nástroje dulce melos, známého z traktátu Henriho Arnauta de Zwolle, který vznikl kolem roku 1440 v Dijonu – prvního předchůdce dnešního klavíru, opatřeného místo brků nebo tangent

Rodné město Rudolfu Firkušnému

16. prosinec 2015 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Rodné město Rudolfu Firkušnému

Památce svého rodáka, jednoho z největších světových pianistů  Rudolfa Firkušného, se věnuje moravské město Napajedla již řadu let  Firkušný, stejně jako Rafael Kubelík, odmítali vystupovat v zemi ovládané komunistickým režimem. Slavný byl jejich návrat po dlouhých létech po tzv. sametové revoluci. Neuvěřitelnými zážitky byly koncerty obou těchto umělců po jejich návratu do rodné země. Mistr Firkušný

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.