Mezi 20. a 22. červnem 2023 jsem vyslechl tři neobyčejné koncerty, jež si dovolím sumarizovat.

Mezi dramaturgicky nejprogresivnější projekty mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha náleží jeho volná operní řada. V roce 2014 ji zahájila obnovená premiéra operní prvotiny Antonína Dvořáka Alfred na německé libreto Theodora Körnera. O pět let později vůbec poprvé zazněla první verze skladatelovy komické opery Král a uhlíř. Operní projekty jsou pro festival náročným počinem, proto jsme si museli počkat další tři roky na nový festivalový operní večer. Letos jím bylo koncertní, chvílemi takřka poloscénické nastudování Dvořákova předposledního operního díla Rusalka. Před koncertem i po něm si bylo možno klást otázku, zda je koncertní nastudování Rusalky legitimní, když jde o jediné Dvořákovo operní dílo, které od premiéry v roce 1901 v podstatě nikdy neopustilo česká operní jeviště a dnes je nejhranější českou romantickou operou za hranicemi, navzdory pověsti o „neoperním Dvořákovi“. Skladatelova symfonická opera s významnou rolí orchestru ovšem unese i nastudování bez vizuální složky, o čemž se přesvědčilo hluboce koncentrované a bouřlivě aplaudující publikum prvního z trojice plánovaných provedení v pondělí 19. 9. 2022 (další 21. a 23. 9. 2022).

On-line koncert s názvem „Rozeznělé rukopisy“ oživí tvorbu českých hudebních skladatelů a básníků 18. a 19. století, která zapadla na archivní dno a zůstala po staletí neslyšená. Jde přitom o tvorbu jmen patřících do kánonu české hudby a literatury. Také samotný fakt nalezených opisů svědčí o určité dobové popularitě, a je proto spíše dílem náhody, že právě tyto skladby upadly v zapomnění. Koncert se odehraje ve středu 25. listopadu od 19:30 hodin. Aktuální informace můžete sledovat na stránce jeho facebookové události.

Zahajovací koncert letošní edice Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci v neděli 20. září nabídl v chrámu sv. Václava dílo Petite Messe Solennelle Gioacchina Rossiniho z roku 1863. Skladatel proslulý zejména svým operním dílem se ve svých sedmatřiceti letech náhle přeorientoval na komorní, písňovou a klavírní tvorbu. V případě této slavnostní mše, jeho pozdního díla, se pak dostává ke slovu snaha o skutečné duchovní vyjádření. Malá slavnostní mše zde byla uvedena v původní verzi pro sóla, sbor, dva klavíry a harmonium. Obvykle se uvádí s orchestrálním aranžmá, v tomto provedení pak měla až nezvykle komorní charakter – a to jak v kontextu mešní tvorby, tak tváří v tváří okázalému prostoru katedrály.

Dvacátý osmý ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby uzavřel v neděli 28. dubna v Besedním domě koncert tělesa Czech Ensemble Baroque pod taktovkou dirigenta a uměleckého vedoucího orchestru Romana Válka. Jako sólisté se představili sopranistka Pavla Radostová, altistka Monika Jägerová, tenorista Jakub Kubín, basista Jiří Miroslav Procházka, hobojista Marek Niewiedzial a hráčka na traverso Lucie Dušková. Zazněla díla Lobet den Herrn, alle Heiden a Velikonoční oratorium skladatele Johanna Sebastiana Bacha.

Olomoucké barokní slavnosti nabídnou již sedmým rokem v průběhu měsíce července čtyřiadvacet večerů s celkem šesti různými inscenacemi. Pět z těchto představení vzniklo nově přímo pro tento festival a zazní ve svých novodobých premiérách. Uvedena budou díla často neprávem pozapomenutých barokních mistrů Karla Ditterse z Dittersdorfu (1739–1799), Johanna Heinricha Schmelzera (1620–1680), Pietra Andrey Zianiho (1616–1684) a Františka Antonína Míči (1696–1744). Pravidelnou a oceňovanou součástí festivalu bývá uvádění tzv. neobarokních oper vzniklých zhudebněním historických libret současnými autory. Z nich bude letos v premiéře uvedena opera Tomáše Hanzlíka (1972) Piramo a Tisbe a v reprízách Hanzlíkovy opery Endymio a Lacrimae Alexandri Magni.