Miroslav Sekera

Mozaika Olgy Šroubkové a Miroslava Sekery

Tradiční odpolední koncerty na Nuselské radnici v Praze nabídly ve čtvrtek 21. dubna houslový recitál Olgy Šroubkové s klavírním doprovodem Miroslava Sekery. Debutové album Olgy Šroubkové Mozaika představili umělci jako pestrý virtuózní hudební zážitek. Úvodní Sonáta pro housle a klavír B dur, KV 378 Wolfganga Amadea Mozarta otevřela koncert s půvabem a excelentním provedením houslového i klavírního partu, ve 2. větě oba nástroje zasvítily ve svých sólových vstupech a radostná 3. věta s prokreslenými detaily ve svižném tempu byla v podání obou umělců pravým mozartovským mistrovským kusem.

Komorní recitál Miroslava Sekery s múzou Mnémé

Miroslav Sekera otevíral na začátku října klavírní cyklus Hybatelé rezonance v Anežském klášteře, ve středu 20. října se představil s obdobným programem v komorním prostředí kostela sv. Vavřince, jemuž v rámci Pražských múz vévodila múza paměti Mnémé. Klavírista zahájil svůj recitál opět Haydnovou Sonátou C dur č. 60, Hob. XVI/50, přednesenou s jiskřivou bravurou a oduševnělostí až k závěrečnému Molto allegro se strhující radostí v žertovných pasážích, jimiž „Papá Haydn“ dokázal osvěžovat svá díla až do pozdního stáří.

Když klavír zpívá italskou operu

6. říjen 2021 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Když klavír zpívá italskou operu

Recitál Miroslava Sekery, který v pondělí 4. 10. otevřel podzimní sérii cyklu Hybatelé rezonance, měl soustředěnou atmosféru – ale hlavně mimořádně vysokou laťku. Už úvodní Haydnova Sonáta C dur Hob. XVI/50 měla všechno, co tato podoba klasicismu potřebuje. Velmi mě potěšila krátká třetí věta s typickým haydnovským humorem, který stojí hlavně na práci s rytmem a nečekanými pomlkami. Provedení sonáty trochu předznamenalo charakter koncertu – přesné stylové cítění, vyrovnaná technika a zvukově mimořádně propracované provedení, jemná muzikálnost i jakási nenápadná radost.

Vzpomínka na skladatele Jiřího Horáčka

Skladateli a pedagogovi Jiřímu Horáčkovi (nar. 29. července 1941) nebylo dopřáno, aby letos oslavil své osmdesátiny – zemřel nečekaně 4. srpna 2020. Celý jeho život byl spjat s Mladou Boleslaví – v tomto městě se narodil a žil, učil mladé kytaristy na LŠU a ZUŠ a především komponoval. Hudební veřejnost jej zná hlavně jako autora kytarových a klavírních skladeb pro děti a mládež, které jsou pro svou posluchačskou vstřícnost na hudebních školách velmi oblíbené. Horáčkův skladatelský odkaz je ale mnohem rozsáhlejší – představuje více než osmdesát opusů. Vedle děl kytarových a klavírních zahrnuje také množství kompozic komorních, vokálních a orchestrálních. Řada jeho skladeb, převážně instruktivních, byla vydána tiskem v nakladatelstvích Supraphon, Panton, Amos Editio, Hohner Verlag a v Horáčkově vlastním autorském vydavatelství Tercie. Desítky dalších děl však doposud čekají na zveřejnění. Ve svém rodném městě představoval Jiří Horáček osobnost natolik významnou a úctyhodnou, že mu byla v roce 2018 udělena prestižní Cena statutárního města Mladá Boleslav.

Hybatelé rezonance zvou v další sezoně do světa klasiky i jazzu. Vystoupí Sekera, Košárek, Marek a Najponk

Cyklus klavírních recitálů Hybatelé rezonance chystá v nové sezoně koncerty čtyř představitelů klasiky i jazzu, a to opět v působivém prostředí Anežského kláštera v Praze. Za koncertní křídlo C. Bechstein D 282 usedne pianista a interpret klasické hudby Miroslav Sekera, dále žádaný komorní hráč Karel Košárek, dirigent, skladatel a jazzový pianista Kryštof Marek či osobnost české jazzové scény Najponk. Koncertní sérii zahájí 4. října Miroslav Sekera.

(Ne)samozřejmá Má vlast

6. červenec 2021 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
(Ne)samozřejmá Má vlast

Kolem roku 1880, kdy Bedřich Smetana dokončil cyklus symfonických básní Má vlast v původní orchestrální verzi a následné autorské úpravě pro čtyřruční klavír, měla čtyřruční klavírní hra mnoho uměleckých a společenských funkcí. Zatímco dnes je čtyřruční klavírní hra snad jen zálibou hrstky fajnšmekrů a diskofilů a trenažérem adeptů dirigentského řemesla, v době Smetanově otevírala cestu symfonické tvorbě do hudbymilovných domácností a salonů mimo umělecká centra. Trpělivé publikum Smetanovy Litomyšle 2021, vyzbrojené vakcinačními průkazy, testovacími potvrzeními a nezbytnými respirátory, vytvořilo Mé vlasti v nastudování Ivo Kahánka a Miroslava Sekery podobně soustředěnou atmosféru, jak tomu snad bylo i při premiéře Mé vlasti. Pražský Žofín sice tentokrát nahradila Jízdárna litomyšlského zámku, v podstatě sousedící se skladatelovým rodným domem, a orchestr Královského zemského českého divadla řízený Adolfem Čechem vystřídali pánové Kahánek a Sekera, jinak však Má vlast ve verzi pro čtyři ruce zněla stejně nově a neotřele, jak tomu mohlo být i při prvním pražském provedení.

Dny Bohuslava Martinů chtějí oslavit skladatelovo 130. výročí naživo i online

Poličský rodák by letos oslavil sto třicet let od svého narození. Festival pořádaný Nadací Bohuslava Martinů ve dnech 29. 11.–18. 12. oslaví toto výročí řadou komorních i orchestrálních koncertů. Vystoupí na nich klavírista Miroslav Sekera, houslista Bohuslav Matoušek nebo violoncellista Petr Nouzovský. Z komorních souborů se představí Smetanovo trio a Duo Bohémo, výherce loňského ročníku interpretační soutěže, která jako integrální součást festivalu proběhne i letos. Symfonické koncerty připravuje SOČR a Česká filharmonie. Provedena bude také světová premiéra skladby Miloše O. Štědroně, kterou nastuduje Kühnův smíšený sbor.

Na AMU proběhne pocta Miroslavu Langerovi

11. září 2020 Napsal(a)
Zveřejněno v Aktuality
Na AMU proběhne pocta Miroslavu Langerovi

V sobotu 19. září proběhne na pražské Akademii múzických umění vzpomínkový koncert na klavíristu a pedagoga Miroslava Langera (1945–2010). Významný český klavírista a pedagog během své kariéry vystoupil na domácích i zahraničních pódiích, natáčel pro Český rozhlas, Českou televizi nebo Radio France-Musique.  Na koncertě vystoupí Jan Bartoš a Miroslav Sekera, bývalí Langerovi studenti. Zazní výběr ze skladeb Claude Debussyho, Po zarostlém chodníčku Leoše Janáčka a čtyřruční Fantasie f moll Franze Schuberta.

Na hranách introspekce: Nové album Miroslava Sekery přináší jiný pohled na Smetanu a Liszta

Miroslava Sekeru z českých pianistů osobně řadím do jakési subjektivní Top 5. Už dlouho mne baví a přitahuje jeho hledání barevných potencialit, úhozová hebkost a hermeneutika interpretace. I proto jsem s očekáváním přistoupil k Sekerovu novému albu, jehož předmětem a náplní je hudba dvou předních evropských hudebních romantiků. Koexistence klavírních poetik Franze Liszta a Bedřicha Smetany má několikero logických premis: oba byli považováni za „zázračné děti“, oba věnovali klavíru značnou část své tvorby, přičemž každý svým způsobem vytvořil novou a do značné míry kanonickou estetiku. Liszt nenašel mírou progresivity a techniky sobě rovného. Jeho interpretační výlučnost se však vyhýbala salónní virtuozitě, o čemž svědčí jeho jedinečné klavírní adaptace známých melodií jiných autorů zařazené Sekerou na CD.

Na závěr Smetanovy Litomyšle: Kde je vůle, tam se dějí velké věci

Zatímco ještě nedávno jsme netušili, zda se kterýkoliv z milovaných hudebních festivalů bude moci odehrát, dnes máme důvodů k radosti hned několik – nejenže léto skutečně nebude tak suché (a to nejen hudebně), jak jsme se mohli obávat, ale kvalita produkce i uměleckých výkonů zůstala i za této nestandardní situace na vysoké úrovni. Snahu organizátorů festivalu Smetanova Litomyšl korunoval vítězným úspěchem závěrečný víkend 11.–12. července.

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.