Rozhovory - časopis Harmonie

Mirko Škampa, zakladatel violoncellového rodu

Violoncellový rod Škampů a jeho úspěchy není třeba představovat. Snad jen v kostce pro případné mladé čtenáře: Mirko Škampa patří k nejváženějším českým violoncellovým pedagogům, je autorem věhlasné violoncellové Školy hry na violoncello pro děti. V učení je stále činný, letos začal svůj 67. učitelský rok. Spolu se svou ženou Vlastou později sám vedl mnoho let legendární Pražský studentský orchestr. Martin Škampa je vynikajícím sólistou a není překvapivé, že úspěšně pokračuje v otcových pedagogických šlépějích. Navíc je v současnosti hlavou i srdcem největší violoncellové soutěže v České republice. Mám to štěstí, že se mohu řadit mezi jejich absolventy, a co víc, mezi jejich rodinné přátele. Proto když jsem přemýšlel, jakým směrem náš „trojrozhovor“ ubírat, zvolil jsem cestu nejpřirozenější – bavili jsme se především o učení, o životě a o hudbě jako takové. Každé z načatých témat by vydalo na samostatnou knihu. Přesto doufám, že tento rozhovor poskytne možnost nahlédnout do myšlení dvou osobností, které vychovaly celé generace hudebníků a hudebnic. Vzhledem k celkové obsáhlosti textu je v tomto čísle otisknut rozhovor s panem profesorem Mirkem Škampou, v čísle příštím bude následovat rozhovor s Martinem Škampou.

Skvělí Bennewitzovci hráli pro Milana Škampu

Bennewitzovo kvarteto (Jakub Fišer, Štěpán Ježek, Jiří Pinkas, Štěpán Doležal) dnes nesporně patří k současné světové špičce smyčcových kvartet. Toto jednoznačně potvrdil i večer Českého spolku pro komorní hudbu, kdy 25. dubna v Dvořákově síni Rudolfina zazněli Bennewitzovci v roli letošního rezidenčního souboru již potřetí. Soubor letos jubiluje dvacátý rok od svého založení, ale při poslechu jeho posledních skvělých výkonů mám pocit, že jeho umění, stále plné mladistvého elánu a energie, pořád nachází další možnosti překvapivých zdokonalení a hloubky přesvědčivosti předkládaného hudebního sdělení. Bennewitzovci dosáhli ideálu kvartetní souhry – není to jen pouhá souhra čtyř nástrojů, ale kvarteto zní jako jeden nástroj rozeznělý jediným interpretem.

Malá vzpomínka na vzácnou osobnost

V sobotu 14. dubna, ve věku téměř devadesáti let, zemřel poslední žijící člen slavného Smetanova kvarteta, prof. PhDr. Milan Škampa. Když mě můj přítel PhDr. Luboš Stehlík požádal, abych o prof. Škampovi napsal do Harmonie malou vzpomínku, byl jsem velmi v rozpacích, jak se s takovým úkolem dobře  vypořádat. Okamžitě se mi vybavil Milanův pobaveně potutelný úsměv doprovázený vtipnou poznámkou, která nikdy nedovolovala ani zbla vznešeného pathosu či přílišného velebení. Životopisná data všech Smetanovců jsou již mnohde dosti přesně popsána profesionálními muzikology, nebudu se proto pokoušet o Milanovu biografii a pokusím se 

Milan Škampa: Janáček byl nejkrásnější komplikací mého života

Milan Škampa – naplno muzikant, život naplno, osobnost originální v každém okamžiku, Pražan. Gratulační koncert HAMU před deseti lety Milanu Škampovi k sedmdesátinám se změnil na přání oslavence v poctu Janáčkovi...

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.