Listopadový koncert z cyklu SOČR Nové horizonty bude příležitostí k vykročení do sfér hudby jazzové, elektronické i akusmatické. Rozhlasoví symfonikové spojí síly s předními tvůrci a interprety z daných oblastí. V pátek 10. listopadu společně vystoupí v sálu Dox+. Přímý přenos nabídne od 19.30 ČRo Vltava.

Jeden z hlavních programů Pražského jara zaměřených na současnou tvorbu přinesl v pátek 20. května do Smetanovy síně Obecního domu vrcholnou tvorbu Charlese Ivese a pražskou premiéru klavírního koncertu Michala Rataje. Českou filharmonii a Pražský filharmonický sbor řídil americký dirigent David Robertson.

Tři skladatelé, tři premiéry a tři naplno využité dimenze. Takový byl koncert s výstižným titulem „Prostor v prostoru“, který se uskutečnil 30. září v Anežském klášteře. Jak už napovídá název, autoři uváděných skladeb se rozhodli zkoumat fenomén prostorové kompozice, přičemž stěžejným prvkem byla také elektronika a, i z hlediska technologie, reproduktorový systém Acousmonium HAMU. Skladatelé Slavomír Hořínka, Michal Rataj a Jan Trojan uvedli posluchače do různých nevšedních poslechových situací. Partnery jim přitom byli sólisté Roman Zabelov (bajan), Tomáš Jamník (violoncello), Jiří Hodina (zpěv) a Jan Jirucha (pozoun). Koncert vzniknul jako výstup ze stejnojmenného projektu, jež probíhá na pražské HAMU.

Ostravský festival nové opery NODO se uskuteční v novém termínu 28. – 30. srpna a uvede pět inscenací. Ve světových premiérách to budou opery Marka Keprta a tandemu Michala Rataje a Kathariny Schmitt, scénické provedení monodramatu Richarda Ayrese, česká premiéra pak čeká vokální operu Any Sokolović a multižánrovou operu Miro Tótha. Festival využije obě budovy Národního divadla moravskoslezského a na jeden den se přesune do Dolní oblasti Vítkovice. Přijedou umělci z Evropy i z různých míst České republiky a na místo operního orchestru zasedne mezinárodní Ostravská banda.

S Michalem Ratajem by se dalo povídat hodiny a hodiny, možná až do zavíračky… Bohužel, COVID-19 rozhodl jinak a tak je devátý díl Skladatelských hovorů prvním, jenž se uskutečnil po mailu. Na zajímavosti mu to ale neubralo.

Poslední červnové dny budou v Ostravě opět patřit nové opeře. Do moravskoslezské metropole se sjedou umělecké týmy z Evropy, USA i Japonska a mezinárodní orchestr Ostravská banda. Během dvou týdnů nazkouší a provedou sedm inscenací komorní opery. Páté bienále NODO / Dnů nové opery Ostrava zahájí česká premiéra opery renomovaného autora současného hudebního divadla Salvatore Sciarrina. V premiérách zazní díla českých autorů Michala Rataje nebo Marka Keprta.

Desáté bienále soudobé a experimentální hudby Ostravské dny ve dvou koncertech opět představilo svá domovská tělesa – Ostrava New Orchestra a Ostravskou bandu. Nedělní program s názvem Orchestra Opening přinesl do ostravského Trojhalí Karolina velký ansámbl mladých umělců z celého světa, který na festivalu před dvěma lety s úspěchem debutoval. Druhý koncert v pondělí pak patřil Ostravské bandě, výběrovému ansámblu interpretů spolupracujících na projektech nejen Ostravského centra nové hudby. Během obou koncertů se střídali dirigenti s oběma ansámbly dlouhodobě spolupracující: Petr Kotík, Johannes Kalitzke, Bruno Ferrandis a Lilianna Krych.

Ve Velké aule Filozofické fakulty UK proběhne ve středu 6. března první ze série koncertů k pravidelné zkoušce sirén. Patnáct minut před polednem se tak otevře nový projekt Orchestru BERG.

Jubilejní 10. bienále festivalu nové a experimentální hudby Ostravské dny má na programu celkem dvanáct koncertů a jeden osmnáctihodinový maraton. Jako v minulých ročnících i letos přinese výběr světové avantgardní a experimentální tvorby současnosti, premiéry nových kompozic psaných přímo pro festival, návraty k začátkům hudební avantgardy i celou řadu zvukových happeningů v podání špičkových interpretů. Součástí festivalu je také vzdělávací Institut, který je mezinárodním pracovním prostředím pro skladatele a interprety pod vedením hudebních osobností z celého světa. Ostravské dny 2019 navštíví 22. až 31. srpna prostory Trojhalí Karolina, Dolní oblasti Vítkovice, Divadla Jiřího Myrona, ostravské katedrály i Dolu Michal.

Zkušenost z praxe ukazuje, že moderní hudba dobře funguje v alternativních a industriálních prostorech. Smysluplnost spojení takového prostoru a dramaturgie je pak samozřejmě už záležitostí vkusu, názoru a priorit. Festivalový koncert v Národním technickém muzeu 30. května byl vyprodán ještě před zahájením Pražského jara, atraktivita zvolené lokace se vyplatila. Ze strany festivalu to nebyl krok do neznáma, od památného koncertu Agonu tamtéž před pěti lety se Pražské jaro do dopravní haly pravidelně vrací. Počíná si při tom nanejvýš odpovědně, což dokumentuje pečlivá volba interpretů a snaha o evokaci živého, komunikativního vztahu mezi prostředím a znějící hudbou. Pokud jde o „biologickou složku“, stál letos program koncertu v NTM na klarinetistovi Karlu Dohnalovi, houslistovi Davidu Danelovi a saxofonistovi Miro Tóthovi – ano, sázka na jistotu, ale zároveň skutečně to nejlepší, co může naše (počítám v to i slovenskou) soudobohudební interpretační scéna v oboru sólistů nabídnout. Spolu s perfektní koncentraci a přesnosti Karla Dohnala v New York Counterpointu od Steva Reicha, pohotovosti a výrazovou flexibilitou Davida Danela v Bagatelách Heinera Goebbelse nebo sebevědomým a současně ne úplně obvyklým, prostorově empatickým přístupem všech tří sólistů ke ztvárnění Circulation od Jana Trojana se nicméně na ztvárnění všech skladeb stejnou, ne-li větší a v případě skladby Věta bez věty od Michala Rataje výlučnou měrou podílely technologie (koncert byl připravován ve spolupráci s Institutem intermédií Fakulty elektrotechnické ČVUT).