Program Olomouckých barokních slavností se přehoupl do nového měsíce nesoucího se ve znamení závěrečných operních představení La Psiche skladatele Carla Agostina Badii a Lancelota a Alexandriny Tomáše Hanzlíka. Obě inscenace jsou plánovány až na konec září a ve vzrůstající nejistotě mohou mnohým návštěvníkům festivalu připadat až na hranici dosažitelnosti. Středeční koncert ansámblu Musica Figuralis pod vedením Marka Čermáka v kostele sv. Mořice dal nicméně alespoň na chvíli zapomenout na obavy a strasti posledních dní a současně představil výběr z díla skladatele a houslisty Antona Neumanna, významné postavy hudebního života 18. století města Olomouc a kapelníka na dvoře biskupa Leopolda Egka v Kroměříži.

Pátý ročník jedinečného bienále nové opery zdaleka přesahujícího hranice České republiky se uskutečnil ve dnech 28.–30. srpna. I samotné konání letošních Dnů nové opery Ostrava lze vzhledem k aktuální situaci uvést mezi již dlouhou řadu výjimečných výkonů Ostravského centra nové hudby. Ačkoli původní ambiciózní plány na jarní edici festivalu musely být odloženy, poslední srpnový víkend přinesl velmi silný ročník NODO s rozmanitou a vyváženou dramaturgií a mimořádnými kompozičními i interpretačními výkony v celkem dvou světových a třech českých premiérách. První večer 28. srpna nabídl v Divadle Antonína Dvořáka díla Marka Keprta a Any Sokolović.

Na brněnské konzervatoři vystudoval zpěv a dirigování. Absolvoval bakalářské studium na brněnské JAMU a už v té době jezdil hostovat do Berlína. Teď, ve svých čtyřiadvaceti letech, naplno působí ve Švýcarské Státní opeře v Bernu. Svoje vrstevníky ovšem na profesionálním kolbišti nepotkává. V Bernu je nejmladším sólistou v angažmá a všem okolo je minimálně o dvacet víc. Do Čech přijíždí málokdy, zpravidla na hlasovou „údržbu“ ke svým pedagogům. Jedné takové příležitosti jsem využil; nepřišel ovšem světoběžník, jenž všechno domácí erudovaně zkritizuje. Přišel mladý, střízlivý a skromný gentleman, který neopomíná zdůraznit obrovský potenciál české opery a obdiv k našim zpěvákům. Zároveň ale neskrývá nespokojenost s tím, jak málo jsou tyto naše kapacity využívány ve službě modernímu divadlu. Barytonista Michal Marhold (1995) dostává nabídky jak z Kolína nad Rýnem či z Innsbrucku, tak z brněnského Divadla na Orlí, kam by si měl napřesrok zajet zazpívat Figara. Už před časem si uvědomil, že ho více baví stát na jevišti než pod ním…

Jednou ze slavnostních akcí, které zdobí rok oslav 95. výročí založení brněnské konzervatoře Leošem Janáčkem, je i jevištní projekt s názvem Kytice. Nastudovalo jej Operní studio konzervatoře, které v posledních letech dalo brněnskému publiku nahlédnout již do několika pozoruhodných inscenací. Obsahovou koncepci vystihuje motto: „ Z kvítí vonného i býlí hořkého….“ Fibichovy melodramy Vodník a Štědrý den na Erbenovy texty, Martinů kantáta Svatební košile dle Erbena i třetí část Narození Páně z Her o Marii na texty lidové jsou provedeny...