Brněnská filharmonie má ambice jít s dobou (a dohlédnout i za ni) – jak by také ne, když sídlí ve městě spjatém s Leošem Janáčkem… Nechce být muzeem, ale živou hudební institucí, která staví na roveň díla staletími prověřená se skladbami novějšího data, veskrze však také „klasickými“. Neexperimentuje, ale nabízí takové hudební zážitky, které se posluchačům ještě před pár desítkami let nenaskýtaly – třeba možnost vyslechnout si během jednoho večera Čajkovského Patetickou symfonii a Schnittkeho „faustovskou“ kantátu, dvě zásadní díla...