Obnovená tradice pořádání cyklu komorních koncertů v České Lípě v rámci Kruhu přátel hudby letos vstupuje do druhého ročníku. Pod hlavičkou spolku Arbor, který je současně i pořadatelem MHF Lípa Musica, se opět uskuteční šest koncertů. Na nich se představí například violoncellista Jiří Bárta, harfistka Jana Boušková, Belfiato Quintet nebo cembalistky Petra Žďárská a Giedrė Lukšaitė Mrázková. Z mladých hudebnických vod cyklus představí duo Matouše Pěrušky a Kristiny Vocetkové. Hudební setkání podobně jako při prvním ročníku obohatí připomenutí významných historických osobností spjatých s regionem Českolipska.

Melancholie je podle encyklopedií duševní stav zádumčivosti či trudnomyslnosti a nečinnosti, zpravidla bez zřejmého přímého podnětu. Bývá často chybně zaměňována s depresí. V antice nebyla považována pouze za nemoc, neboť úzce souvisí s šílenstvím, přičemž obojí vede k nahlédnutí do podstaty světa či božství...

Jedenáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Kutná Hora pokračoval 6.června v kostele sv.Jana Nepomuckého koncertem nazvaným Kontrasty. A že jich tam bylo! Nejen mezi jednotlivými skladbami, ale též v každé z nich; zazněla čtyři díla, z nichž polovinu tvořily kompozice současných autorů. Jedna skladba pak vznikla přímo na objednávku festivalu.

Nevím, kolik stříbra se ještě nachází pod Kutnou Horou, ale je jisté, že starobylé město má vedle řady architektonických památek a genia loci historického jádra jeden kulturní stříbrný poklad – Mezinárodní hudební festival Kutná Hora (mfkh.cz). Název sice není objevný, zato obsah koncertní série ano. Letos zahajuje druhé desetiletí a mezi 2. a 10. červnem naplní hudbou chrám sv. Barbory, sousedící kapli Božího těla, Knížecí dům, kostel sv. Jana Nepomuckého a při postludiu kostel Zvěstování Panny Marie v Bohdanči u Kutné Hory.

Padesátý ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka v Příbrami zahájí 24. dubna Symfonický orchestr Českého rozhlasu s dirigentem Ondrejem Lenárdem a sólisty Pavlom Breslikem a Adrianou Kučerovou. Vystoupení SOČRu vytvoří spojení prvního a padesátého ročníku festivalu, protože právě tento orchestr uzavíral 1. ročník v roce 1969. Letošní závěrečný koncert se uskuteční 7. června na Svaté Hory u Příbrami. Dvořákovo Requiem pod taktovkou dirigenta Debashishe Chaudhuriho (Indie) zazní v podání Pražské komorní filharmonie - PKF, sólistů Jany Šrejma Kačírkové, Ester Pavlů, Josefa Moravce, Martina Gurbala a Pražského komorního sboru, rozšířeného o příbramské sbory.

Koncertem v pražském kostele sv. Vavřince pokračoval 18. října komorní cyklus Pražské múzy, který jeho zakladatelka, mezzosopranistka Eva Garajová zamýšlela nejen jako cyklus koncertní, ale také jako pravidelná setkávání s návštěvníky, kteří mají širší kulturní rozhled literární, historický i výtvarný. Vést dialog, povídat si o umění, naslouchat krásné hudbě i krásnému slovu. Tak by se dala ve stručnosti formulovat myšlenka, která provází cyklus dvanácti múz a Apollóna, ochránce všeho umění. Říjen představil múzu Erató, která symbolizovala v řecké mytologii lásku a milostnou poezii a jejímž atributem bývala vždy lyra.

Soutěž Pražského jara v oborech housle a cembalo o víkendu vyvrcholila a porota vyhlásila kompletní výsledky, které jsou pro české hudební fanoušky jistě potěšující. Na předních příčkách se umístili zástupci USA, Ruska a Japonska, pevní cenu v oboru housle si ale odnesla mladá česká houslistka Olga Šroubková.

Zcela zaplněný sál Galerie HAMU v Lichtenštejnském paláci 15. prosince 2016. Světlo v sále zhasíná. V hluboké tmě se objevují blikající plamínky svíček, které přinášejí muzikanti usedající k připraveným pultům. Do zšeřelého ticha se ozývá dvanáct úderů zvonů. Půlnoc. Začínají první tóny Concertu da Requiem pro violu a orchestr českého soudobého skladatele Michala Müllera. Dnešní uvedení tohoto díla má připomenout desáté výročí úmrtí jeho otce, houslisty a pedagoga PhDr. Miloše Müllera. Také závěrečná skladba koncertu Karneval života a smrti zazní k uctění památky skladatelovy matky PhDr. Evy Müllerové, která zemřela v tomto roce.

Jindřich Feld se narodil 19. února 1925. Naše životní cesty se propojily v roce 1978, kdy mně bylo 18 a jemu 53 let. Byl jsem studentem pražské konzervatoře, jejíž symfonický orchestr jel na festival do francouzského Evianu a doktor Feld byl - jako perfektní francouzštinář - v mnoha směrech nápomocen chodu celého zájezdu. Při té příležitosti jsem se tenkrát jako člen Havlákova kvarteta zúčastnil významné evianské soutěže smyčcových kvartet, kde jsme v rámci soutěžního repertoáru zahráli i