Rozhovory - časopis Harmonie

Stará hudba v Praze: tři různé úhly pohledu

Marek Štryncl prokázal hledačskou odvahu už mnohokrát – z nedávné doby připomeňme aspoň stavbu převozného barokního divadla (od svého dokončení už mnohokrát velmi dobře využitého), nastudování a nahrávky symfonií Antonína Dvořáka na dobových nástrojích a v souladu s dobovými interpretačními zvyklostmi, a plán rekonstrukce slavnosti Phasma Dionysiacum, která se na Pražském hradě v prostoru Staré sněmovny odehrála před čtyřmi sty lety, 5. února 1617 (4. a 5. února se k tomuto výročí v Praze konala mezinárodní konference, za účasti obecných historiků, muzikologů, teatrologů, specialistů na dobový tanec a

Korunovační kantáta Leopolda Koželuha po 225 letech (ve světle doby a interpretace)

Interpretace klasicistního hudebního díla je otázkou filosofického postoje. To je konstatování znějící jako ohraná fráze, kterou lze aplikovat obecně na provádění jakékoli umělecké hudby. Pro hudební klasicismus se však jedná o specifický požadavek, který tuto epochu činí přelomovou. Autor od druhé poloviny 18. století hledá řád na pouti k periodické formě, cizeluje harmonii do průzračnosti, až by se mohlo zdát, že klasicismus je svým odmítáním komplikovaných hudebních struktur vývojovým krokem zpět. Tato hudební epocha se však vydala jiným směrem a z hlediska dobové estetiky, která tehdy pozvolna zaujímala pozice samostatného

Úplně jiný Jakub Jan Ryba

22. prosinec 2016 Napsal(a)
Zveřejněno v Recenze
Úplně jiný Jakub Jan Ryba

„Je pravda, že mé skladby nejsou tak dokonalé, aby unikly přísné kri­tice. Nebojím se ryzí a důkladné kritiky, neboť ji považuji za nejlepší učitelku, jež vede k nejvyšší dokonalosti. Ale na neštěstí moje hudba byla posuzována mnohými, kteří rádi mluvili o věci, aniž by jí vůbec rozuměli, jako onen o obru na měsíci. Jejich snaha kárati, nebo spíše závist, předsudek a touha, abych byl sesměšněn, nebyly s to mi vyvrátit dobře uvážené zásady a poučit mě o něčem lepším...“ Přečte-li si čtenář paměti Jana Jakuba Ryby, zůstane v něm kus pachuti z překážek a z bojů s malostí, kterým musel český kantor během svého života čelit. Ryba si byl

The Tallis Scholars ve Svatovítské katedrále

26. září 2016 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
The Tallis Scholars ve Svatovítské katedrále

Jedním z vrcholů letošního ročníku festivalu Dvořákova Praha byl bezpochyby koncert britského vokálního souboru The Tallis Scholars pod vedením Petera Phillipse, který vystoupil v úterý 20. září ve Svatovítské katedrále společně s českými ansámbly Martinů Voices (umělecký vedoucí Lukáš Vasilek), Kvarteto Martinů a sólisty Marií Fajtovou (soprán), Lukášem Moťkou, Břetislavem Kotrbou a Karlem Kučerou (trombóny). Osou programu byla tvorba britského skladatele Johna Tavenera (1944-2013) – As one who has slept, Funeral Ikos, The Lamb a Requiem Fragments. Doplňovala ji duchovní díla Josquina Desprez (c1450-1521), Thomase

Beroun oživí festivalové dění ve jménu Václava Talicha

Po čtyřiatřicáté oživí kulturní dění města Berouna festival připomínají osobnost Václava Talicha. Šest týdnů trvající Talichův Beroun 2016 bude probíhat mezi 1. říjnem a 8. listopadem, letos podruhé v reprezentativních prostorách Kulturního domu Plzeňka.

Březnové dotyky (hudby) Josefa Kouteckého

Vážení a milí čtenáři, náš portál přináší novou literární formu – cyklickou glosu či  esej. Prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc., (* 31. srpna 1930 Praha, český lékař, chirurg, někdejší děkan 2. lékařské fakulty UK a prorektor UK, zakladatel dětské onkologie v Československu,  nositel hlavní Národní ceny projektu Česká hlava za celoživotní dílo a výzkum v oboru dětské onkologie z roku  2010), vyslyšel moji nabídku, aby

Konstanty a překvapení Dvořákovy Prahy

Dvořákova Praha tvoří s Pražským jarem festivalovou páteř hudebního života metropole. Jeho symbolickým patronem je sice ikona světové kultury, ale stejně jako Salcburským letním slavnostem nestačí Mozart, musí i Dvořákova Praha hledat další témata, spojení a pozitivně svoje publikum překvapovat.  Jaký bude letošní devátý ročník, jenž tradičně naplní hudbou mezi 5. až 24. září Rudolfinum, Anežský klášter a Katedrálu sv. Víta?

Sbor Martinů Voices opět jako událost

20. prosinec 2015 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Sbor Martinů Voices opět jako událost

Skvostný, dokonalý. Takový byl koncert sboru Martinů Voices (19. 12.) v Sále Martinů v Praze, předposlední večer 21. ročníku Dnů Bohuslava Martinů. Že lze od sbormistra Pražského filharmonického sboru Lukáše Vasilka a od jeho vlastního komorního tělesa čekat mnoho, bylo a je jasné, ale průběh večera očekávání snad ještě předčil. Program byl sestaven s ohledem na hudební přehlídku i s ohledem na roční dobu: vedle hudby Bohuslava Martinů a jeho žáka Jana Nováka přišly na řadu také dvě „zimní“ kompozice Francise Poulenca – Čtyři moteta pro čas Vánoc a malá kantáta Zasněžený večer.

Marketa Lazarová jako oratorium

12. říjen 2015 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Marketa Lazarová jako oratorium

Kardinální otázka u projektu Petra Ostrouchova Zdeněk Liška: Marketa Lazarová, v premiéře představeného 9. října ve Fóru Karlín v rámci festivalu Struny podzimu, zní: může v tomto konkrétním případě fungovat hudba oddělená od filmu „samonosně“?

Zkoušky na Marketu Lazarovou vrcholí

8. říjen 2015 Napsal(a)
Zveřejněno v Aktuality
Zkoušky na Marketu Lazarovou vrcholí

Hudba k po desetiletí oceňovanému a vyzdvihovanému filmu Františka Vláčila Marketa Lazarová z roku 1967 zazní tento pátek 9. října na Strunách podzimu. Dílo geniálního skladatele Zdeňka Lišky, který odmítal opustit svět filmu, se tak poprvé představí v plné síle bez filmového plátna ve FORU Karlín. Historicky první koncertní uvedení magické hudby k filmu filmů

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.