Komorní sbor Martinů Voices je na tuzemské hudební scéně výrazným subjektem od okamžiku, kdy se na ní objevil. Na festivalu Pražské jaro vystoupil za řízení Lukáše Vasilka ve Španělské synagoze s programem, který jeho vokální kvality plně využil.

Prestižní označení Editor´s Choice v britských hudebních časopisech Gramophone a BBC Music Magazine a nominace na BBC Music Magazine Awards činí z kompletní nahrávky čtyř komorních kantát z Vysočiny od Bohuslava Martinů mezinárodní událost. Otvírání studánek, Legendu z dýmu bramborové nati, Romanci z pampelišek a Mikeše z hor sjednocují poetické texty Miloslava Bureše do volného cyklu, evokujícího vzpomínky na dětství a pro skladatele v exilu znamenajícího významné spojení s domovinou. Pražský filharmonický sbor se sbormistrem Lukášem Vasilkem, jejichž diskografii projekt zdobí, k tomu 12. února přidají zcela ojedinělé uvedení kantát v Petrohradu. Na zájezdě do Ruska se budou také podílet na uvedení Janáčkovy Glagolské mše a Dvořákovy kantáty Stabat mater.

Finále 21. ročníku Strun podzimu obstarají dvě ikony svých žánrů. V úterý 7. listopadu si na své přijdou nejen fanoušci soudobé hudby. Forum Karlín totiž hostí představení Anthracite Fields americké skladatelky Julie Wolfe v provedení kultovního ansámblu Bang on a Can All-Stars, Martinů Voices, Dana Bárty a Tonyi Graves. Ve čtvrtek 9. listopadu festival na stejném místě zakončí zásadní osobnost nejen jazzu, ale i moderní hudby jako takové, americký pianista a skladatel Herbie Hancock. „Závěr festivalu tak jen potvrdí, že propojuje nejrůznější žánry, a že jediným pojítkem všech koncertů je vysoká kvalita,“ říká umělecký ředitel Strun podzimu Vilém Spilka.

Jako už tradičně i letos v říjnu proběhl v Praze mezinárodní festival pravoslavné hudby Archaion Kallos, pořádaný Spolkem Philokallia. Představuje nejen samotné bohoslužebné zpěvy, ale také tvorbu, která se křesťanským východem inspiruje. Pravoslavné křesťanství a hudba totiž k sobě nerozlučně patří.

Festival Struny podzimu se vrací na kulturní scénu. Po roční přestávce s řadou novinek, ale zároveň s pokračujícím důrazem na „novátorskou tradici“ zosobněnou zakladatelem festivalu Markem Vrabcem, který se přesunul do pozice prezidenta festivalu.

Marek Štryncl prokázal hledačskou odvahu už mnohokrát – z nedávné doby připomeňme aspoň stavbu převozného barokního divadla (od svého dokončení už mnohokrát velmi dobře využitého), nastudování a nahrávky symfonií Antonína Dvořáka na dobových nástrojích a v souladu s dobovými interpretačními zvyklostmi, a plán rekonstrukce slavnosti Phasma Dionysiacum, která se na Pražském hradě v prostoru Staré sněmovny odehrála před čtyřmi sty lety, 5. února 1617 (4. a 5. února se k tomuto výročí v Praze konala mezinárodní konference, za účasti obecných historiků, muzikologů, teatrologů, specialistů na dobový tanec a

Interpretace klasicistního hudebního díla je otázkou filosofického postoje. To je konstatování znějící jako ohraná fráze, kterou lze aplikovat obecně na provádění jakékoli umělecké hudby. Pro hudební klasicismus se však jedná o specifický požadavek, který tuto epochu činí přelomovou. Autor od druhé poloviny 18. století hledá řád na pouti k periodické formě, cizeluje harmonii do průzračnosti, až by se mohlo zdát, že klasicismus je svým odmítáním komplikovaných hudebních struktur vývojovým krokem zpět. Tato hudební epocha se však vydala jiným směrem a z hlediska dobové estetiky, která tehdy pozvolna zaujímala pozice samostatného

„Je pravda, že mé skladby nejsou tak dokonalé, aby unikly přísné kri­tice. Nebojím se ryzí a důkladné kritiky, neboť ji považuji za nejlepší učitelku, jež vede k nejvyšší dokonalosti. Ale na neštěstí moje hudba byla posuzována mnohými, kteří rádi mluvili o věci, aniž by jí vůbec rozuměli, jako onen o obru na měsíci. Jejich snaha kárati, nebo spíše závist, předsudek a touha, abych byl sesměšněn, nebyly s to mi vyvrátit dobře uvážené zásady a poučit mě o něčem lepším...“ Přečte-li si čtenář paměti Jana Jakuba Ryby, zůstane v něm kus pachuti z překážek a z bojů s malostí, kterým musel český kantor během svého života čelit. Ryba si byl

Jedním z vrcholů letošního ročníku festivalu Dvořákova Praha byl bezpochyby koncert britského vokálního souboru The Tallis Scholars pod vedením Petera Phillipse, který vystoupil v úterý 20. září ve Svatovítské katedrále společně s českými ansámbly Martinů Voices (umělecký vedoucí Lukáš Vasilek), Kvarteto Martinů a sólisty Marií Fajtovou (soprán), Lukášem Moťkou, Břetislavem Kotrbou a Karlem Kučerou (trombóny). Osou programu byla tvorba britského skladatele Johna Tavenera (1944-2013) – As one who has slept, Funeral Ikos, The Lamb a Requiem Fragments. Doplňovala ji duchovní díla Josquina Desprez (c1450-1521), Thomase

Po čtyřiatřicáté oživí kulturní dění města Berouna festival připomínají osobnost Václava Talicha. Šest týdnů trvající Talichův Beroun 2016 bude probíhat mezi 1. říjnem a 8. listopadem, letos podruhé v reprezentativních prostorách Kulturního domu Plzeňka.