Mozart & Mahler Martiny Jankové – to je název koncertů, které pořádá Filharmonie Brno tento čtvrtek a pátek. Ke spolupráci si přizvala česko-švýcarskou sopranistku Martinu Jankovou známou především jako mozartovskou a barokní interpretku. „Je jedna z nejlepších pro tento projekt,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová s tím, že poněkud nezvyklá role čeká po oba večery šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. V Mozartově árii se ujme sólového partu a bude tak orchestr dirigovat od klavíru.

V tomto týdnu se příznivcům klasické hudby a písně nabízí možnost slyšet v Praze sopranistku Martinu Jankovou. O několik týdnů později pěvkyně zavítá i do Brna.  Ve středu 2. února uvede Martina Janková v recitálu s pianistou Ivem Kahánkem premiéru kompletního provedení písní Fryderyka Chopina. Koncert se koná v rámci řady Klasika o čtvrté v Sukově síni Rudolfina od 16 hodin.

Když na konci září 2017 média zveřejnila jméno nového uměleckého šéfa Filharmonie Brno, nevěřil jsem vlastním uším. Dennise Russela Daviese jsem znal jako vášnivého zastánce soudobé hudby, zapáleného hudebního organizátora, vynalézavého dramaturga a věcného dirigenta, který má na kontě nahrávky všech Haydnových a Brucknerových symfonií i Janáčkovy opery Příhody Lišky Bystroušky. Když vešlo ve známost, že na programu Daviesova inauguračního koncertu 18. 9. 2018 bude česká premiéra Nauky o harmonii Johna Adamse v sousedství Dvořákovy 1. symfonie c moll (op. 3) B. 9 Zlonické zvony, nevěřil jsem vlastním očím. A když brněnští filharmonikové pod Daviesovou taktovkou reprízovali Dvořákovu symfonickou prvotinu i během hostování ve Velkém sále Spolku hudby ve Vídni na jaře 2019, myslel jsem, že snad sním. Ruku na srdce, kdo z českých dirigentů by pro svůj inaugurační koncert nebo hostování ve Vídni zvolil Dvořákovu první symfonii, stigmatizovanou pověstí juvenilního díla extrémních rozměrů a nezralé hudební materie? Ze snění mě vytrhla až dvojice nových nahrávek Filharmonie Brno na vlastním, nově založeném labelu (tomu se říká „vzdorovat krizovým časům“!). Nechybí mezi nimi ani Dvořákova symfonie Zlonické zvony. Nezbývá než si spokojeně přiznat, že brněnští se trefili do černého, sázka na Daviese jim vyšla a jeho angažmá v Brně je terno a v pandemických časech spása současně.

Ačkoliv původní dramaturgické plány pro jubilejní 25. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae byly zcela odlišné, vypořádali se pořadatelé s nezvyklou, restrikcemi nabitou situací s pohotovým nadhledem – když tedy není jasné, zda budou zahraniční interpreti moci jet koncertovat do České republiky, uděláme program sestávající výhradně z domácích těles. Řekl bych, že Domov můj, téma 25. ročníku, je více než důstojné zastřešení takto významného výročí a současně nabízí přehled toho nejpozoruhodnějšího, co se na nabitém poli české hudebnosti dá nalézt.

Pětadvacet koncertů v podání předních českých interpretů nabízí letos pětadvacetiletý festival Concentus Moraviae. Zámecké sály, baziliky, kostely i moderní kulturní sály budou od 11. září do 29. října hostit umělce, kteří vinou pandemických opatření nevycestovali do zahraničí. Slovy organizátorů by takovýto program v běžném koncertním provozu nebylo možné v ČR uskutečnit – významné tuzemské komorní ansámbly, orchestry a sólisté by vystupovali na světových scénách. Nyní je svým posluchačům nabídne jubilující festival v jednom ročníku jako dárek k 25 letům své existence.

Letošní ročník Svatováclavského hudebního festivalu povznese sopranistka specializující se na Mozartovy opery, rodačka z Orlové žijící ve Švýcarsku, absolventka konzervatoře a univerzity v Ostravě Martina Janková. Nejenže provede nádherné barokní árie v doprovodu orchestru historických nástrojů Musica Florea, ale bude také jedním z hlavních propagátorů projektu „Válíme hudbu 2020“ s mladými interprety. Na SHF se sopranistka pravidelně vrací – naposledy před dvěma roky rozezněla Janáčkovy a Chopinovy písně v doprovodu Iva Kahánka. Jejich album ze stejného roku získalo prestižní ocenění v podobě zlaté ladičky časopisu Diapason d'Or (2018).

Filharmonie Brno připravila k 250. výročí narození pražského rodáka a ve Francii naturalizovaného skladatele Antonína Rejchy (1770-1836) rozsáhlé vokálně-instrumentální dílo Lenora. K novodobé premiéře skladby došlo zřejmě v 80. letech 20. století, teprve teď se ale díky podnětu dramaturga orchestru Vítězslava Mikeše dočká opakovaného uvedení, televizního a rozhlasového přenosu, doufejme i vstupu na zahraniční pódia. Po prvním zaznění 5. 2. v Besedním domě je zřejmé, že si to jak autor, tak dílo zaslouží.

Filharmonie Brno chystá na příští dny dramaturgický objev. Málokdo totiž zná Lenoru Antonína Rejchy, velký hudební obraz pro sóla, sbor a orchestr. Od středy do pátku ji bude mít možnost slyšet brněnské publikum v podání Martiny Jankové, Pavly Vykopalové nebo Jiřího Brücklera, Orchestr a Český filharmonický sbor Brno bude řídit šéfdirigent Dennis Russell Davies.

Letošní Interpretační kurzy v Litni, někdejším sídle Jarmily Novotné, a následný Slavnostní koncert uzavírající Festival Jarmily Novotné 2019 v Rudolfinu byly svěřeny do rukou pěvkyně, která svým uměním a působením doma i v zahraničí kráčí ve stopách legendární české sopranistky. Martina Janková, dlouholetá členka operního domu v Curychu a pravidelně zvaná na prestižní operní i koncertní pódia, se ujala vedení letošních Interpretačních kurzů v Litni, které rok co rok vykazují stoupající tendenci. Mladí pěvci jsou v rukou špičkových lektorů obohacováni o nové znalosti a zkušenosti takovými umělci, mezi něž patří Kateřina Kněžíková s Adamem Plachetkou nebo Markéta Cukrová s Martinou Jankovou, abychom uvedli alespoň poslední ročníky.

Komorní koncert sopranistky Martiny Jankové a cembalistky Barbary Marie Willi pod názvem „Vídeň – Praha, naše cesta na křídlech zpěvu“ přinesl poslední květnový den v kostele svatých Šimona a Judy písňový repertoár mistrů konce 18. a počátku 19. století. Martina Janková se vrací ze Švýcarska, jež je spojeno především s její operní kariérou, často a ráda s českým i evropským repertoárem a výběr písní tohoto koncertu nezapřel, že je právem označována za jednu z nejlepších mozartovských pěvkyň současnosti. Barbara Maria Willi se naopak z rodného Německa přestěhovala před mnoha léty do Brna, aby své zaměření na poučenou interpretaci rozvíjela a předávala u nás prostřednictvím hry na cembalo a další staré nástroje. Pro pražskojarní koncert zvolila k doprovodu písní kladívkový klavír, jehož tón výborně korespondoval s vybraným repertoárem.