Když na konci září 2017 média zveřejnila jméno nového uměleckého šéfa Filharmonie Brno, nevěřil jsem vlastním uším. Dennise Russela Daviese jsem znal jako vášnivého zastánce soudobé hudby, zapáleného hudebního organizátora, vynalézavého dramaturga a věcného dirigenta, který má na kontě nahrávky všech Haydnových a Brucknerových symfonií i Janáčkovy opery Příhody Lišky Bystroušky. Když vešlo ve známost, že na programu Daviesova inauguračního koncertu 18. 9. 2018 bude česká premiéra Nauky o harmonii Johna Adamse v sousedství Dvořákovy 1. symfonie c moll (op. 3) B. 9 Zlonické zvony, nevěřil jsem vlastním očím. A když brněnští filharmonikové pod Daviesovou taktovkou reprízovali Dvořákovu symfonickou prvotinu i během hostování ve Velkém sále Spolku hudby ve Vídni na jaře 2019, myslel jsem, že snad sním. Ruku na srdce, kdo z českých dirigentů by pro svůj inaugurační koncert nebo hostování ve Vídni zvolil Dvořákovu první symfonii, stigmatizovanou pověstí juvenilního díla extrémních rozměrů a nezralé hudební materie? Ze snění mě vytrhla až dvojice nových nahrávek Filharmonie Brno na vlastním, nově založeném labelu (tomu se říká „vzdorovat krizovým časům“!). Nechybí mezi nimi ani Dvořákova symfonie Zlonické zvony. Nezbývá než si spokojeně přiznat, že brněnští se trefili do černého, sázka na Daviese jim vyšla a jeho angažmá v Brně je terno a v pandemických časech spása současně.

Ačkoliv původní dramaturgické plány pro jubilejní 25. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae byly zcela odlišné, vypořádali se pořadatelé s nezvyklou, restrikcemi nabitou situací s pohotovým nadhledem – když tedy není jasné, zda budou zahraniční interpreti moci jet koncertovat do České republiky, uděláme program sestávající výhradně z domácích těles. Řekl bych, že Domov můj, téma 25. ročníku, je více než důstojné zastřešení takto významného výročí a současně nabízí přehled toho nejpozoruhodnějšího, co se na nabitém poli české hudebnosti dá nalézt.

Pětadvacet koncertů v podání předních českých interpretů nabízí letos pětadvacetiletý festival Concentus Moraviae. Zámecké sály, baziliky, kostely i moderní kulturní sály budou od 11. září do 29. října hostit umělce, kteří vinou pandemických opatření nevycestovali do zahraničí. Slovy organizátorů by takovýto program v běžném koncertním provozu nebylo možné v ČR uskutečnit – významné tuzemské komorní ansámbly, orchestry a sólisté by vystupovali na světových scénách. Nyní je svým posluchačům nabídne jubilující festival v jednom ročníku jako dárek k 25 letům své existence.

Letošní ročník Svatováclavského hudebního festivalu povznese sopranistka specializující se na Mozartovy opery, rodačka z Orlové žijící ve Švýcarsku, absolventka konzervatoře a univerzity v Ostravě Martina Janková. Nejenže provede nádherné barokní árie v doprovodu orchestru historických nástrojů Musica Florea, ale bude také jedním z hlavních propagátorů projektu „Válíme hudbu 2020“ s mladými interprety. Na SHF se sopranistka pravidelně vrací – naposledy před dvěma roky rozezněla Janáčkovy a Chopinovy písně v doprovodu Iva Kahánka. Jejich album ze stejného roku získalo prestižní ocenění v podobě zlaté ladičky časopisu Diapason d'Or (2018).

Filharmonie Brno připravila k 250. výročí narození pražského rodáka a ve Francii naturalizovaného skladatele Antonína Rejchy (1770-1836) rozsáhlé vokálně-instrumentální dílo Lenora. K novodobé premiéře skladby došlo zřejmě v 80. letech 20. století, teprve teď se ale díky podnětu dramaturga orchestru Vítězslava Mikeše dočká opakovaného uvedení, televizního a rozhlasového přenosu, doufejme i vstupu na zahraniční pódia. Po prvním zaznění 5. 2. v Besedním domě je zřejmé, že si to jak autor, tak dílo zaslouží.

Filharmonie Brno chystá na příští dny dramaturgický objev. Málokdo totiž zná Lenoru Antonína Rejchy, velký hudební obraz pro sóla, sbor a orchestr. Od středy do pátku ji bude mít možnost slyšet brněnské publikum v podání Martiny Jankové, Pavly Vykopalové nebo Jiřího Brücklera, Orchestr a Český filharmonický sbor Brno bude řídit šéfdirigent Dennis Russell Davies.

Letošní Interpretační kurzy v Litni, někdejším sídle Jarmily Novotné, a následný Slavnostní koncert uzavírající Festival Jarmily Novotné 2019 v Rudolfinu byly svěřeny do rukou pěvkyně, která svým uměním a působením doma i v zahraničí kráčí ve stopách legendární české sopranistky. Martina Janková, dlouholetá členka operního domu v Curychu a pravidelně zvaná na prestižní operní i koncertní pódia, se ujala vedení letošních Interpretačních kurzů v Litni, které rok co rok vykazují stoupající tendenci. Mladí pěvci jsou v rukou špičkových lektorů obohacováni o nové znalosti a zkušenosti takovými umělci, mezi něž patří Kateřina Kněžíková s Adamem Plachetkou nebo Markéta Cukrová s Martinou Jankovou, abychom uvedli alespoň poslední ročníky.

Komorní koncert sopranistky Martiny Jankové a cembalistky Barbary Marie Willi pod názvem „Vídeň – Praha, naše cesta na křídlech zpěvu“ přinesl poslední květnový den v kostele svatých Šimona a Judy písňový repertoár mistrů konce 18. a počátku 19. století. Martina Janková se vrací ze Švýcarska, jež je spojeno především s její operní kariérou, často a ráda s českým i evropským repertoárem a výběr písní tohoto koncertu nezapřel, že je právem označována za jednu z nejlepších mozartovských pěvkyň současnosti. Barbara Maria Willi se naopak z rodného Německa přestěhovala před mnoha léty do Brna, aby své zaměření na poučenou interpretaci rozvíjela a předávala u nás prostřednictvím hry na cembalo a další staré nástroje. Pro pražskojarní koncert zvolila k doprovodu písní kladívkový klavír, jehož tón výborně korespondoval s vybraným repertoárem.

Lidové písně jsou patrně jedním ze dvou nejsilnějších pramenů inspirace, z nichž vyrůstá celé dílo Bohuslava Martinů. Rozsáhlou Sušilovu sbírku moravských lidových písní s sebou skladatel vozil na všech cestách. Právě z této sbírky pochází většina lidových textů Písniček na jednu a na dvě stránky a Nového špalíčku. Stejně jako Dvořák ve svých Moravských dvojzpěvech tady Martinů zkomponoval vlastní nápěvy a doprovod; hluboká inspirace lidovou hudbou, její rytmikou, melodikou i harmonickými postupy je v nich ovšem nepřeslechnutelná.

Letošní Festival Jarmily Novotné na zámku Liteň uzavřel 9. září slavnostní koncert Písňové studánky Martiny Jankové. Sopranistka působící již mnoho let v zahraničí proslula zejména jako vynikající mozartovská pěvkyně a je zvána na nejprestižnější světové operní scény a koncertní pódia. Svůj moravskoslezský původ a zejména lásku k hudbě Leoše Janáčka však nikdy neopomene zdůraznit, má-li k tomu příležitost. Závěrečný koncert v sále Čechovna na zámku Liteň se stal jednou z těchto vzácných příležitostí a pěvkyně ji svým výjimečným uměním náležitě ozdobila.