Aktuality - časopis Harmonie

Lidský hlas Davida Radoka

24. červen 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Svět opery
Lidský hlas Davida Radoka

Režisér David Radok není pohodlným spolupracovníkem žádného z divadel. Je známý perfekcionista, který se těžko smiřuje s jakýmkoli kompromisem. Svůj tvůrčí záměr vždy dotáhne až do kýženého konce. Je na divákovi, zda jeho osobité řešení přijme a nakolik se  s ním  ztotožní. Poslední dobou se Radokova osobní dramaturgie vyvinula ke třem večerům složeným vždy ze dvou krátkých oper, dvě inscenace z nich, první a třetí, teď známe z domácího provedení, obě z brněnského Janáčkova divadla. V říjnu 2016 to byl Bartókův Modrovousův hrad a Schönbergovo Očekávání,  následoval Verdiho Gianni Schicchi s Weillovými Sedmi smrtelnými hříchy a v pátek 14. června  na ně navázaly Tři fragmenty z Juliette Bohuslava Martinů a Poulencův Lidský hlas. Všechny zmíněné dvojice měly svou premiéru v režisérově druhém domovu, jímž je švédský Göteborg, a teprve potom je David Radok  realizoval na jevišti Janáčkova divadla. Režisér inscenuje pouze díla, která jej hluboce osloví. Vybavuji si namátkou jeho Dona Giovanniho, Rossiniho Cestu do Remeše, Lady Macbeth Mcenského újezdu, Vojcka. Z poslední doby také neuvěřitelnou Vivaldiho Arsildu, kterou realizoval před dvěma lety s Collegiem 1704 vedeným Václavem Luksem  v bratislavském Slovenském národném divadle. Její videozáznam, který jsem viděla v pražském Francouzském institutu, mimochodem nedokázal, jak už to tak někdy bývá, zprostředkovat neopakovatelnou atmosféru sugestivního divadelního představení.

Poslední operní premiéra v Brně: Úzkost strašlivě lidská a večer pro Janu Šrejma Kačírkovou

Neměla by se dobrá dramata, ať už hudební, divadelní nebo filmová, líčit do detailů. V běžném hovoru, v recenzi, v programovém textu. Jednak je tím konzument sdělení připraven o osobní zážitek, jednak se slovy, opisem, popisem, síla dramatu rozmělní. Nebudu to dělat ani v následujícím textu.

Je to iluze a je to čas: David Radok propojí Martinů Juliettu a Poulencovu zoufalou telefonující ženu

Po dvou měsících od úspěšné ostravské premiéry Julietty Bohuslava Martinů bude znít tato surrealistická opera znovu. Tentokrát ovšem v jiné podobě, na jiném místě a ve výrazně odlišném kontextu. Brněnské Národní divadlo uvede v pátek 14. června premiéru inscenace režiséra Davida Radoka, který propojí v jednom večeru Martinů Tři fragmenty z Juliette a Poulencův Lidský hlas. V hlavní roli obou kusů se představí Jana Šrejma Kačírková.

Monument Marka Ivanoviće a Řecké pašije: NdB ohlašuje pět operních premiér

Uplynulý rok znamenal pro soubor Janáčkovy opery NdB návrat do opraveného domovského divadla. S ním se do Janáčkova divadla vrátily i úspěšné inscenace Modrovousův hrad/Očekávání, Láska na dálku či Epos o Gilgamešovi/Dido a Aeneas. V nové sezoně, jejíž program právě zveřejnilo brněnské Národní divadlo, připravil jeho operní soubor hned pět premiér.

Soutěž o Hej Romale

4. březen 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Soutěže
Soutěž o Hej Romale

Romským dětem chybí pocit, že jsou ve společnosti vítané. Jejich cesta ven ze začarovaného kruhu osad a ghett do světa, kde se od nich něco očekává, mohou si věřit a mohou něco dokázat, je jedna z nejtěžších cest. Sbor Čhavorenge je prostředím, které děti motivuje, aby se nevzdávaly svých snů a aby šly za naplněním svého životního příběhu.“ Těmito slovy uvádí Ida Kelarová projekt Čhavorenge na podporu romských dětí. Společně s Českou filharmonií pod taktovkou Marka Ivanoviće nahrál dětský sbor CD romských písní.

Tři kompozice v jednom prostoru a Clarinet Factory v jednom výtahu

Oslavy stého výročí založení Československa sice již odeznívají, ale orchestr PKF – Prague Philharmonia se k nim přihlásil i v prosinci skrze pátý koncert z cyklu Krása dneška. Tento cyklus se dosud většinou odehrával v komorních sálech i komorním obsazení, pro závěrečné setkání se ovšem proměnil v efektní událost v působivých prostorách Veletržního paláce. A zatímco předchozí díly Krásy dneška mapovaly spíše dějiny hudby 20. století, tento koncert byl zcela současný, či přesněji do budoucnosti se dívající (jak napsal v programu ředitel orchestru). Kompozice objednané od tří českých skladatelů byly propojeny improvizovanými pasážemi, elektronikou a abstraktními projekcemi na stěny dvorany. Vznikl jednolitý celek, v němž bylo možné odlišit jednotlivé autorské části, ale zároveň se vše slévalo do nepřerušeného proudu. Ten zahájili členové Clarinet factory, kteří sjeli proskleným výtahem od stropu.

Jaký bude svět ve 22. století? Wajsar, Trojan a Reindl představí svou vizi ve Veletržním paláci

Zatímco v předchozích čtyřech večerech cyklu Krása dneška se PKF — Prague Philharmonia obracela do minulosti a připomínala tzv. osmičkové roky, na posledním koncertě 10. prosince nabídne naopak výhled do budoucna. Site-specific projekt designovaný pro Veletržní palác v Praze představí vize světa 22. století podle Petra Wajsara, Jana Trojana a Tomáše Reindla. Hudební části, ve které si spolu s hráči orchestru a skladateli zahraje i multižánrová formace Clarinet Factory, bude předcházet setkání s novinářem Jaroslavem Spurným a jeho hosty.

Něžná i jedovatá. Brněnská Bystrouška má oporu v orchestřišti

S Janáčkem se v českých divadlech neexperimentuje. Alespoň ne v posledním roce. Pražské Národní divadlo v březnu zahájilo sérii premiér v rámci janáčkovského roku Výlety Páně Broučkovými v režii Slávy Daubnerové, která si nepomáhala žádnou aktualizací nebo ideovou nadstavbou, snad jen výraznými vizuálními prvky, což jí odborná veřejnost příliš netolerovala. V říjnu se v Ostravě hrál Osud režírovaný Jiřím Nekvasilem. Jedna z Janáčkových méně hraných a méně povedených oper (pan režisér by mi v otázce povedenosti oponoval) se tam hrála se vší důvěrou v kvality díla, s pokorným výkladem poctivého divadelníka.

Příhody lišky Bystroušky otevřou Janáčkův festival i zrekonstruované divadlo

Mezinárodní hudební festival věnovaný dílu Leoše Janáčka vstupuje již do 6. ročníku. Diváky letos čeká kompletní uvedení Janáčkova jevištního díla v podání předních zahraničních souborů, světových tvůrců, jakými jsou Ivo van Hove, Robert Carsen, Kornél Mundruczó nebo Alvis Hermanis i všech třech českých národních divadel. Přehlídku zahájí dne 17. listopadu od 19:00 v Národním divadle Brno premiéra opery Příhody lišky Bystroušky v nové inscenaci režiséra a uměleckého šéfa Janáčkovy opery NdB Jiřího Heřmana. 

Opery na míru pro brněnská zákoutí. Tou první bude Ivanovićovo Poslední pólo

„Svět je jedno velké divadlo, stačí jen najít správné místo a začít hrát. Herci nepotřebují jeviště ani oponu, publikum se obejde bez smokingů a večerních šatů. Místo pro novou operu je možná zrovna tam, kde pravidelně nakupujete, pracujete, venčíte psa, hrajete fotbal nebo pijete pivo.“ Tak popisuje svůj program Hausopera, brněnský spolek, jehož ambicí je uvádění nových komorních oper komponovaných na míru různorodým místům města Brna, která jsou pozoruhodná architektonicky, svým příběhem nebo geniem loci. 

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.