Kritiky - časopis harmonie

Závěrečný koncert interpretačních kurzů v Litni slibuje Martinu Jankovou a Markétu Cukrovou

Na mozartovské árie, školené hlasy i herecké umění mladých pěveckých talentů láká Závěrečný koncert interpretačních kurzů v Litni 2018. Tradice koncertů pěveckých kurzů každoročně nabídne během svého pátého ročníku příležitost k návštěvě liteňského zámeckého areálu, letos poprvé pod širým nebem v zámeckém parku. Absolventy zde 24. srpna doprovodí smyčcové kvarteto, cembalo i klavír a vystoupí také obě letošní lektorky – Martina Janková s Markétou Cukrovou.

Markéta Cukrová o skutečném zpěvu a mylných představách

Je listopad 1879 a ve vídeňských dílnách Bösendorferu se právě dokončuje výroba  jednoho z řadových salónních křídel. V lednu 1880 putuje do Prahy za svým novým majitelem, díky jehož jménu se z tohoto nástroje stává budoucí muzejní exponát. Dvořákův klavír je dnes označován za chloubu sbírky Muzea Antonína Dvořáka a vloni se také stal „pátým protagonistou“ kompletní nahrávky Dvořákových Moravských dvoj­zpěvů, kterou iniciovala mezzosopranistka Markéta Cukrová. K nahrávání si přizvala Simonu Šaturovou, Petra Nekorance a klavíristu Vojtěcha Spurného, který říká, že „na žádném jiném moderním, byť sebedokonalejším nástroji by skladatelova hudba nepromluvila s takovou sugestivní silou a bezprostředností, jako právě na historickém klavíru Bösendorfer“.  O sugestivním zvuku Dvořákova klavíru si můžete poslechem nové supraphonské desky udělat obrázek sami. Pro mě byla nová nahrávka dvojzpěvů dobrým důvodem, proč se s Markétou sejít a popovídat si o Dvořákovi, ale i Wagnerovi nebo o dobrých knihách o zpěvu, kterých je jak šafránu.

Pomalu a nízko Markéty Cukrové

20. únor 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Pomalu a nízko Markéty Cukrové

Nestává se příliš často, aby se dva večery přesně po týdnu zaplnilo pražské Rudolfinum díky cembalu v jedné z hlavních rolí koncertu. Před týdnem znělo Dvořákovou síní cembalo dvacátého století (Mahan Esfahani s doprovodem SOČRu skvěle oživil Kalabisův cembalový koncert), včera hrálo prim barokní cembalo pod rukama Vojtěcha Spurného. Po týdnu se na pódiu objevila i mezzosopranistka Markéta Cukrová, která zatímco minulý týden zaskakovala v Glagolské mši (druhá půle koncertu SOČRu), tentokrát byla hlavní hybatelkou večera nejen ve smyslu „hierarchie“ sólista vs. doprovod, ale i ve smyslu muzikantském.

SOČR, večer kontrastních polovin aka chvála cembala

Koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu věnovaný památce prof. Zuzany Růžičkové přinesl program pro fajnšmekr, cele věnovaný hudbě dvacátého století. Prvá komorní polovina večera posléze vygradovala s použitím všech prostředků, jež má k dispozici vokálně symfonický obor, ve velkolepě pojaté Janáčkově Mši Glagolské. Ke zvukově brutálnímu světu praslovanské liturgie přinášela díla Stravinského a Kalabise, manžela a tvůrčího souputníka Zuzany Růžičkové – Symfonie dechových nástrojů, resp. Koncert pro cembalo a smyčcový orchestr, op. 42 – maximální možný kontrast.

Jakub Hrůša doma v Bamberku

2. leden 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Jakub Hrůša doma v Bamberku

Bamberk je asi sedmdesátitisícové město v Bavorsku, historicky a i dnes přesněji v Horních Frankách. „Máme kolem sedmi tisíc abonentů, teoreticky mě tedy každý desátý člověk, kterého potkám někde na ulici, velmi dobře zná,“ usmívá se Jakub Hrůša, který je od podzimu 2016 šéfdirigentem Bamberských symfoniků. Hovoříme spolu předposlední den roku, chvíli po skončení zkoušky na silvestrovský koncert. Koná se 31. prosince dvakrát, odpoledne a večer, a na programu je Beethovenova Devátá symfonie. „Hrává se v tento den i odlehčenější program, ale po třech či čtyřech letech publikum dává vždy už najevo, že bychom se měli zase vrátit k Beethovenovi, k něčemu závažnějšímu,“ říká Jakub Hrůša.

Reformovaná opera s otazníkem na konci: Ifigenie v Aulidě

Oběť v pojetí antického dramatu jako téma, barokní divadelní hra jako předloha, reformní styl libreta jako základ, klasicistní hudba jako východisko a romantická úprava jako výsledný tvar, to jsou základní atributy Gluckovy opery Ifigenie v Aulidě, jak se od poloviny prosince hraje v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. Vysvětlující podtitul inscenace zní takto: Tragická opera o třech dějstvích z roku 1774 v hudební a textové úpravě Richarda Wagnera z roku 1847.

Lamentace na začátku Zelenkova festivalu

Čtvrtý ročník hudebního festivalu věnovaného českému baroknímu skladateli Janu Dismasi Zelenkovi (Zelenka festival Praha – Drážďany) byl koncertem v pražském kostele Panny Marie pod řetězem zahájen v úterý 3. října 2017. Collegium Marianum zde spolu s přizvanými sólisty provedlo plný počet šesti Zelenkových Lamentací proroka Jeremiáše (Lamentationes Jeremiae prophetae ZWV 53), a otevřelo tak cyklus tří koncertů (doplněných o muzikologickou konferenci), které během tohoto týdne zelenkovský mezinárodní festival, pořádaný souborem Ensemble Inégal, nabídne pražskému publiku.

Honeggerův Král David se po dlouhé době objeví na českém pódiu

V úterý 16. května 2017 se v kostele sv. Šimona a Judy v Dušní ulici na Praze 1 koná závěrečný koncert sborového cyklu Pražského filharmonického sboru v této sezoně. Pod vedením dirigenta Lukáše Vasilka zazní u nás málokdy uváděné oratorium Král David Arthura Honeggera (1892-1955). S Pražským filharmonickým sborem a instrumentálním souborem vystoupí jako sólisté sopranistka Alžběta Poláčková, altistka Markéta Cukrová a tenorista Martin Slavík. Partu vypravěče se ujme Jaromír Meduna. Koncert začíná v 19:30, vstupenky je možné zakoupit na Colosseum Ticket.cz

Nad prázdným hrobem. FOK připraví velikonoční rozjímání s Králem, Cukrovou nebo Kačírkovou

Stabat mater Antonína Dvořáka – jedno z vrcholných děl světového oratorního repertoáru, emočně i hudebně nabitá skladba pro čtyři sólisty, sbor a orchestr – a Bachovský večer souboru Collegium Marianum, to je nabídka Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK pro období Velikonoc. 

Opojné trubadúrské hlasy v brněnské Lásce na dálku

Povaha a estetika středověké trubadúrské poezie může být pro dnešního člověka dráždivě lákavá nebo naopak naprosto nepochopitelná a vzdálená. Vychází ze zbožštění opěvované dámy (v případě trubadúrek může), z ideálu čisté lásky, která byla ve svých časech dokonce podrobována zkouškám na loži (představte si, že ležíte vedle objektu své touhy a jedině tím, že se jej nedotknete, mu dáte největší důkaz své čisté lásky), z jakési obdoby mučednictví, kdy skrze utrpení z vášně k nedostižnému člověku dochází trubadúr k zušlechtění.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.