Kritiky - časopis harmonie

Pěvecké kurzy pod vedením Markéty Cukrové a Heleny Kaupové: Hlasové zdraví a vše, co s ním souvisí

Pěvecké kurzy v Litni 2020 letos již posedmé nabídnou mladým nadějným pěvcům zázemí ke studiu i oddechu ve zdejším zámeckém areálu. Letošní kurzy proběhnou ve dnech 22.–27. srpna a budou soustředěny na výuku hlasové a dechové techniky pod dohledem mezzosopranistky Markéty Cukrové a pěvkyně a pedagožky HAMU Heleny Kaupové. Korepetice se ujme klavírista Ahmad Jafar Hedar. 27. srpna se bude konat závěrečný koncert, který podle možností pozve posluchače do sálu historické Čechovny, nebo do zámeckého parku.

Místo velkých oper bude znít v Litomyšli komorní hudba, o festivalový ruch město nepřijde

Organizátoři Smetanovy Litomyšle zveřejnili program nadcházejícího 62. ročníku. Vzhledem k bezpečnostním opatřením několikrát měnili program a místo velkých operních produkcí, které tvoří tradičně základní linii festivalu, bude znít na festivalových koncertech především hudba pro menší obsazení. V novém termínu od 2. do 12. července proběhne 35 pořadů a připraveno je pro posluchače přes jedenáct tisíc míst.

Chtěla bych stát, který mi řekne: je krize, ale padnout vás nenechám

Mezzosopranistka Markéta Cukrová není zvyklá na nicnedělání, a tak se stále udržuje ve formě a zvažuje dočasnou práci mimo obor. Její případ – tedy špičkový sólista ponechaný den ze dne bez práce a podpory – je pro českou scénu typický.

Monumentální pomník lidské slabosti a chleba s tlačenkou

Stejně jako je dodnes obtížné psát o politické situaci v Československu v padesátých letech minulého století, je obtížné na toto téma zkomponovat operu. Tohoto úkolu se u nás poměrně nedávno ujal Aleš Březina s biografickými operami o Miladě Horákové (Zítra se bude…; 2008) a Josefu Toufarovi (Toufar; 2013) a zejména Jiří Kadeřábek s operou o Stalinově pomníku Žádný člověk (2017). Nově k němu přibyl Marko Ivanović se svým Monumentem, který měl premiéru 7. února 2020 v Národním divadle Brno.

85. sezona zavede Pražský filharmonický sbor do Hongkongu

Pražský filharmonický sbor zahájí sezonu 2019/2020 koncertem k 85. výročí svého založení. V sobotu 7. prosince 2019 zazní v pražském Rudolfinu oratorium Arthura Honeggera Král David se sólisty Kateřinou Kněžíkovou, Markétou Cukrovou a Ondřejem Koplíkem. Jako host se pražskému publiku představí Vlámský symfonický orchestr z belgického Gentu. V prosinci proběhnou ještě dva další koncerty sborového cyklu, tentokrát s vánoční tematikou, tedy tradiční Česká mše vánoční od Jakuba Jana Ryby s doprovodem Filharmonie Hradec Králové. Posledním z koncertů této řady bude májový koncert 29. května 2020 v kostele sv. Šimona a Judy s díly Antonína Dvořáka, Bohuslava Martinů a Ivana Božičeviće. Na koncertě zazní také světová premiéra díla Alchymista, příběh pro smíšený sbor, harfu a tři violoncella českého soudobého skladatele a kytaristy Lukáše Sommera.

Na cestě k Vejvanovskému: Holešovské kurzy chtějí mírnit předsudky a plnit poslání

Od minulého pátku se na pomezí Hané a Valašska, ve dvanáctitisícovém Holešově, potkávají mladí muzikanti na sedmnáctém ročníku Letní školy barokní hudby. V centru dění se letos ocitá skladatel, jehož jméno všichni znají, ale hudbu slyšel málokdo. „Za šestnáct let existence holešovských kurzů jsme poměrně důkladně prošli velký oratorní repertoár a myslíme, že přišla doba, aby se studenti začali zabývat také spartacemi nevydaných skladeb a vůbec základním posláním, které by každý muzikant staré hudby měl naplňovat – snahou o obnovu a restauraci děl. A tentokrát nám půjde o Pavla Josefa Vejvanovského,“ říkají pořadatelé kurzů Tereza a Roman Válkovi.

Královsky splacený dluh: Král David v Ostravě byl ryzí poctou Honeggerovi

Velkolepé oratorium Král David Arthura Honeggera v Ostravě mohlo zaznít už před desítkami let. Tehdejší dirigent Otakar Trhlík však byl násilně hospitalizován v nemocnici a koncert byl zrušen. I taková byla doba. MHF Leoše Janáčka ve čtvrtek splatil tento dluh skutečně dvojctihodně. Provedení Pražského filharmonického sboru, Pražského komorního instrumentálního ansámblu a sólistů pod vedením Lukáše Vasilka bylo poctivé, majestátní a hřejivě lidské. Mělo všechny atributy perfektně odvedené a osobně výrazně interesované práce. V sólových rolích se představili Kateřina Kněžíková, Markéta Cukrová, Martin Slavík a Jaromír Meduna.

Úvaha a trochu vzpomínání nad snovou Juliettou aneb Proč je dobré jet do Ostravy

Julietta Bohuslava Martinů na jeho vlastní libreto podle surrealistické hry Georgese Neveuxe je jednou z nejkrásnějších oper, které kdy byly napsány. Vymyká se svým tématem a je mimořádně obtížná pro interpretaci. Málokdy se setká s kongeniálními interprety, protože vyžaduje bohatou představivost, schopnost imaginace a abstraktního myšlení, hravost, výrazný nadhled nad celkem inscenace související s citem i pro ten nejmenší detail, pochopení pro smysl nesmyslu, neobyčejnou poetičnost v kontrastu s realistickou stavbou dramatického konfliktu a bůh ví co ještě dalšího. Viděla jsem několik různých inscenací Julietty. Z nich chci zmínit Kašlíkovu na scéně Josefa Svobody v Národním divadle, jednu s režisérových nejlepších kreací ve spolupráci s dirigentem Jaroslavem Krombholcem (1963) - velký, přetrvávající zážitek. Ivo Žídek jako Michel. Potom velká pauza a setkání s úžasnou Juliettou Davida Pountneyho, Angličana s obdivuhodnou náklonností k české opeře. Viděla jsem jednu z posledních repríz jeho inscenace z Opera North Leeds a vzápětí v roce 2000 jsem ji dramaturgovala jako koprodukci s Národním divadlem. Scénografie geniálního Stefanose Lazaridise – nezapomenutelná písková pláž  odrážející se v obřím nakloněném zrcadle nad jevištěm. Později v květnu 2016 krvavá detektivka jindy tak vynalézavého Clause Gutha v berlínské Staatsoper, za dirigentským pultem kouzelník Daniel Barenboim. Magdalena Kožená jako Julietta - krvavá oběť Michelovy střelby, již se marně snaží všelijak ukrývat. Nakonec monochromaticky bílá inscenace s málo snovou postavou Julietty v pražském Národním divadle před třemi lety.

Martinů Julietta okouzlila Ostravu

12. duben 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Svět opery
Martinů Julietta okouzlila Ostravu

V lednu 2020 to bude deset let, co do funkce ředitele Národního divadla moravskoslezského nastoupil Jiří Nekvasil. Za takřka deset let Nekvasilova působení v čele první ostravské scény se ostravská opera sebevědomě postavila po bok operních domů v Brně a Praze, kterým s každou další Nekvasilovou sezónou udílí novou lekci dramaturgické progresivity. Bude-li se ostravské opeře dařit jako dosud, v jubilejním smetanovském roce 2024 bude mít na repertoáru všechny Smetanovy opery. A podobně ambiciózním plánem ostravského operního souboru je být prvním operním domem na světě, který ve svých dějinách souborně nastudoval operní dílo Bohuslava Martinů. Čtvrteční premiérou (11. 4. 2019) Martinů tříaktové lyrické opery Julietta aneb Snář v českém libretu Bohuslava Martinů podle hry Georgese Neveuxe se ostravská opera tomuto ambicióznímu plánu o další krok přiblížila. Přesto to bylo překvapivě poprvé, kdy byla v Ostravě Martinů Julietta nastudována. Nejenže to byla premiéra povedená a zdařilá, ale troufal bych si říci, že dokonce přelomová, a to především díky jevištnímu ztvárnění inscenačního kvarteta SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský, režie), Martin Chocholoušek (scéna) a Simona Rybáková (kostýmy).

Českému spolku pro komorní hudbu je 125 let a chystá změny

Český spolek pro komorní hudbu oslaví na podzim 125 let své existence a při této příležitosti představí novou dramaturgii. Spolek, který je jednou z nejstarších hudebních institucí u nás, vznikl na podporu koncertní činnosti mladého Českého kvarteta. Dnes na jeho koncertech dostávají prostor významná jména české i světové komorní hudby.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.