Marek Štryncl

Marek Štryncl oživuje romantické interpretační ideály

Bez halasné pozornosti médií, navzdory pandemii covid-19 a mimo finanční zázemí tradičních uměleckých institucí došel svého naplnění v mnoha ohledech přelomový projekt. Dirigent Marek Štryncl a jeho soubor Musica Florea na sklonku roku 2021 vyslali do světa novou soubornou nahrávku Dvořákových symfonií. Tentokrát ve zvukovém hávu dobových nástrojů a s ambicemi oživit Dvořákovy partitury s respektem k dobové provozovací praxi a jejím psaným a nepsaným pravidlům. O nové kapitole v dějinách dvořákovské interpretace jsme rozprávěli s Markem Štrynclem.

Musica Florea oslaví 30 let koncertním cyklem zaměřeným na hudební experiment

Soubor Musica Florea letos slaví již 30 let činnosti. Výročí oslaví již dvacátým festivalovým cyklem Musica Florea Bohemia. Instrumentální ansámbl zaměřující se na stylově poučenou interpretaci hudby tentokrát předvede skladby, jež jejich autoři zamýšleli jako z řady vybočující experiment. Zazní díla Giovanniho Valentiniho, Giovanniho Gabrieliho, Henryho Purcella ad.

Musica Florea uvede raně barokní improvizace a řadu premiér pod širým nebem

Jaké skryté principy ovlivňovaly tvorbu „zakladatelů“ hudebního baroka? Jakých způsobů v hudbě využívali? Jak pracovali s emocemi a jejich promítáním ve svých dílech? Na tyto a mnohé další hudební otázky odpovídá Musica Florea v nově nastudovaném experimentálním programu s podtitulem „Improvizace na hudbu nejen C. Monteverdiho, G. Valentiniho a A.V. Michny z Otradovic“ hned na třech koncertech: 24. června v Český Budějovicích, 26. července v Teplicích a 27. července v Olomouci v rámci festivalu Olomoucké barokní slavnosti.

Štrynclův symfonický Dvořák zkompletován v Olomouci

Dilema, zda má být instrumentář a interpretace hudby v souladu se svojí dobou, nebo se všemi vymoženostmi dosavadního vývoje, je přítomno po desetiletí, nikdy však nepřitahovalo tolik pozornosti, jako když specialisté na dobovou praxi opustili domovské vody „starých mistrů“ a zakousli se do kmenového repertoáru profesionálních symfonických orchestrů. V očích mnoha pozorovatelů se jedná o souboj Davida s Goliášem, neboť intonačně choulostivé a technicky méně spolehlivé nástroje brání v dosažení ideálu po všech stránkách perfektní interpretace. Víc než případný výsledek však upoutá průběh a detaily tohoto souboje dvou nesouměřitelných soupeřů.

Večer s vášní v těle. Musica Florea s Martinou Jankovou

Ačkoliv původní dramaturgické plány pro jubilejní 25. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae byly zcela odlišné, vypořádali se pořadatelé s nezvyklou, restrikcemi nabitou situací s pohotovým nadhledem – když tedy není jasné, zda budou zahraniční interpreti moci jet koncertovat do České republiky, uděláme program sestávající výhradně z domácích těles. Řekl bych, že Domov můj, téma 25. ročníku, je více než důstojné zastřešení takto významného výročí a současně nabízí přehled toho nejpozoruhodnějšího, co se na nabitém poli české hudebnosti dá nalézt.

Večer pro Claru Schumann a hudba Visegrádské čtyřky na Olomouckých barokních slavnostech

Velké změny posledních měsíců zasáhly také osmý ročník hudebního festivalu Olomoucké barokní slavnosti a oblíbená operní dramaturgie musela být pro rok 2020 zrušena. Místo ní však organizátoři festivalu vystavěli novou koncertní řadu, která ve čtyřech večerech a jednom odpoledni představí nejen pilíře barokní hudební literatury, ale také pozoruhodné, avšak opomíjené skladatele baroka, klasicismu i romantismu.

Červnový TIP Harmonie: Musica Florea a Dvořákova Pátá v dobové interpretaci

V roce 2009 zveřejnilo hudební vydavatelství Arta dvojalbum s živými nahrávkami Dvořákových symfonií č. 7 d moll a 8 G dur, doprovázených dalšími skladatelovými orchestrálními díly z let 1877–1880. Aktérem tohoto alba, v českých podmínkách v roce 2009 rozhodně revolučního, byl soubor dobových nástrojů Musica Florea s uměleckým šéfem Markem Štrynclem. První nahrávka Dvořákových symfonických a orchestrálních děl s dobovým instrumentářem české provenience působila tehdy jako provokace, kuriozita i anomálie současně.

Musica Florea se vrací ke Dvořákovi, zahraje jeho Pátou

Musica Florea se po roce opět vrací k symfonickému dílu Antonína Dvořáka. Tentokrát k jeho 5. symfonii F dur, jež měla premiéru v roce 1879 v Praze. V historicky poučené interpretaci zazní poprvé 16. listopadu v Besedním domě v Brně, o den později v kostele sv. Šimona a Judy v Praze. Doplněna bude o předehru Othello téhož skladatele.

Nová (nejen) barokní opera o Libuši

22. červenec 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Svět opery
Nová (nejen) barokní opera o Libuši

Čtenáře Harmonie pravděpodobně nepřekvapí skutečnost, že Smetanova Libuše není zdaleka první ani jedinou operou zpracovávající téma vlády mýtické pramáti rodu Přemyslovců. Do operních domů vstoupila tato látka již koncem 17. století, bezkonkurenčně nejzajímavější je ale verze, kterou napsal italský tenorista a operní impresário Antonio Denzio roku 1734 v Praze. Denzio se pokoušel touto volbou námětu nalákat publikum a zvrátit (dlužno říci marně) finanční krach svého podniku, který v divadle hraběte Sporcka provozoval již po deset sezón. Za tím účelem také sestavil libreto tak, aby v něm mohl zužitkovat řadu efektních árií z oper V ivaldiho , Albinoniho, Jacomelliho a dalších dnes již neznámých autorů a děl. Denziovým nápadem se před lety 

O založení Prahy Libuší a Přemyslem: Musica Florea zahraje na HAMU Denziho a Vivaldiho pasticcio

V pátek 19. července proběhne na letní scéně Hudební a taneční fakulty AMU v Praze představení barokní opery Praga nascente da Libussa e Primislao autorské dvojice Antonio Denzi a Antonio Vivaldi. V hlavních rolích pasticcia z roku 1734 se představí Sylva Čmugrová, Michaela Šrůmová nebo Hasan El Dunia.

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.