Kritiky - časopis harmonie

Nová (nejen) barokní opera o Libuši

22. červenec 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Svět opery
Nová (nejen) barokní opera o Libuši

Čtenáře Harmonie pravděpodobně nepřekvapí skutečnost, že Smetanova Libuše není zdaleka první ani jedinou operou zpracovávající téma vlády mýtické pramáti rodu Přemyslovců. Do operních domů vstoupila tato látka již koncem 17. století, bezkonkurenčně nejzajímavější je ale verze, kterou napsal italský tenorista a operní impresário Antonio Denzio roku 1734 v Praze. Denzio se pokoušel touto volbou námětu nalákat publikum a zvrátit (dlužno říci marně) finanční krach svého podniku, který v divadle hraběte Sporcka provozoval již po deset sezón. Za tím účelem také sestavil libreto tak, aby v něm mohl zužitkovat řadu efektních árií z oper V ivaldiho , Albinoniho, Jacomelliho a dalších dnes již neznámých autorů a děl. Denziovým nápadem se před lety 

O založení Prahy Libuší a Přemyslem: Musica Florea zahraje na HAMU Denziho a Vivaldiho pasticcio

V pátek 19. července proběhne na letní scéně Hudební a taneční fakulty AMU v Praze představení barokní opery Praga nascente da Libussa e Primislao autorské dvojice Antonio Denzi a Antonio Vivaldi. V hlavních rolích pasticcia z roku 1734 se představí Sylva Čmugrová, Michaela Šrůmová nebo Hasan El Dunia.

Musica Florea zahraje v novodobé premiéře Praupnerovu kouzelnici Kirké

Na počátek léta chystá Musica Florea a taneční soubor Hartig Ensemble ve spolupráci ve Společností Zdeňka Fibicha jedno ze známých melodramat 18. století, které se bezprostředně váže k historii pražského divadelního života.

O muzikantském přátelství aneb Novodobá premiéra Tůmových Lectiones ad Officium defunctorum

Český barokní skladatel František Ignác Tůma (1704–1774) figuruje jako významný reprezentant „české“ hudby své doby v učebnicích a přehledových publikacích, vlastní hudbu tohoto autora ovšem známe zatím velmi málo. Na rozdíl od svého současníka Jana Dismase Zelenky, který zažívá renesanci zájmu o své dílo, Tůma na své docenění teprve čeká. Záslužnému objevování jeho tvorby se v posledních letech věnuje pražský soubor Vagantes, jehož členové (občanským povoláním např. finanční poradkyně, stomatoložka, programátor, majitelka knihkupectví nebo vysokoškolský pedagog) se vypravili do rakouských knihoven a archívů za dosud nevydanými hudebními prameny a sami je spartovali. V roce 2012 uvedli ve spolupráci s dalšími zpěváky a hudebníky tůmovský program na festivalu Musica figurata v Želivi. Nastudování skladeb De profundis, Messa della morte a Te Deum tehdy řídil umělecký vedoucí souboru Martin Konvalinka, interpreti vycházeli z edic Otto Schmidta ze začátku 20. století.

Musica Florea nabídne Rybovu novátorskou tvorbu

Se jménem Jakuba Jana Ryby je neprávem spojována výhradně Česká mše vánoční. Musica Florea na svém koncertu 3. dubna v Českém muzeu hudby představí jedno z jeho nedávno muzikologicky zpracovaných duchovních děl Stabat Mater.

Dvořákovský večer pro fanoušky a zasvěcené

Uprostřed dušičkového týdne, právě v Den reformace 31. října 2018, reprízoval v pražském kostele svatých Šimona a Judy na Starém Městě pražském brněnské premiérové nastudování (30. 10. 2018) dvojice Dvořákových orchestrálních děl soubor dobových nástrojů a jejich kopií Musica Florea za řízení dirigenta Marka Štryncla. S železnou pravidelností hledá Štrynclův soubor starých nástrojů vždy na podzim cestu ke Dvořákovu orchestrálnímu a symfonickému dílu v intencích tzv. poučené interpretace staré hudby.

Kam míří Zelenka

17. říjen 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Kam míří Zelenka

Zelenka festival Praha – Drážďany pořádá už pátým rokem Ensemble Inégal v čele s dirigentem Adamem Viktorou. Letos zahájil tyto malé zelenkovské „orgie“ soubor Musica Florea 16. října za přítomnosti českých i zahraničních badatelů včetně hlavního hosta páteční vědecké konference Janice Stockigt slavnými instrumentálními skladbami, jež napsal Jan Dismas Zelenka (1679-1745) v roce 1723 v Praze a jejichž určení nám doposud zůstává skryto. Jisté je, že partitury byly vypracovány dle autorova přípisu ve shonu během příprav na uvedení jeho melodramu Sub olea pacis et palma virtutis, uvedeného u příležitosti korunovace císaře Karla VI. na českého krále. Věřme, že jedním ze snů hudebních historiků je den, kdy nám byť jen nepatrná zmínka naznačí, pro koho své komplikované pražské opusy Zelenka komponoval, aby se vějíř souvislostí pootevřel o něco víc.

Premiéry z děl Mozartova současníka J. K. Vaňhala

Ve stínu velkých jmen zůstávají neprávem pozapomenuti další velikáni české hudby. Jednoho z nich na svých nových zářijových koncertech představí orchestr Musica Florea. Český skladatel Jan Křtitel Vaňhal (1739–1813) působil kromě domácí půdy i ve Vídni, kde se stal členem „hvězdného kvarteta“, v němž hrál na violoncello spolu s W. A. Mozartem, J. Haydnem a K. Dittersdorfem.

Musica Florea se vrací na polské Barokní explorace

Orchestr Musica Florea, který už dávno není jen tělesem interpretujícím oblast „staré hudby“, ale třeba i romantismu, odjíždí na zájezd do Polska. Na festivalu barokní hudby a divadla ve Szczawnici uvede spolu se souborem Hartig Ensemble – Tance a balety tří století barokní operu Muzio Scevola. Premiéru měla začátkem června v Německu na händlovském festivalu a česká novodobá premiéra proběhla 2. července v Praze. Kromě toho v Polsku odehraje koncerty další barokní hudby.

Do Valtic za 30. ročníkem Mezinárodní letní školy staré hudby

Zatímco většina lidí si pod příjemně stráveným začátkem léta představí lenošivý pobyt u moře, výlety po domovině nebo alespoň návštěvy přátel a rodinných příslušníků, na které po zbytek roku nezbývá čas, mnoha interpretům tzv. staré hudby se vybaví poklidný kolorit města Valtice, ve kterém vždy v prvních týdnech měsíce července probíhá Mezinárodní letní škola staré hudby. A právě tento rok měli houslisté, cinkisté, zpěváci a zpěvačky, cembalisté, hobojisté, flétnisté nebo například i herci a tanečníci věnující se starší artificiální hudbě a divadlu možnost navštívit již 30. ročník valtické interpretační školy. Pro 30. ročník Mezinárodní letní školy staré hudby Valtice se organizátorům podařilo sehnat rovných třicet lektorů z nejrůznějších koutů světa, někteří patří mezi pravidelné účastníky, další se ve Valticích objevili tento rok poprvé, všechny však spojovala dlouholetá pedagogická i interpretační praxe. Před každým ročníkem si student–interpret navolí třídy, které bude po zbytek pobytu navštěvovat. Kromě lekcí zaměřených na samotný hudební nástroj nebo zpěv si mohou účastníci navolit i orchestrální hru, sbor, tance, gestiku, gregoriánský chorál nebo i hudební improvizaci. Valtice tak každý rok ožívají hudbou deroucí se z oken budov tamních škol, které po dobu kurzů propůjčují hudebníkům a lektorům své prostory.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.