Kritiky - časopis harmonie
Večer s vášní v těle. Musica Florea s Martinou Jankovou
16. září 2020 Napsal(a) Lukáš PavlicaAčkoliv původní dramaturgické plány pro jubilejní 25. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae byly zcela odlišné, vypořádali se pořadatelé s nezvyklou, restrikcemi nabitou situací s pohotovým nadhledem – když tedy není jasné, zda budou zahraniční interpreti moci jet koncertovat do České republiky, uděláme program sestávající výhradně z domácích těles. Řekl bych, že Domov můj, téma 25. ročníku, je více než důstojné zastřešení takto významného výročí a současně nabízí přehled toho nejpozoruhodnějšího, co se na nabitém poli české hudebnosti dá nalézt.
Večer pro Claru Schumann a hudba Visegrádské čtyřky na Olomouckých barokních slavnostech
8. srpen 2020 Napsal(a) Lukáš PavlicaVelké změny posledních měsíců zasáhly také osmý ročník hudebního festivalu Olomoucké barokní slavnosti a oblíbená operní dramaturgie musela být pro rok 2020 zrušena. Místo ní však organizátoři festivalu vystavěli novou koncertní řadu, která ve čtyřech večerech a jednom odpoledni představí nejen pilíře barokní hudební literatury, ale také pozoruhodné, avšak opomíjené skladatele baroka, klasicismu i romantismu.
Červnový TIP Harmonie: Musica Florea a Dvořákova Pátá v dobové interpretaci
18. červen 2020 Napsal(a) Martin JemelkaV roce 2009 zveřejnilo hudební vydavatelství Arta dvojalbum s živými nahrávkami Dvořákových symfonií č. 7 d moll a 8 G dur, doprovázených dalšími skladatelovými orchestrálními díly z let 1877–1880. Aktérem tohoto alba, v českých podmínkách v roce 2009 rozhodně revolučního, byl soubor dobových nástrojů Musica Florea s uměleckým šéfem Markem Štrynclem. První nahrávka Dvořákových symfonických a orchestrálních děl s dobovým instrumentářem české provenience působila tehdy jako provokace, kuriozita i anomálie současně.
Musica Florea se vrací ke Dvořákovi, zahraje jeho Pátou
7. listopad 2019 Napsal(a) RedakceMusica Florea se po roce opět vrací k symfonickému dílu Antonína Dvořáka. Tentokrát k jeho 5. symfonii F dur, jež měla premiéru v roce 1879 v Praze. V historicky poučené interpretaci zazní poprvé 16. listopadu v Besedním domě v Brně, o den později v kostele sv. Šimona a Judy v Praze. Doplněna bude o předehru Othello téhož skladatele.
Čtenáře Harmonie pravděpodobně nepřekvapí skutečnost, že Smetanova Libuše není zdaleka první ani jedinou operou zpracovávající téma vlády mýtické pramáti rodu Přemyslovců. Do operních domů vstoupila tato látka již koncem 17. století, bezkonkurenčně nejzajímavější je ale verze, kterou napsal italský tenorista a operní impresário Antonio Denzio roku 1734 v Praze. Denzio se pokoušel touto volbou námětu nalákat publikum a zvrátit (dlužno říci marně) finanční krach svého podniku, který v divadle hraběte Sporcka provozoval již po deset sezón. Za tím účelem také sestavil libreto tak, aby v něm mohl zužitkovat řadu efektních árií z oper V ivaldiho , Albinoniho, Jacomelliho a dalších dnes již neznámých autorů a děl. Denziovým nápadem se před lety
O založení Prahy Libuší a Přemyslem: Musica Florea zahraje na HAMU Denziho a Vivaldiho pasticcio
16. červenec 2019 Napsal(a) RedakceV pátek 19. července proběhne na letní scéně Hudební a taneční fakulty AMU v Praze představení barokní opery Praga nascente da Libussa e Primislao autorské dvojice Antonio Denzi a Antonio Vivaldi. V hlavních rolích pasticcia z roku 1734 se představí Sylva Čmugrová, Michaela Šrůmová nebo Hasan El Dunia.
Musica Florea zahraje v novodobé premiéře Praupnerovu kouzelnici Kirké
27. červen 2019 Napsal(a) RedakceO muzikantském přátelství aneb Novodobá premiéra Tůmových Lectiones ad Officium defunctorum
21. červen 2019 Napsal(a) Lenka HlávkováČeský barokní skladatel František Ignác Tůma (1704–1774) figuruje jako významný reprezentant „české“ hudby své doby v učebnicích a přehledových publikacích, vlastní hudbu tohoto autora ovšem známe zatím velmi málo. Na rozdíl od svého současníka Jana Dismase Zelenky, který zažívá renesanci zájmu o své dílo, Tůma na své docenění teprve čeká. Záslužnému objevování jeho tvorby se v posledních letech věnuje pražský soubor Vagantes, jehož členové (občanským povoláním např. finanční poradkyně, stomatoložka, programátor, majitelka knihkupectví nebo vysokoškolský pedagog) se vypravili do rakouských knihoven a archívů za dosud nevydanými hudebními prameny a sami je spartovali. V roce 2012 uvedli ve spolupráci s dalšími zpěváky a hudebníky tůmovský program na festivalu Musica figurata v Želivi. Nastudování skladeb De profundis, Messa della morte a Te Deum tehdy řídil umělecký vedoucí souboru Martin Konvalinka, interpreti vycházeli z edic Otto Schmidta ze začátku 20. století.
Musica Florea nabídne Rybovu novátorskou tvorbu
29. březen 2019 Napsal(a) RedakceDvořákovský večer pro fanoušky a zasvěcené
2. listopad 2018 Napsal(a) Martin JemelkaUprostřed dušičkového týdne, právě v Den reformace 31. října 2018, reprízoval v pražském kostele svatých Šimona a Judy na Starém Městě pražském brněnské premiérové nastudování (30. 10. 2018) dvojice Dvořákových orchestrálních děl soubor dobových nástrojů a jejich kopií Musica Florea za řízení dirigenta Marka Štryncla. S železnou pravidelností hledá Štrynclův soubor starých nástrojů vždy na podzim cestu ke Dvořákovu orchestrálnímu a symfonickému dílu v intencích tzv. poučené interpretace staré hudby.