Recenze - časopis harmonie

Čech ve Vídni Josef Bárta a jeho Dobrá rada drahá v jihlavském Horáckém divadle

Česká hudební kultura doby baroka a klasicismu je zcela unikátním jevem, kterému v naší kultuře náleží čestné místo. Hudba se v pobělohorské době následkem společenských změn stala významným nástrojem probíhající rekatolizace a na hudební vzdělanost nejširších vrstev obyvatelstva byl kladen mimořádný důraz. V návaznosti na bohatou hymnickou tradici předbělohorskou tak v barokních Čechách vznikalo ojedinělé hudebnické podhoubí, z něhož vzešlo neobyčejné množství nadprůměrných skladatelských a interpretačních osobností, které přirozeně nenacházely doma dostatek místa k uplatnění svých dovedností. Vznikl tak ojedinělý jev české muzikantské emigrace vrcholící ve 2. pol. 18. stol. Jen těžko bychom tehdy hledali v Evropě významnější hudební centrum, v němž bychom se nesetkali s hudebníky z Českých zemí. Je rovněž pozoruhodné, že se převážně jednalo  o fenomén nacionálně český, ačkoli k obrazu hudební kultury této země patří nepochybně i produkce jiných národních etnik, zvláště pak českých Němců. Zmíněný nacionálně český charakter fenoménu zdejší hudební emigrace rezonoval ve vlasteneckých kruzích 19. stol., kdy se v národně-buditelské atmosféře rozšířil oslavný étos bodrých českých muzikantů, kteří v cizině šířili slávu české hudby. Zájmu se dočkali především Josef Mysliveček působící v Itálii, bratři František a Jiří Antonín Bendové na dvoře pruského krále, či jejich starší současníci: drážďanský Jan Dismas Zelenka (aniž by byly známy skutečné kvality jeho díla), minorita Bohuslav Matěj Černohorský, speciálního ocenění se dostalo reformnímu tvůrci Manheimské školy Janu Václavu Stamicovi. Dále byla známa jména klavírního virtuosa Jana Ladislava Dusíka, či v Paříži působícího Antonína Reichy, ačkoli v jeho tvorbě nejsou patrny výraznější české kořeny.

Hudba Geraldine Muchové dostane ke stému výročí nový život

V pátek 10. listopadu 2017 se uskuteční v Sále Martinů na HAMU koncert k výročí 100 let od narození talentované skladatelky Geraldine Muchové, která žila a tvořila v Praze. Skotská snacha slavného malíře Alfonse Muchy patřila mezi nemnoho žen, které se v poválečné době prosadily coby skladatelky.

Boschovy fantaskní obrazy podle Michala Müllera

Závěrečný koncert festivalu Evy Garajové se uskutečnil 20. srpna v galerii Miro v areálu strahovského kláštera. Mezi Mozartovou Malou noční hudbou a Čajkovského Serenádou zazněla i vítězná skladba mezinárodní skladatelské soutěže, která proběhla začátkem roku v Lucemburku a jejímž autorem je soudobý český skladatel Michal Müller - Obrazy Hieronyma Bosche. Skladba, jejímž dosavadním úspěšným interpretem byl znamenitý český houslista 

Na Svaté Hoře s Thomasem Hampsonem

27. květen 2017 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Na Svaté Hoře s Thomasem Hampsonem

Americký barytonista Thomas Hampson je hvězdou světového formátu, kterou jsme zvyklí sledovat z vyprodaných hledišť prestižních koncertních sálů, jako je pražská Smetanova síň. O to více je třeba ocenit účast tohoto čelního (nejen) mahlerovského interpreta na regionálních festivalech, jako je Mahler Jihlava nebo Hudební Festival Antonína Dvořáka Příbram. Právě vystoupení na těchto dvou kulturních akcích spojil Thomas Hampson v letošním roce, a tak měli diváci příležitost poslechnout si jej v doprovodu Komorní filharmonie Pardubice s identickým programem v rozmezí dvou dnů hned dvakrát – nejprve 23. 5. 2017 v Jihlavě a následně 25. 5. 2017 v Příbrami v rámci závěrečného koncertu 49. ročníku Festivalu Antonína Dvořáka Příbram.

Za opravu Dvořákova altánu: Na benefičním koncertě v Příbrami zahraje Václav Hudeček

Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram v těchto dnech vrcholí. Zítřejší recitál barytonisty Thomase Hampsona v doprovodu Komorní filharmonie Pardubice a pod vedením Marka Štilce nabídne posluchačům výběr z duchovních písní J. S. Bacha, Antonína Dvořáka nebo Sylvie Bodorové a jako encore festivalu je pro návštěvníky připraven Benefiční koncert pro vilu Rusalka, na kterém vystoupí Václav Hudeček za klavírního doprovodu Lukáše Klánského.

Stará hudba v Praze: tři různé úhly pohledu

Marek Štryncl prokázal hledačskou odvahu už mnohokrát – z nedávné doby připomeňme aspoň stavbu převozného barokního divadla (od svého dokončení už mnohokrát velmi dobře využitého), nastudování a nahrávky symfonií Antonína Dvořáka na dobových nástrojích a v souladu s dobovými interpretačními zvyklostmi, a plán rekonstrukce slavnosti Phasma Dionysiacum, která se na Pražském hradě v prostoru Staré sněmovny odehrála před čtyřmi sty lety, 5. února 1617 (4. a 5. února se k tomuto výročí v Praze konala mezinárodní konference, za účasti obecných historiků, muzikologů, teatrologů, specialistů na dobový tanec a

Korunovační kantáta Leopolda Koželuha po 225 letech (ve světle doby a interpretace)

Interpretace klasicistního hudebního díla je otázkou filosofického postoje. To je konstatování znějící jako ohraná fráze, kterou lze aplikovat obecně na provádění jakékoli umělecké hudby. Pro hudební klasicismus se však jedná o specifický požadavek, který tuto epochu činí přelomovou. Autor od druhé poloviny 18. století hledá řád na pouti k periodické formě, cizeluje harmonii do průzračnosti, až by se mohlo zdát, že klasicismus je svým odmítáním komplikovaných hudebních struktur vývojovým krokem zpět. Tato hudební epocha se však vydala jiným směrem a z hlediska dobové estetiky, která tehdy pozvolna zaujímala pozice samostatného

FOK pod vedením Marka Štilce uvede obnovenou premiéru Koželuhovy Korunovační kantáty

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK uvede 31. ledna v kostele sv. Šimona a Judy v obnovené premiéře Korunovační kantátu Leopolda Koželuha z roku 1791. Ta vznikla u příležitosti korunovace Leopolda II., pro niž také Wolfgang Amadeus Mozart složil operu La Clemenza di Tito. Korunovace byla symbolem mnoha nadějí rodící se české společnosti a jejích státoprávních nároků. Kantátu v novém nastudování po 226 letech pod vedením Marka Štilce provede s FOK soubor Martinů Voices a sólisté Kristýna Vylíčilová, Josef Moravec a Tomáš Kořínek.

Josef Špaček ve Zlíně oslnil méně známým koncertem Nielsena

Zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů hostila na koncertě Talentina 2016 houslistu Josefa Špačka. Ten se představil v houslovém koncertu Carla Nielsena. Dirigentské taktovky se ujal Špačkův generační vrstevník Marek Štilec. Jeden z posledních koncertů jubilejní 70. sezóny filharmoniků se uskutečnil 12. května v Kongresovém centru ve Zlíně.

Magická Žítkovská bohyně Jana Vičara v úspěšné premiéře

V roce 2015 si Moravská filharmonie připomíná 70. výročí svého založení, a podobně jako v předchozích letech i v právě probíhající jubilejní koncertní sezóně organizuje olomoucké symfonické těleso celou řadu hudebních produkcí. V rámci série pravidelných abonentních koncertů uspořádala filharmonie dne 10. prosince 2015 v sále Reduty pořad s názvem Česká hudba v interpretaci mladých Čechů. Pod vedením velmi

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.