Opera Elegie für junge Liebende Hanse Wernera Henzeho je na pozadí vzniku další geniální básně ve skutečnosti studií mezilidských vztahů v uzavřeném prostředí horského hotelu. Sem každoročně jezdí proslulý básník čerpající zde inspiraci, společně se svým týmem – sekretářkou a společnicí Carolinou, hraběnkou z Kirchstettenu, osobním lékařem Wilhelmem Reisschmannem a múzou a milenkou Elisabeth Zimmer. V hotelu je ubytována také paní Hilda Mack, čekající zde už čtyřicet let na svého snoubence, který se nevrátil z horské túry. Stárnoucí básník Gregor Mittenhofer je obrazem egoistického, sebestředného umělce schopného pro zrod díla všeho. Využívá jak čistotu a mládí Elisabeth, tak vize Hildy Mack, kterou na jednu stranu považuje za blázna, na druhou se mu její vize hodí jako inspirace a základ dalších básní. V momentě, kdy se Elisabeth zamiluje do Toniho, syna lékaře Reischmanna, povstane v básníkově hlavě ďábelský plán. Mladou dvojici pošle daleko do hor, aby mu pro inspiraci přinesla květ horské protěže. Ve chvíli, kdy jsou oba již na cestě, se strhne bouře. Záchrana páru je možná, ale básník neohlásí jejich absenci a tak oba mladí lidé zahynou ve sněhové bouři. Z jejich smrti - oběti povstane Elegie pro mladé milence.

Do organizačních problémů a nekonečných diskusí o dramaturgických proměnách tří berlínských operních scén, jež se chtějí zbavit...

Po podzimní inscenaci Káti Kabanové uvedla L'Opéra National de Paris další Janáčkovo operní dílo - Z mrtvého domu, tentokrát v moderní budově Opéra Bastille. Janáčkův operní epilog nastudoval s vytříbeným smyslem pro janáčkovský styl, rytmus i melodiku dirigent Marc Albrecht: propracoval každý detail s precizní vnímavostí pro dramatický akcent i psychologickou kresbu, aniž by ovšem podlehl nebezpečí bezbřehé tříště.

Stále rostoucí obliba a prestiž operní tvorby Leoše Janáčka, který se stal jedním z nejhranějších skladatelů 20. století, vedla Deutsche Oper Berlin k podnětnému záměru skloubit tři janáčkovské inscenace...