Německý basbarytonista Matthias Goerne se vrací k prvnímu českému orchestru s áriemi z oper Tristan a Isolda, Bludný Holanďan a Valkýra Richarda Wagnera. Vedle nich Česká filharmonie s rakouským dirigentem a svým častým hostem Manfredem Honeckem poprvé zahraje Čtvrtou symfonii zřídka uváděného rakouského skladatele Franze Schmidta. Koncerty se uskuteční ve Dvořákově síni Rudolfina od 11. do 13. ledna 2023 vždy od 19.30 hodin.

Sotva rakouský dirigent Manfred Honeck s mladou kyrgyzskou sopranistkou Katharinou Konradi v Rudolfinu přivítal Nový rok, už se k České filharmonii vrací znovu. Ke svému hostování si přizval jednu z nejžádanějších houslistek současnosti Anne-Sophie Mutter, k níž se ve Dvojkoncertu pro housle a violoncello a moll Johannesa Brahmse připojí Pablo Ferrández. Na koncertech od 12. do 14. ledna dále zazní Symfonická rapsodie z opery Elektra Richarda Strausse v úpravě Manfreda Honecka a Tomáše Illeho a v české premiéře Larghetto pro orchestr Jamese MacMillana.

Česká filharmonie oslaví Nový rok vídeňským programem pod taktovkou rakouského dirigenta Manfreda Honecka. Na odpoledním a večerním koncertu zazní polky, valčíky a slavné operetní melodie vídeňských autorů, zejména Johanna Strausse ml. a jeho bratra Josefa. Chybět nebudou ani skladby Franze von Suppé a Franze Lehára. V áriích z operet Netopýr, Vídeňská krev či Veselá vdova se představí mladá kyrgyzská sopranistka Katharina Konradi, která s Českou filharmonií a v Praze vystoupí poprvé. V nové úpravě Měsíční hudby z finální scény Capriccia, poslední dokončené opery Richarda Strausse, se k prvnímu českému orchestru přidá hornista Radek Baborák. Večerní Novoroční koncert vysílá Česká televize 1. ledna 2022 od 20 hodin na programu ČT art, zhlédnout ho bude možné i na sociálních sítích České filharmonie.

Česká filharmonie zahájí svou 126. sezonu 29. září. K orchestru se vedle šéfdirigenta a uměleckého ředitele Semjona Byčkova a hlavních hostujících dirigentů Jakuba Hrůši a Tomáše Netopila vrátí Manfred Honeck a Franz Welser-Möst. Poprvé bude Českou filharmonii řídit Francouz Alain Altinoglu a Američan Michael Tilson Thomas. Rezidenční umělkyní bude klavíristka Yuja Wang. Vedle ní v Praze znovu vystoupí houslistky Anne-Sophie Mutter a Karen Gomyo a debutově islandský klavírista Víkingur Ólafsson a britský violoncellista Sheku Kanneh-Mason. Ve světové premiéře uvede Česká filharmonie skladby Bryce Dessnera, Juliana Andersona a Slavomíra Hořínky. Velké turné po evropských městech zavede orchestr do Vídně, Berlína a Londýna.

Druhý adventní koncert pojala Česká filharmonie zejména jako poctu Ludwigu van Beethovenovi, jeho Symfonii č. 1 postavila do kontextu s Mozartovým Klavírním koncertem č. 20 d moll a výběrem z Griegovy hudby k Peeru Gyntovi. Přizvala k tomu z Vídně jedny z nejpovolanějších umělců, dirigenta Manfreda Honecka a klavíristu Rudolfa Buchbindera.

Klavírista Lukáš Vondráček bude jedním z hostujících sólistů letošní sezony Pittsburského symfonického orchestru, který slaví své 125. výročí pod vedením šéfdirigenta Manfreda Honecka a na sklonku léta se vydá na turné po evropských městech. 

Pražský filharmonický sbor míří na turné do Izraele, kde se představí celkem pětkrát ve dvou městech, Tel Avivu a Haifě. Sbor dlouhodobě spolupracuje s Izraelskou filharmonií na uvádění velkých děl. V roce 1993 společně vystoupili poprvé, pod vedením Zubina Mehty provedli Verdiho Requiem.

V Palachově týdnu věnovala Česká filharmonie svým posluchačům dramaturgicky ojedinělý dárek. Bylo jím nastudování Mozartova Requiem d-moll KV 626 ve společnosti mluveného slova, gregoriánského chorálu a kompozic Mozartových i jeho následovníků mezi skladateli z 19. a 20. století. Nastudovaná díla spojila tematika rozpomínání se na krátkost či věčnost lidského života. O další ze svých překvapivých pražských nastudování, které budilo souhlasný zájem a rozpaky současně, se postaral rakouský světoobčan Manfred Honeck. Ke spolupráci přizval herce Mariana Rodena, vokální soubor Schola gregoriana pragensis sbormistra Davida Ebena, Pražský filharmonický sbor dirigenta a sbormistra Lukáše Vasilka a čtveřici mladých sólistů, z nichž vokálními kvalitami zaujal především mladý lipský tenorista Patrick Grahl, o němž snad brzy opět uslyšíme.

V pátek 21. 9. 2018 naposledy otevřel dveře svému publiku mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha. Závěrečný koncert v přítomnosti televizních kamer měl být slavnostní tečkou. Rozmazala ji dramaturgická rozháranost, pokoušející se spojit nespojitelné, i když za účasti v Praze vždy vítaných hostů, kterými byl Státní orchestr Drážďany (Staatskapelle Dresden) a Manfred Honeck za dirigentským pultem. Úvodem večera zazněl jako vyvrcholení letošního cyklu Dvořákových vokálně-orchestrálních děl, která tímto okamžikem Dvořákova Praha uvedla v úplnosti, Slavnostní zpěv op. 113 (1900). Pokud by toto ani ne desetiminutové příležitostné dílko napsal některý z věhlasných barokních mistrů, zaznívalo by častěji, než jak je tomu v případě Dvořákovy gratulační kantáty právníku Josefu Tragymu na (jako vždy) šroubovaný text Jaroslava Vrchlického. Nepletu-li se, zazněla kantáta v Rudolfinu naposledy v roce 1999 v nastudování rozhlasových symfoniků s Vladimírem Válkem, což bylo v programovém textu večera zamlčeno. Třídílná kantáta s divokým fugovým středním dílem místy zní až agitačně a Manfred Honeck jí propůjčil poněkud nepatřičný lesk efektní kompozice, kterou Slavnostní zpěv rozhodně není a neměl být, odmyslíme-li si extravagantní finální víření kotlů. Pozorní posluchači nemohli v díle přeslechnout nápěv skladatelovy nejoblíbenější chrámové písně Tisíckráte pozdravujeme Tebe. Blýsknul se Slovenský filharmonický sbor sbormistra Štefana Sedlického, který bychom měli v Praze rozhodně slýchat častěji. Jeho kvality se v příležitostném díle nemohly prezentovat v plné šíři. Neznamená to však, že bych si kantátu na festivalu – snad dříve než za dvacet let – opět rád nevyslechl. Nejlépe v nastudování orchestru Pražské konzervatoře, která si dílo u Dvořáka objednala.

Zahajovací koncert letošního jedenáctého ročníku mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha bude 7. září v Rudolfinu patřit dílu dvou géniů: skladatele Antonína Dvořáka a básníka Karla Jaromíra Erbena. V kantátě Svatební košile se spojuje právě Dvořákova hudba s Erbenovou poetikou. Nastudování tohoto díla s Českou filharmonií a Českým filharmonickým sborem Brno se ujal Jakub Hrůša. V roli dívky, která se modlila za svoji hříšnou touhu a málem za to zaplatila vlastním životem, bude zpívat sopranistka Kateřina Kněžíková, hlas jejího mrtvého milého bude patřit tenoristu Richardu Samkovi a v roli vypravěče se představí barytonista Svatopluk Sem.