Oznámení o rušení představení napříč evropskými divadly kvůli Covid-19 přibývají a s nimi i plány na streamování vybraných představení. Platforma OperaVision například vyhlásila měsíční mozartovský festival, který bude online přístupný po celém světě. Mezi 11. březnem a 17. dubnem odvysílá šest představení ze čtyř operních domů.

Bruselská královská opera La Monnaie uvede v pátek 20. září premiéru nové opery Macbeth Underworld, kterou si objednala u francouzského skladatele Pascala Dusapina. Společně s libretistou Frédéricem Boyerem se v této opeře pouští do nejtemnějších zákoutí lidské duše skrze ikonickou Shakespearovu dvojici ztělesňující lidské zlo. Režišér sám říká: „Nápad na Macbetha přišel, zatímco jsem tvořil Penthesileu. Jednoduše proto, že onen příběh byl natolik strašlivý, že jsem si řekl – jak bych mohl udělat něco ještě horšího?“ Výsledkem je „zkrvavená gotická opera“, v níž je ústřední pár pronásledován svými činy a vzpomínkami, odsouzen znovu prožívat svůj tragický příběh.

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae zakončil svůj 24. ročník mimořádnou událostí – slavnostním koncertem souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Luise se sólistkou Magdalenou Koženou v prostorách Velkého sálu vídeňského hudebního spolku Musikverein. Tato událost předznamenává další směřování festivalu – přeshraniční spolupráci s rakouskými partnery.

Brzy po sobě vyšly dvě nahrávky, na kterých se podílel soubor Collegium 1704: Händel – Mesiáš a Il giardino dei sospiri; obě mají mimořádnou úroveň, v určitých aspektech referenční. Bylo by tedy neprofesionální nebýt aktuální a minout je, proto onen náhodný souběh. V květnu byl deskou měsíce Mesiáš, v červnu Zahrada vzdechů.

Poslední květnový a první červnový den bude letos opět patřit ZUŠkám. Více než čtyři stovky základních uměleckých škol se zapojí do celostátního happeningu ZUŠ Open. Uměním ožijí náměstí, parky, zámky či kostely, ale i vlaková nebo autobusová nádraží. Děti zamíří na řadě míst i do domovů důchodců či mateřských a základních škol. Do jednotlivých akcí se zapojí i celá řada profesionálních umělců včetně symfonických orchestrů.

Filharmonická sezona 2018/2019 je doslova nabita událostmi a vzácnými hosty. Za nepsaný vrchol sezony byl ovšem považován dlouho dopředu vyprodaný debut britského světoběžníka Simona Rattle, který po dlouhých šestnácti letech v čele Berlínských filharmoniků vyměnil v roce 2017 Berlín za Londýn a první německý orchestr za nejstarší těleso metropole nad Temží, Londýnský symfonický orchestr. Zatímco pražské publikum slyšelo S. Rattle naposledy o tradičním narozeninovém koncertě Berlínských filharmoniků, který se odehrál na Prvního máje 2013 ve Španělském sále Pražského hradu, abonenti České filharmonie si na dirigentův notně opožděný debut ve Dvořákově síni Rudolfina museli počkat až do 27. 2. 2019. Tak jako před šesti lety nechyběl na programu dirigentova prvního filharmonického hostování Antonín Dvořák, tak jako v roce 2013 byla na podiu přítomna dirigentova manželka, mezzosopranistka Magdalena Kožená. Promotérsky neodolatelné vystoupení manželské dvojice Kožená-Rattle zaplnilo Rudolfinum do posledního místa, tentokrát ovšem naprosto ukázněným a koncentrovaným posluchačstvem, které dirigentovi představilo domácí publikum z jeho nejlepší stránky, totiž jako poučené, zvídavé a soustředěné auditorium, připravené účtovat s interpretačními a posluchačskými stereotypy.

U příležitosti konání společného novoročního koncertu České spořitelny, České filharmonie a Smetanovy Litomyšle byl 30. ledna v pražském Rudolfinu představen program letošního Národního festivalu Smetanova Litomyšl 2019. 61. ročník festivalu se bude konat od čtvrtka 13. června do neděle 7. července 2019. Stejně jako loňský jubilejní ročník přinese celkem 41 pořadů v 25 programových dnech.

Mezzosopranistka Magdalena Kožená a klavíristka Mitsuko Uchida se setkaly na pódiu Dvořákovy síně Rudolfina v neděli 20. ledna. Koncert, který byl už jednou plánován v sezoně, kdy byla Kožená rezidenční umělkyní České filharmonie, měl nakonec podtitul Prolog XXIV. ročníku MHF Concentus Moraviae a byl spojen s jeho podporovateli. A byl to v mnoha ohledech koncert pro náročného a zvědavého posluchače. Ten nakonec udělal nejlépe, když sledoval texty v tištěném programu – bytostné sepětí hudby a slova bylo totiž hlavním tématem. Kožená do svého přednesu dala vše a dovedla si udržet soustředěnou pozornost, vždyť jen první polovina trvala bezmála hodinu čistého zpívání s klavírem.

Troufnu si tvrdit, že nahrávek tak překrásné kompozice, jakou je bezesporu Mahlerova Píseň o Zemi, nebude nikdy dostatek. Britský dirigent Simon Rattle by tuto myšlenku jistě potvrdil, vždyť nový snímek tohoto díla, který právě vydává mnichovské vydavatelství BR KLASSIK, je již v pořadí druhým, jenž realizoval. Návrat a touha k záznamu již jednou uskutečněných projektů je přirozenou součástí uměleckého vývoje a dozajista souvisí i s interprety. Měl-li v roce 1995 Rattle v Birminghamu k dispozici tak ikonická jména, jakými dodnes jsou tenorista Peter Seiffert a barytonista Thomas Hampson, nutně již tenkrát musel vzniknout počin, který dodnes sice patří k těm nejvýznamnějším, ale na který je též možno navázat.

Pokud v posledních letech český divák touží slyšet na vlastní uši světově uznávanou mezzosopranistku Magdalénu Koženou, musí obvykle vážit dalekou cestu. Její sólový recitál v Jablonci nad Nisou, navíc ve spolupráci s Collegiem 1704, znamenal pro celý region naprosto výjimečnou událost. Do posledního místa vyprodané jablonecké divadlo za tak vzácný zážitek vděčí především organizátorům festivalu Lípa Musica, kteří už sedmnáctým rokem přinášejí kulturu do jinak kulturně poměrně vyprahlého kraje.