Komorní vokální soubor Martinů Voices pod vedením svého uměleckého vedoucího Lukáše Vasilka nahrál na své nové album tři zásadní sborová díla anglického skladatele Benjamina Brittena, jednoho z nejvýznamnějších a nejinvenčnějších autorů 20. století. Album stručně pojmenované Britten obsahuje oblíbený vánoční cyklus A Ceremony of Carols (Chvála koled) a skladby Te Deum in C a Hymn to St Cecilia (Pocta svaté Cecílii). Album vyjde 24. listopadu 2023 u Animal Music.

V pátek 2. 6. 2023 dozněly poslední takty letošního ročníku mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Mnohé nasvědčuje tomu, že rok 2023 se zařadí mezi úspěšné, když ne rovnou mezi nejúspěšnější ročníky mladší historie nejstaršího českého hudebního festivalu. Debut finského mladíka Klause Mäkelä, hostování Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu s britskou hvězdou Danielem Hardingem nebo aplaudovaná vystoupení ansámblů staré hudby (Les Talens Lyriques) i tvorby nejsoudobější (Klangforum Wien) zaujaly publikum i obec hudebních kritiků. O to více jsem byl zvědavý na závěrečný koncert, který měl opět jednou na programu Beethovenovu Devátou symfonii s jejím závěrečným sborově extatickým apelem na humanitu, bratrství a úctu k vesmírné harmonii. Vzácným hostem festivalového finále byl německý dirigent, klavírista a vždy vítaný host českých podií Christoph Eschenbach, který se narodil před třiaosmdesáti lety v časech a v podmínkách, jež připomínají dnešní východ Evropy s jeho dětskými sirotky a válečnými uprchlíky. Málokterý z žijících německých dirigentů prožil již jako dítě na vlastní kůži, co znamenají slova „Wem der grosse Wurf gelungen, eines Freundes Freund zu sein“.

V úterý 21. února provedl Pražský filharmonický sbor ve Dvořákově síni pražského Rudolfina Válečné requiem Benjamina Brittena, součást koruny duchovních kompozic 20. století (Martinů: Polní mše, Honegger: Jana z Arku na hranici, Messiaen: Offrandes oubliées, Pärt: Pašije pode sv. Jana, Penderecki: Polské requiem, Schönberg: De profundis, Stravinskij: Requiem Canticles). Známý je jeho příběh, kdy premiéra zazněla v roce 1962 v částečně obnovené katedrále sv. Michaela v Coventry, zničené za války leteckým úderem Luftwaffe. U nás je však málo známý obsah díla, protože se uvádí jen výjimečně. Je těžké důstojně naplnit požadavky a představy skladatele. Brittenův 66. opus vyžaduje mimořádné nasazení.

V předvečer výročí ruské invaze na Ukrajinu nastuduje Pražský filharmonický sbor pod taktovkou dirigenta Lukáše Vasilka Válečné rekviem britského skladatele Benjamina Brittena. Pod Vasilkovým vedením vystoupí také orchestr PKF – Prague Philharmonia posílený o členy Kyjevského symfonického orchestru a České filharmonie. Sólových partů se ujmou sopranistka Susanne Bernhard, tenorista Kyle van Schoonhoven a barytonista Arvid Fagerfjäll. Part chlapeckého sboru nastudují členové Dětského pěveckého sboru Radost Praha. Koncert za konec války na Ukrajině se uskuteční ve Dvořákově síni Rudolfina v úterý 21. února 2023 od 19.30 hodin. V přímém přenosu jej odvysílá Český rozhlas Vltava a ukrajinské rádio Suspilne.

Po zdolání covidu jsem opět zatoužil o živé kultuře. Jak jinak oslavit navrácené zdraví než hudbou. Nejsa lyžař, navštívil jsem v sobotu 17. prosince dva koncerty. Díky nim se stal onen den mimořádným.

Festival Prague Sounds vstoupil do nadcházející koncertní sezony originálním způsobem: nechal vybudovat na Vltavě mezi Žofínem a mostem Legií plovoucí scénu a v pátek 2. září večer na ní uvedl koncert České filharmonie. Hudební produkce nesla název Koncert pro Evropu a byla vnímána jako významná společenská událost – konala se totiž u příležitosti českého předsednictví v Radě evropské unie a festival Prague Sounds ji pořádal ve spolupráci s Úřadem vlády. Koncert byl mj. vysílán v přímém přenosu na ČT1, ČT art a na evropském kulturním kanále Arte Concert.

Sympatická je celosvětová záplava benefičních hudební projektů na podporu Ukrajiny. Svým dílem přispěli například Daniel Hope, Paavo Järvi, Janine Jansen, Semjon Byčkov, Vladimir Jurowski, Kirill Petrenko Radek Baborák a skoro všechny české orchestry. V sobotu 26. března přispěl svou hřivnou i Pražský filharmonický sbor.

Na pátém abonentním koncertě řady „B“ v Rudolfinu ve středu 23. února 2022 spojila Česká filharmonie své síly s Pražským filharmonickým sborem a s čínskou pianistkou Yujou Wang. A na dirigentském stupínku se ten večer vystřídali hned dva dirigenti: Lukáš Vasilek, sbormistr Pražského filharmonického sboru, a Semjon Byčkov, šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie.

Klavíristka a rezidenční umělkyně České filharmonie Yuja Wang měla s prvním českým orchestrem v letošní sezoně vystoupit už při listopadových Koncertech pro svobodu a demokracii. Nemoc jí však nedovolila přijet, místo ní zaskočil Lukáš Vondráček, a tak posluchači budou moci její výkony poprvé obdivovat až na koncertech od 23. do 25. února, na nichž přednese První klavírní koncert Sergeje Rachmaninova. Na začátku koncertů zazní v české premiéře desetiminutová vokální skladba Martina Smolky Agnus Dei pro dva smíšené sbory a cappella, kterou provede Pražský filharmonický sbor za řízení hlavního sbormistra Lukáše Vasilka. Vrcholem tří po sobě jdoucích večerů pak bude Glagolská mše Leoše Janáčka pod taktovkou šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie Semjona Byčkova, v níž se k prvnímu českému orchestru vedle Pražského filharmonického sboru přidají jako sólisté Evelina Dobračeva (soprán), Lucie Hilscherová (alt), Aleš Briscein (tenor), Boris Prýgl (bas) a Daniela Valtová Kosinová (varhany).

Náplní předposledního koncertu letošního Podzimního festivalu duchovní hudby s názvem „In the Spiritual Mood“ se v sobotu 16. října v olomouckém kostele svatého Cyrila a Metoděje staly černošské spirituály. Na nepatrnou chvíli jsme se tak mohli ocitnout v americkém prostředí. A přestože na sobotním koncertu afroameričtí zpěváci neúčinkovali, sólisté komorního sboru Martinů Voices se v nemalé míře skutečné energii černošských duchovních písní značně přiblížili. A označení sólisté proto, že se každý z nich mimo dokonalé společné semknutí v jeden celek zcela očividně soustředil také na svůj maximálně precizní pěvecký výkon, díky čemuž vzniklo uskupení, které si svojí energií dokázalo pohrávat i se svým publikem.